Praha - Komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf navázal spolupráci s nacionalisty z francouzské ultrapravicové strany Národní fronta. Spolu s jedním z jejich hlavních ideologů, europoslancem Jean-Lucem Schaffhauserem, totiž začal chystat novou iniciativu, která má oficiálně ve štítu podporu míru a jednoty v Evropě. Stoupenci iniciativy ale spíš než mír v Evropě dlouhodobě hájí ruské zájmy v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině.
Ransdorf měl se Schaffhauserem minulou středu ve Štrasburku na tiskové konferenci vznik iniciativy přímo vysvětlovat. Komunista ale nakonec nedorazil.
“Je to pravda. Na tiskovou konferenci jsem měl jít, ale nakonec nešel. Měli tam být zástupci všech stran, kteří se na naší iniciativě podílí, ale pan Schaffhauser uvedl na pozvánku jen mě a kolegyni Tatianu Ždanoka,” brání se Ransdorf.
To byl i důvod, proč na setkání nedorazil. Ačkoli společný projekt běží, Ransdorf se spojování s francouzským radikálním politikem brání. Schaffhauser totiž patří mezi nejvlivnější představitele partaje, která loni v květnu pod vedením Marine Le Penové dostala silné zastoupení do Evropského parlamentu. A mimochodem Ransdorf tehdy Národní frontu a jí podobné strany z jiných evropských zemí označil za fašizoidní a radikální pravici.
Mírová akce pro Rusko
“Tohle nemá s panem Schaffhauserem osobně nic společného, s extrémní pravicí se rozhodně nespojuji. Je to iniciativa, za jejíž myšlenkou stojím. Přece na míru a jednotě Evropy není nic špatného, jde o to, zabránit válce v Evropě,” říká Ransdorf. “A navíc, on ani není člen Národní fronty,” zdůrazňuje europoslanec.
Údajná mírová akce by podle všeho měla zastřešit proruskou politiku jejích členů. Ta jde opačným směrem, než jaká jsou oficiální stanoviska evropských lídrů. Prvním výsledkem iniciativy má být konference v Doněcku, který ovládají proruští separatisté, letos v květnu.
Schaffhauser se už na podzim účastnil jako pozorovatel voleb v Doněcké a Luhanské lidové republice, označil je za legitimní a férové. Představitelé Ukrajiny přitom povstalecké volby odmítli jako "frašku", Evropská unie je zhodnotila jako překážku pro mírový proces. Naopak Rusko výsledky respektovalo. Le Penová a spol. mají k Putinovu Rusku blízko i jinak - loni si od Kremlu blízké První česko-ruské banky půjčili několik milionů eur.
Podpora z Litvy
Podobně silně proruský postoj hájí i Litevská europoslankyně Tatiana Ždanoka, která se na iniciativě také podílí. Ta před nedávnem prosazovala, aby se ruština stala úředním jazykem Lotyšska, a pokud by to bylo možné, i dalším z úředních jazyků celé Evropské unie.
Miroslav Ransdorf na sebe v poslední době upozornil například tím, že prohlásil, že u města Debalceve, kde se vedly tuhé boje mezi ukrajinskými jednotkami a separatisty, bojovalo na ukrajinské straně několik tisíc mužů z armád NATO. Žádné důkazy pro to ale nepředložil, naopak si za to vyslechl silnou kritiku.
Jeho případ není jediným pokusem tuzemských politiků o sblížení se s Národní frontou. Už na podzim se totiž se stejnou stranou spojil bývalý poslanec Jiří Janeček. Ten nedávno vystoupil z ODS, založil vlastní Občanskou konzervativní stranu a právě ta se údajně stala jediným oficiálním českým partnerem Národní fronty. O spolupráci s Národní frontou se před několika týdny pokoušeli i poslanci hnutí Úsvit, a to těsně poté, co z čela hnutí sesadili Tomia Okamuru.
