reklama
 
 

Hledají práci více než rok. Podívejte se, jak Evropany trápí dlouhodobá nezaměstnanost

27. 9. 2016 7:23
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.

Praha  V Řecku je bez práce téměř čtvrtina lidí ve věku od 15 do 74 let, míra nezaměstnanosti je tam nejvyšší v Evropské unii. Řecko navíc vychází nejhůře i v porovnání takzvané dlouhodobé nezaměstnanosti – dvě třetiny uchazečů tam hledají práci déle než rok.

Dlouhodobá nezaměstnanost je velmi vysoká také na jihu Itálie, v Chorvatsku, ale i na Slovensku. A pokud započítáme i kandidáty na členství v EU, je na tom nejhůře Makedonie.

Ukazuje to mapa, která vychází z dat Eurostatu. Statistici sledovali podíl dlouhodobě nezaměstnaných lidí ve věku 15 až 74 let v rámci územních jednotek zvaných NUTS 2.

V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce. Nejlépe v Evropské unii na tom jsou švédské regiony a rumunská Bukurešť, ještě lépe si pak vedou Turecko, Island nebo Norsko.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce:

Region NUTS-2 Podíl v roce 2015
Poranesna jugoslovenska Republika Makedonija 81,6 %
Peloponnisos (Řecko). 77,1 %
Attiki (Řecko) 76,7 %
Sterea Ellada (Řecko) 76,4 %
Dytiki Ellada (Řecko) 76,3 %
Kentriki Ellada (Řecko) 75,1 %
Severozapaden (Bulharsko) 75 %
Mayotte (Francie) 74,8 %
Kentriki Makedonia (Řecko) 74,5 %
Thessalia (Řecko) 73,2 %
... ...
Bursa, Eskisehir, Bilecik (Turecko)
14,7 %
Konya, Karaman ( Turecko) 14 %
Bucuresti - Ilfov (Rumunsko) 13,9 %
Balikesir, Çanakkale (Turecko) 13,9 %
Antalya, Isparta, Burdur (Turecko) 13,7 %
Bati Marmara (Turecko) 13,6 %
Tekirdag, Edirne, Kirklareli (Turecko) 13,5 %
Ísland (Island) 12,4 %
Nord-Norge (Norsko) 9,9 %
Agri, Kars, Igdir, Ardahan (Turecko) 9,8 %

Na špatných číslech v Řecku se vedle krize podílí i nastavení tamějšího sociálního systému. "Štědré sociální dávky a neúčinná pomoc státu s rekvalifikací, mobilizací a opětovným zapojením nezaměstnaných do pracovního procesu dlouhodobou nezaměstnanost jen přiživují," říká hlavní ekonomka české Raiffeisenbank Helena Horská.

Nad nejhorším umístěním Makedonie, respektive tamní statistikou, vyjadřuje Horská pochybnosti. "Rozbujelá šedá ekonomika v těchto zemích dělá z údajů o nezaměstnaných snadno zpochybnitelné číslo," vysvětluje. Podobně zkreslená může být statistika z Turecka, která tamní regiony řadí naopak mezi nejlepší z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti.

Situace v Česku se značně liší podle regionů. Nejhorší situace je na území NUTS-2 Severozápad tvořeném Karlovarským a Ústeckým krajem (déle než rok hledá práci 58 procent nezaměstnaných) a Moravskoslezsku (55 procent).

"Pro tyto regiony jsou typické strukturální ekonomické problémy, tedy historicky zkolabovaná těžba uhlí a těžkého průmyslu. Sociální problémy (například nízká sociální koheze, která pomáhá překonávat problémy třeba na jižní Moravě), sociálně vyloučené lokality a také nízké vzdělání pracovní síly v těchto regionech. V neposlední řadě to je i větší vzdálenost do centra, které je schopné generovat pracovní příležitosti," vysvětluje ekonom Komerční banky David Kocourek.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce v daném regionu ČR:

Region NUTS 2 Podíl (rok 2015)
Praha 28 %
Střední Čechy 34,1 %
Severovýchod 44 %
Jihovýchod 44,8 %
Jihozápad 46,4 %
Střední Morava 49,5 %
Moravskoslezsko 55,5 %
Severozápad 58,3 %

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v Česku se navzdory ekonomickému růstu zvyšuje. "Podíl dlouhodobě nezaměstnaných bude narůstat, protože už na úřadech práce zůstanou pouze ti, kdo pracovat opravdu nechtějí, nebo ti, kteří opravdu nemohou,“ říká Kocourek. Jedním z hlavních důvodů je nesoulad mezi tím, co zaměstnavatelé poptávají a co tito uchazeči nabízejí.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Česku:

Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Podíl
40,9 %
40,6 % 43,4 %
43,4 % 
43,5 % 
47,3 % 

Zdroje všech tabulek: Eurostat

Horská očekává spíše stabilizaci situace, zároveň upozorňuje na hrozící nebezpečí. "Pokud se na dlouhodobou nezaměstnanost a také na vysokou nezaměstnanost mladých lidí nezaměříme, vzroste sociální napětí ve společnosti, vzrostou sociální výdaje státu a ekonomika přijde o další zdroj růstu," míní. 

Podle ní by mohlo pomoci zlepšení dopravního spojení regionů s většími městy, kde je obecně více pracovních příležitostí. Vedle toho vidí cestu i v rozvoji nájemního bydlení, výstavbě městských bytů – startovacích bytů do začátku, koncepčním rozvoji územních plánů velkých měst i obcí. 

autor: Alice Stejskalová | 27. 9. 2016 7:23

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama