Karlova univerzita vyčíslila škodu způsobenou akademiky placenými Čínou na 5 milionů

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
17. 2. 2020 9:41
Univerzita Karlova podezírá propuštěné akademiky v čele s už bývalým šéfem Česko-čínského centra Milošem Balabánem, že jí způsobili škodu minimálně pět milionů korun. A to tím, že dary na akce školy vybírali na účet své firmy, nikoli ten univerzitní. Týká se to i transakcí, na které upozornilo Aktuálně.cz. Čínská ambasáda takto tajně platila univerzitní konference. Část peněz si akademici nechali.
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán | Foto: ČTK

Jednadvacet firem oslovila v minulých měsících Univerzita Karlova v Praze se zvláštními dotazy. Zněly zhruba takto: Sponzorovali jste konference pořádané naší institucí? A můžete nám říct, kolik peněz a na jaký účet jste posílali?

Škola to vyhodnotila jako jediný způsob, jak alespoň přibližně zjistit, kolik peněz nyní už bývalý šéf Česko-čínského centra UK Miloš Balabán dosazený přímo rektorem Tomášem Zimou "odklonil" do své soukromé firmy. Místo aby dary směroval do rozpočtu univerzity, jak je standardem. Jestli tím Balabán nespáchal podvod, nyní vyšetřuje policie.

Na zasedání Akademického senátu Fakulty sociálních věd (FSV) podle zjištění Aktuálně.cz nyní zazněla výše škody, kterou odkláněním financí určených na akce univerzity Balabán a jeho kolegové mohli univerzitě způsobit. Podle průzkumu mezi firmami to bylo pět milionů korun. 

"Je to odhadovaná částka. Vedení senátu i fakulty předalo všechny informace, které jsme byli schopni shromáždit, policii. Očekáváme, že prověřování přinese zpřesnění údajů," potvrdil Aktuálně.cz předseda akademického senátu FSV Václav Moravec, jinak také novinář České televize. Část společností, které na akce univerzity sponzorské dary posílaly, totiž univerzitě podrobnosti o dohodách vyjednaných Balabánem sdělit odmítla. Škola se podle Moravce přihlásila policistům jako poškozená a s detektivy plně spolupracuje.

Děkanka Fakulty sociálních věd Alice Němcová Tejkalová se k průběhu kauzy nechtěla vyjadřovat. "Vedení FSV UK se nebude až do konce policejního vyšetřování k celé záležitosti mediálně vyjadřovat. V součinnosti s vedením univerzity věc i nadále řešíme," uvedl pouze mluvčí FSV Jakub Říman.

Balabán a jeho kolegové s Aktuálně.cz nekomunikují. Najali si PR agenturu, která odpovídá za ně. "FSV žádná taková škoda nevznikla a ani vzniknout nemohla. Ani UK nikterak nepoškodili," konstatoval jejich mluvčí Michal Donath.

Škole nyní nezbývá nic jiného než se spolehnout na policii. Vydobýt si přístup k účetnictví soukromé firmy spoluvlastněné Balabánem a jeho dosavadními podřízenými Liborem Stejskalem, Janem Ludvíkem a Mirkou Kortusovou sama nedokáže.

Když Aktuálně.cz loni v říjnu upozornilo, že čínská ambasáda tajně proplatila 1,2 milionu za konference o Číně, které pořádá univerzita a zaštiťuje její rektor, Balabán slíbil zveřejnit nezávislý audit účetnictví své s. r. o. a škole ho poskytnout. Loni 24. prosince ale jím najatá PR agentura pouze vyvěsila na svém webu tiskovou zprávu, v níž prohlásila, že audit kvůli GDPR ukáže akademickým funkcionářům teprve tehdy, když podepíší mlčenlivost. Ti to ale odmítají, protože by pak s informacemi logicky nemohli nijak nakládat.

"Václav Moravec dodal, že dle něj je možné, že chtějí od děkanky podepsat návrh na mlčenlivost, aby poté mohli oni zažalovat nás, že jsme poškodili jejich firmu. Chování společníků Střediska bezpečnostní politiky, s. r. o., je neuvěřitelné a poukazuje na úpadek vnímání akademických svobod a etiky ze strany některých zaměstnanců podnikatelů," praví zápis z lednového akademického senátu.

Další peníze od zbrojařů i Huaweie

Jméno společnosti, kterou Balabán a spol. pojmenovali stejně jako svoje univerzitní výzkumné Středisko bezpečnostní politiky, je uvedeno na fakturách za konference vystavených čínské ambasádě. Ale nejen tam. Balabán přiznal, že na účet firmy namísto univerzitě posílali peníze i donátoři každoročních bezpečnostních konferencí. I ty pořádal pod hlavičkou Karlovy univerzity.

