Karlova univerzita vyčíslila škodu způsobenou akademiky placenými Čínou na 5 milionů

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
17. 2. 2020 9:41
Univerzita Karlova podezírá propuštěné akademiky v čele s už bývalým šéfem Česko-čínského centra Milošem Balabánem, že jí způsobili škodu minimálně pět milionů korun. A to tím, že dary na akce školy vybírali na účet své firmy, nikoli ten univerzitní. Týká se to i transakcí, na které upozornilo Aktuálně.cz. Čínská ambasáda takto tajně platila univerzitní konference. Část peněz si akademici nechali.
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán | Foto: ČTK

Jednadvacet firem oslovila v minulých měsících Univerzita Karlova v Praze se zvláštními dotazy. Zněly zhruba takto: Sponzorovali jste konference pořádané naší institucí? A můžete nám říct, kolik peněz a na jaký účet jste posílali?

Škola to vyhodnotila jako jediný způsob, jak alespoň přibližně zjistit, kolik peněz nyní už bývalý šéf Česko-čínského centra UK Miloš Balabán dosazený přímo rektorem Tomášem Zimou "odklonil" do své soukromé firmy. Místo aby dary směroval do rozpočtu univerzity, jak je standardem. Jestli tím Balabán nespáchal podvod, nyní vyšetřuje policie.

Na zasedání Akademického senátu Fakulty sociálních věd (FSV) podle zjištění Aktuálně.cz nyní zazněla výše škody, kterou odkláněním financí určených na akce univerzity Balabán a jeho kolegové mohli univerzitě způsobit. Podle průzkumu mezi firmami to bylo pět milionů korun. 

"Je to odhadovaná částka. Vedení senátu i fakulty předalo všechny informace, které jsme byli schopni shromáždit, policii. Očekáváme, že prověřování přinese zpřesnění údajů," potvrdil Aktuálně.cz předseda akademického senátu FSV Václav Moravec, jinak také novinář České televize. Část společností, které na akce univerzity sponzorské dary posílaly, totiž univerzitě podrobnosti o dohodách vyjednaných Balabánem sdělit odmítla. Škola se podle Moravce přihlásila policistům jako poškozená a s detektivy plně spolupracuje.

Děkanka Fakulty sociálních věd Alice Němcová Tejkalová se k průběhu kauzy nechtěla vyjadřovat. "Vedení FSV UK se nebude až do konce policejního vyšetřování k celé záležitosti mediálně vyjadřovat. V součinnosti s vedením univerzity věc i nadále řešíme," uvedl pouze mluvčí FSV Jakub Říman.

Balabán a jeho kolegové s Aktuálně.cz nekomunikují. Najali si PR agenturu, která odpovídá za ně. "FSV žádná taková škoda nevznikla a ani vzniknout nemohla. Ani UK nikterak nepoškodili," konstatoval jejich mluvčí Michal Donath.

Škole nyní nezbývá nic jiného než se spolehnout na policii. Vydobýt si přístup k účetnictví soukromé firmy spoluvlastněné Balabánem a jeho dosavadními podřízenými Liborem Stejskalem, Janem Ludvíkem a Mirkou Kortusovou sama nedokáže.

Když Aktuálně.cz loni v říjnu upozornilo, že čínská ambasáda tajně proplatila 1,2 milionu za konference o Číně, které pořádá univerzita a zaštiťuje její rektor, Balabán slíbil zveřejnit nezávislý audit účetnictví své s. r. o. a škole ho poskytnout. Loni 24. prosince ale jím najatá PR agentura pouze vyvěsila na svém webu tiskovou zprávu, v níž prohlásila, že audit kvůli GDPR ukáže akademickým funkcionářům teprve tehdy, když podepíší mlčenlivost. Ti to ale odmítají, protože by pak s informacemi logicky nemohli nijak nakládat.

"Václav Moravec dodal, že dle něj je možné, že chtějí od děkanky podepsat návrh na mlčenlivost, aby poté mohli oni zažalovat nás, že jsme poškodili jejich firmu. Chování společníků Střediska bezpečnostní politiky, s. r. o., je neuvěřitelné a poukazuje na úpadek vnímání akademických svobod a etiky ze strany některých zaměstnanců podnikatelů," praví zápis z lednového akademického senátu.

Další peníze od zbrojařů i Huaweie

Jméno společnosti, kterou Balabán a spol. pojmenovali stejně jako svoje univerzitní výzkumné Středisko bezpečnostní politiky, je uvedeno na fakturách za konference vystavených čínské ambasádě. Ale nejen tam. Balabán přiznal, že na účet firmy namísto univerzitě posílali peníze i donátoři každoročních bezpečnostních konferencí. I ty pořádal pod hlavičkou Karlovy univerzity.

Balabán vedení fakulty už dříve také tvrdil, že jen na bezpečnostní konference konané na FSV vybral celkem přes svou firmu v letech 2015 až 2019 na 3,3 milionu korun. Peníze mu převedl také zbrojařský kolos miliardáře Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, další zbrojař Omnipol, Česká zbrojovka, polostátní energetická firma ČEZ nebo komunikační firma Huawei, kterou dnes západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu. Server Seznam Zprávy přitom už upozornil na to, že do soukromé firmy místo univerzitě za akce na půdě školy posílaly peníze nepochopitelně i státní firmy - Lesy ČR, Vojenské lesy či Národní institut pro další vzdělávání.

Část peněz jsme si nechávali jako odměnu, přiznali akademici

Jak upozornil Respekt, další sponzorské dary ale za akce na univerzitě kasírovala jako živnostnice i Mirka Kortusová, která působila jako ekonomka nejen Střediska bezpečnostní politiky, ale i Česko-čínského centra Karlovy univerzity. Navrch dělala jednatelku Střediska bezpečnostní politiky, s. r. o. 

A zatímco původně Aktuálně.cz akademici tvrdili, že 1,2 milionu korun od čínské ambasády použili na "úhradu přímých nákladů spojených s konferencí", v prosinci připustili, že to není pravda. Aniž by o tom vedení školy vědělo, "na vlastní pěst" si peníze vypláceli jako odměnu za svou práci. A to i z dalších sponzorských darů dalších konferencí. "Příprava a organizace konferencí byla časově velmi náročná a z větší části nebyla pokryta pracovními úvazky na FSV UK. Proto byly práce na přípravě a organizaci konferencí zajišťovány nad rámec a mimo rámec pracovních úvazků pracovníků fakulty," uvedli.

Zrušené čínské i výzkumné centrum, propuštění akademici

Akademická obec Karlovy univerzity ale jejich počínání tak bezproblémově nevidí. Rektor Tomáš Zima už loni v listopadu zrušil Česko-čínské centrum Karlovy univerzity, které sám v roce 2016 po návštěvě čínské vicepremiérky Liu Yandong přímo na nejstarší a největší vysoké škole v Česku založil a do jeho čela vybral Balabána.

Na vzniku Česko-čínského centra UK se rektor Tomáš Zima v roce 2015 dohodl přímo s komunistickou vicepremiérkou Číny Liu Yandong.
Na vzniku Česko-čínského centra UK se rektor Tomáš Zima v roce 2015 dohodl přímo s komunistickou vicepremiérkou Číny Liu Yandong. | Foto: www.tomaszima.cz

V lednu vedení fakulty odmávlo i zánik výzkumného Střediska bezpečnostní politiky, které Balabán také vedl. Pod jeho hlavičkou badatelé placení Čínou kasírovali granty na bezpečnostní výzkum od české vlády. V běhu měli projekty téměř za 30 milionů korun. Ty částečně škola převedla na jiné řešitele. Další, které kvůli zacházení s utajovanými informacemi vyžadovaly bezpečnostní prověrku, ministerstvo vnitra v tichosti zrušilo.

Až na Ludvíka také na nátlak akademické obce z Karlovy univerzity odešli všichni zakladatelé Střediska bezpečnostní politiky, s. r. o., do nějž čínské peníze natekly. 

"Vývoj kolem Střediska bezpečnostní politiky mě velmi mrzí a nechci zastírat chyby, kterých jsem se v minulosti dopustil (…). Hlásím se k zodpovědnosti za případné škody, které budou probíhajícím šetřením identifikovány, a rád bych je do budoucna jako zaměstnanec fakulty pomohl napravit," napsal předsedovi senátu Moravcovi badatel Ludvík, který zároveň slíbil, že se zbaví podílu v soukromé firmě, přes kterou peníze neprůhledně procházely. Tu spolumajitelé mezitím přejmenovali na Multilateral Consulting & Analysis.

Zcela jiný přístup ke kauze má ale sám Balabán. "Podstatné je, že nebyly zneužity finanční prostředky univerzity a fakulty, naopak trvám na tom, že v jejich prospěch byla odvedena práce na vysoce profesionální úrovni," řekl v nedávném rozhovoru pro Českou pozici s tím, že podle něj byla kauza kampaní, která měla donutit k rezignaci rektora Zimu. I přes stále nevyjasněné financování čínskou ambasádou pořád zůstává expertem ČSSD pro obranu. 

Čínský režim je podle BIS nepřátelská velmoc. Univerzita Karlova si to roky neuvědomovala, upozorňuje reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy