Česko se podle bezpečnostních expertů i některých ústavních činitelů stalo obětí státního terorismu Ruska. Mnozí exploze ve Vrběticích označují za největší útok od roku 1968. Jan Hamáček má souběžně potíže vysvětlit, proč se chystal na cestu do Moskvy, když už podle zjištění Aktuálně.cz věděl, že administrativa Vladimira Putina velmi pravděpodobně stála za výbuchem a smrtí dvou Čechů.
Hamáček nejprve tvrdil, že se o útoku dozvěděl až v pátek - cestu do Ruska oznámil ve středu. Pak připustil, že se už právě ve středu radil s českým velvyslancem v Rusku, který přicestoval do Prahy. Nakonec přišel s verzí, že do Ruska nikdy jet neplánoval a vše byl jen zastírací manévr vůči Rusku. Premiér Andrej Babiš to ale na přímý dotaz nepotvrdil. Hamáček následně jako dočasný ministr zahraničí nepožádal ostatní členské země EU o solidární vyhoštění ruských diplomatů z jejich území. Uvedl to šéf diplomacie EU Josep Borrell. Hamáček ale tvrdí, že požádal o vyhoštění zpravodajců.
Hlavním poradcem přes obranu v ČSSD, jejíž předseda Hamáček nyní zastává klíčové posty ministra vnitra i zahraničí, je Miloš Balabán. Ten dlouhodobě prosazuje smířlivý postoj k Rusku i Číně. Kontrarozvědka BIS přitom už v roce 2014 - ve stejném roce muniční sklady vybuchly - dávala Balabánovu Pražskou bezpečnostní konferenci za příklad vlivových operací, k nimž ruští či čínští špioni využívají vědomě či nevědomě spolupracující Čechy. Ve veřejné části své výroční zprávy, která je běžně jen obecná, byla tentokrát naprosto konkrétní.
"Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči jejich partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska (nehledě na kauzy Simm, Delisle, Anschlagovi, Dressen, Veitman atd.) a Číny," napsala BIS ve veřejné výroční zprávě za rok 2013.
"Pro vedení otevřených, poloutajených i utajených vlivových operací potřebují ruští či čínští zpravodajští důstojníci české občany: vybraní jim vědomě či nevědomě pomáhají a většina z nich se nechá ovlivňovat," vysvětlovala BIS.
Konference se tehdy konala pod názvem "Evropská unie - Čína - Rusko: Hledání společných zájmů". Záštitu nad ní převzal ruský a čínský velvyslanec. Akce se dle programu například účastnilo vedení i pracovníci Čínského institutu pro mezinárodní strategická studia (CIISS).
"CIISS je výrazně napojený na čínskou armádu; v jeho čele stojí od jeho založení v roce 1979 vždy generálové Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Klade si za cíl 'propojovat stát a armádu v zájmu čínské totální diplomacie (cung-tchi waj-ťiao)'. Velký důraz klade také na státní bezpečnost," popsal šéf projektu Sinopsis Martin Hála.
Hamáček se na konferenci dle itineráře účastnil debaty, kterou Balabán moderoval - s podtitulem "Jak mohou EU, NATO, Čína a Rusko společně čelit bezpečnostním hrozbám". Právě Rusko a Čínu přitom české tajné služby za bezpečnostní hrozbu dlouhodobě označují.
Akci sponzorovala firma Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. (Aktuálně.cz pak v roce 2019 upozornilo, že stejná společnost platila i tajnou kampaň ve prospěch komunistické Číny). Dalším sponzorem byla Česko-čínská komora vzájemné spolupráce Jaroslava Tvrdíka a také pobočka ruské banky Sberbank.
Peníze od čínské ambasády
Mimořádně neprůhledné nakládání s penězi sponzorů konferencí, jejichž část si Balabán a jeho spolupracovníci nechávali jako výdělek pro vlastní potřebu, stálo Balabána místo na Univerzitě Karlově.
V roce 2019 Aktuálně.cz odhalilo, že Balabána a jeho spolupracovníky takto skrytě platila čínská ambasáda. Poslala jim minimálně 1,2 milionu korun. Oni za to na Karlově univerzitě pořádali jiné - česko-čínské - konference pod záštitou rektora Tomáše Zimy. I ty byly dle expertů vychýlené ve prospěch režimu, před kterým tajné služby varují. Balabán po obnažení systému následně musel univerzitu opustit, rektor zrušil i Česko-čínské centrum, které vedl. V čele komise ČSSD pro obranu ale Balabán zůstal až doteď.
Financování bezpečnostních konferencí konaných pod hlavičkou Karlovy univerzity dodnes prošetřuje policie. Peníze totiž neprotékaly průhledně přes rozpočet školy, ale soukromou firmou akademiků. Ti připustili, že si část peněz nechávali jako odměnu. Účetnictví firmy ale poskytnout odmítají. Univerzita vyčíslila, že jí takto způsobili škodu pět milionů.
Za odměnu s UK zdarma do Číny
Miloš Balabán také na Univerzitě Karlově vyučoval kurz o projektu čínské vlády Nová hedvábná stezka. I za ten jeho soukromá firma naúčtovala 69 206 korun čínské ambasádě.
Dle zjištění Aktuálně.cz a Respektu nejlepší studenti, kteří se kurzu účastnili a Balabán je vybral, navíc dostali osmidenní zájezd do Číny kompletně placený čínskou ambasádou. Jedna z absolventek výletu následně nastoupila na ministerstvo vnitra Jana Hamáčka.
Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka přitom paradoxně nedávno ve sněmovně varoval před tím, že Čína vytipovává vědce a další důležité osoby v Česku, zve je do Číny a snaží se je dostat na svou stranu a získat od nich informace. Může si tak i vytipovávat osoby pro zpravodajský nábor.
Stranické špičky k Balabánovi byly vstřícné i po odhalení skandálu. Na loňský ročník konference - už konané jako soukromá akce - mu ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) poskytl záštitu i prostory budovy svého ministerstva. Po váhání akci zaštítil i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Hamáček: Komise je dlouhodobě nefunkční
Hamáček tvrdí, že jemu ani ČSSD už Balabán neradí. "Já jsem s panem Balabánem nemluvil minimálně dva roky," řekl Aktuálně.cz. Před týdnem znovu zvolený předseda ČSSD říká, že otázku odborných komisí bude teprve řešit. "Nové vedení bude řešit i otázku odborných komisí. Komise pro obranu je dlouhodobě nefunkční, takže neradí nic," dodal Hamáček na přímý dotaz, komu a jak tedy Balabán v sociální demokracii radí, když ne předsedovi. Balabán na dotazy Aktuálně.cz nereagoval.
Hamáček už ale nekomentoval, zda ví o tom, že Balabánovi a jeho spolupracovníkům právě ministerstvo vnitra, které řídí a předtím ho ovládali jeho spolustraníci, vyplácí dlouhodobě milionové granty na bezpečnostní výzkum.
Po vypuknutí skandálu s financováním čínskou ambasádou Karlova univerzita Balabána i jeho kolegy, výzkumníka Libora Stejskala a ekonomku Mirku Kortusovou, vyhodila. Vnitro pak jejich výzkumy v tichosti zastavilo. Univerzita se ale nezbavila dalšího Balabánova kolegy Jana Ludvíka. I ten seděl společně s vyhozenou trojicí v soukromé firmě, které plynuly sponzorské peníze za konference. Ludvík se obhajoval, že o tom nevěděl.
30 milionů od ministerstva vnitra
Týmu, za nějž vystupuje Ludvík, tak ministerstvo vnitra na začátku letošního roku poslalo téměř pět milionů na projekt "Připravenost státu na krizovou strategickou komunikaci: Poučení z covidu-19". "Pandemie covidu-19 odhalila neschopnost státu efektivně, jednotně a strategicky komunikovat s veřejností za krizové situace. Projekt zlepší krizovou strategickou komunikaci státu prostřednictvím posílení připravenosti takovou komunikaci realizovat na základě analýzy komunikace státu za pandemie covidu-19," obhájili projekt řešitelé.
Ještě do loňska měl Balabán s kolegy na starosti také utajený projekt vedený pod kódem VI20192022112, o němž nechce vnitro nic říct. Zmínění akademici ale byli v grantech od vnitra mnohem úspěšnější. Veřejně dohledatelné je, že v běhu měli projekty za téměř 30 milionů korun.
Například na výzkum nazvaný "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal Balabán dle veřejné databáze grantů od ministerstva 14 milionů korun. "Cílem projektu je vytvořit metodologicky precizní, teoreticky informovanou, empiricky podloženou a zároveň úspornou a prakticky přímo využitelnou metodiku sledování indikátorů procesu rozmrzání dlouhodobě zamrzlých konfliktů," zní oficiální popis projektu. V databázi grantů je dohledatelných celkem pět vědeckých článků, které za tu dobu Balabán napsal.
Balabán uvolnil místo Hamáčkovu muži Kulhánkovi
Balabán, původním povoláním voják a dnes plukovník v záloze, zasedal i v takzvané vědecké radě generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby, jehož organizace také spadá pod vnitro. Už od roku 2015 společně s dalšími řešiteli zlepšoval schopnosti hasičů v projektu za 80 milionů korun. Samotné středisko z částky získalo 2,6 milionu.
"Cílený výzkum nových moderních technologií, metod, metodik a postupů prakticky využitelných pro zvyšování bezpečnosti státu a jeho občanů zahrnující neodkladná a dlouhodobá opatření na ochranu obyvatel, jako je varování, kolektivní a individuální ochrana, ochrana před nebezpečnými chemickými látkami, biologickými agens a zdroji ionizujícího záření, včetně specifických opatření při použití zbraní hromadného ničení," zní popis záměru.
V roce 2014 chtěla ČSSD vyslat Balabána na post náměstka ministra obrany ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Balabán tehdy post odmítl ve prospěch druhého kandidáta - blízkého Hamáčkova spolupracovníka Jakuba Kulhánka (ČSSD). Tedy muže, kterého nyní Hamáček navrhuje na post ministra zahraničí.
Část expertů to považuje za bezpečnostní riziko, protože Kulhánek dříve pracoval pro čínskou firmu CEFC, kterou v Česku zastupoval někdejší ministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík. Přes opakované dotazy Aktuálně.cz a Respektu Kulhánek neřekl, co přesně pro CEFC dělal ani kolik mu za to firma vyplácela.
Hamáček a Čína
- V roce 2016 jako předseda sněmovny podepsal takzvané Prohlášení čtyř, v němž se nejvyšší ústavní činitelé za mohutné kritiky distancovali od tehdejšího setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ve stejný den, kdy se setkání odehrálo. Krom něj se ke "svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí" přihlásil i prezident Miloš Zeman, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda senátu Milan Štěch (ČSSD).
- Na jaře 2016, týden před příjezdem generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga, zaštiťoval Hamáček z pozice předsedy Poslanecké sněmovny spolu s tehdejší čínskou velvyslankyní Ma Kche-čching seminář pod názvem Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jak upozornil Sinopsis, hlavní naplní semináře byla propagace Si Ťin-pchingovy knihy "O správě státu". Účastníkem byl tehdy Miloš Balabán, ale i přední ideologové čínské komunistické strany.
- Hamáček se opakovaně setkával s vysokými čínskými představiteli. Často o tom bohatě referovala čínská média, ale před těmi českými schůzky utajil.
Hamáček si přímo na ministerstvo vnitra v roce 2019 přivedl dalšího poradce - Michala Haška (ČSSD). Ten dlouhodobě radí také Miloši Zemanovi a například v roce 2016 čelil kritice za to, že ještě jako jihomoravský hejtman kladl věnce u pomníku rudoarmějců s ruským motorkářským gangem Noční vlci. Ti se přátelí s prezidentem Vladimirem Putinem a jejich členové bojovali po boku separatistů na východě Ukrajiny.
Na transparentu vedle Haška na fotografii, kterou pak dal na sociální sítě, stálo v ruštině uvedeno: "V tom je naše vítězství. Jsme společná síla. Jsme patrioti Ruska." V pozadí je pak na snímku vidět i vlajka samozvané Doněcké lidové republiky, jedné z oblastí Ukrajiny ovládané proruskými separatisty.