Balabán vedení fakulty už dříve také tvrdil, že jen na bezpečnostní konference konané na FSV vybral celkem přes svou firmu v letech 2015 až 2019 na 3,3 milionu korun. Peníze mu převedl také zbrojařský kolos miliardáře Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, další zbrojař Omnipol, Česká zbrojovka, polostátní energetická firma ČEZ nebo komunikační firma Huawei, kterou dnes západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu. Server Seznam Zprávy přitom už upozornil na to, že do soukromé firmy místo univerzitě za akce na půdě školy posílaly peníze nepochopitelně i státní firmy - Lesy ČR, Vojenské lesy či Národní institut pro další vzdělávání.

Část peněz jsme si nechávali jako odměnu, přiznali akademici

Jak upozornil Respekt, další sponzorské dary ale za akce na univerzitě kasírovala jako živnostnice i Mirka Kortusová, která působila jako ekonomka nejen Střediska bezpečnostní politiky, ale i Česko-čínského centra Karlovy univerzity. Navrch dělala jednatelku Střediska bezpečnostní politiky, s. r. o. 

A zatímco původně Aktuálně.cz akademici tvrdili, že 1,2 milionu korun od čínské ambasády použili na "úhradu přímých nákladů spojených s konferencí", v prosinci připustili, že to není pravda. Aniž by o tom vedení školy vědělo, "na vlastní pěst" si peníze vypláceli jako odměnu za svou práci. A to i z dalších sponzorských darů dalších konferencí. "Příprava a organizace konferencí byla časově velmi náročná a z větší části nebyla pokryta pracovními úvazky na FSV UK. Proto byly práce na přípravě a organizaci konferencí zajišťovány nad rámec a mimo rámec pracovních úvazků pracovníků fakulty," uvedli.

Zrušené čínské i výzkumné centrum, propuštění akademici

Akademická obec Karlovy univerzity ale jejich počínání tak bezproblémově nevidí. Rektor Tomáš Zima už loni v listopadu zrušil Česko-čínské centrum Karlovy univerzity, které sám v roce 2016 po návštěvě čínské vicepremiérky Liu Yandong přímo na nejstarší a největší vysoké škole v Česku založil a do jeho čela vybral Balabána.

Na vzniku Česko-čínského centra UK se rektor Tomáš Zima v roce 2015 dohodl přímo s komunistickou vicepremiérkou Číny Liu Yandong.
Na vzniku Česko-čínského centra UK se rektor Tomáš Zima v roce 2015 dohodl přímo s komunistickou vicepremiérkou Číny Liu Yandong. | Foto: www.tomaszima.cz

V lednu vedení fakulty odmávlo i zánik výzkumného Střediska bezpečnostní politiky, které Balabán také vedl. Pod jeho hlavičkou badatelé placení Čínou kasírovali granty na bezpečnostní výzkum od české vlády. V běhu měli projekty téměř za 30 milionů korun. Ty částečně škola převedla na jiné řešitele. Další, které kvůli zacházení s utajovanými informacemi vyžadovaly bezpečnostní prověrku, ministerstvo vnitra v tichosti zrušilo.

Až na Ludvíka také na nátlak akademické obce z Karlovy univerzity odešli všichni zakladatelé Střediska bezpečnostní politiky, s. r. o., do nějž čínské peníze natekly. 

"Vývoj kolem Střediska bezpečnostní politiky mě velmi mrzí a nechci zastírat chyby, kterých jsem se v minulosti dopustil (…). Hlásím se k zodpovědnosti za případné škody, které budou probíhajícím šetřením identifikovány, a rád bych je do budoucna jako zaměstnanec fakulty pomohl napravit," napsal předsedovi senátu Moravcovi badatel Ludvík, který zároveň slíbil, že se zbaví podílu v soukromé firmě, přes kterou peníze neprůhledně procházely. Tu spolumajitelé mezitím přejmenovali na Multilateral Consulting & Analysis.

Zcela jiný přístup ke kauze má ale sám Balabán. "Podstatné je, že nebyly zneužity finanční prostředky univerzity a fakulty, naopak trvám na tom, že v jejich prospěch byla odvedena práce na vysoce profesionální úrovni," řekl v nedávném rozhovoru pro Českou pozici s tím, že podle něj byla kauza kampaní, která měla donutit k rezignaci rektora Zimu. I přes stále nevyjasněné financování čínskou ambasádou pořád zůstává expertem ČSSD pro obranu. 

Čínský režim je podle BIS nepřátelská velmoc. Univerzita Karlova si to roky neuvědomovala, upozorňuje reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy