Článek vyšel v sesterském deníku Insider, který jej Aktuálně.cz poskytl v plném znění.
Praha - Zatímco se koalice snaží vzbudit dojem, že příprava služebního zákona finišuje, v zákulisí se politici rozhádali kvůli tomu, kdo bude vybírat a jmenovat šéfy čtyř desítek správních úřadů.
Ve hře jsou státní instituce, které si někdy důležitostí nezadají ani s ministerstvy. Jde například o Energetický regulační úřad, celorepublikovou síť finančních úřadů pod Finanční správou či Státní pozemkový úřad, který momentálně řeší kontroverzní restituce.
Autor zákona Jiří Dienstbier (ČSSD) prosazuje, aby výběr a jmenování šéfů měli na starosti nejvyšší státní úředníci, ve výjimečných případech vláda. Lidovci a hnutí ANO se ovšem pravomocí nechtějí vzdát a rádi by je ponechali politikům.
Návrh zákona o státní službě počítá s tím, že šéfy úřadů budou jmenovat státní tajemníci nebo zástupce generálního ředitele. Ovšem s jednou výjimkou – pokud zákon o dané organizaci nestanoví jinak. Právě o tyto navazující zákony se politici hádají a spor už došel tak daleko, že ho na začátku příštího týdne budou řešit šéfové koaličních stran.
Odpolitizování? Jak kde
Například zákon o České obchodní inspekci momentálně počítá s tím, že jejího šéfa jmenuje ministr průmyslu a obchodu. Dienstbier chce tuto část zákona zrušit, aby mohla pravomoc přejít na úředníky. Hnutí ANO a lidovci naopak bojují za to, aby zákon zůstal beze změn.
"Tyto úřady nevykonávají politické zadání, proto není logické, aby jejich šéfy jmenovali politici," zdůvodňuje Dienstbier svůj návrh a připomíná, že "odpolitizování státní správy" je hlavním cílem služebního zákona.
Odpůrci však namítají, že je potřeba, aby s řediteli podřízených úřadů dokázali dobře spolupracovat. Spor se navíc nevede pouze o formální akt jmenování – ten, kdo tuto pravomoc nakonec získá, bude také sestavovat výběrovou komisi a bude mít tedy i přímý vliv na výběr šéfa.
"Úplně tuto pravomoc ministrovi odebrat není krok správným směrem. Za daný úřad zodpovídá, tak by měl mít možnost přivést si tam svůj tým," myslí si ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten by kvůli Dienstbierovu návrhu ztratil vliv na jmenování šéfa veterinární správy, zemědělského intervenčního fondu, pozemkového úřadu nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce a dalších.
Méně pravomocí pro prezidenta
Proti jsou také ministři za ANO. Například šéf dopravy Antonín Prachař by nemohl jmenovat ředitele Drážního úřadu nebo Úřadu pro civilní letectví. "Nižší zaměstnanci úřadu ať se řídí služebním zákonem, to je v pořádku, ale ministr by měl mít kompetenci jmenovat vedení," myslí si Prachař.
O pravomoci má podle Dienstbierova návrhu přijít také prezident. Ten až dosud jmenoval šéfa Energetického regulačního úřadu, Českého statistického úřadu nebo antimonopolního úřadu. Nově by tuto pravomoc měla mít vláda.
Ani to se koaličním partnerům nelíbí. "Je to na další jednání, ale jsme spíše pro to, aby byl zachován stávající stav. Prezident byl zvolen v přímé volbě, takže si nemyslím, že by se mu měly omezovat pravomoci," konstatoval Jan Bartošek, který o služebním zákonu vyjednává za lidovce.
Dienstbier ale připomíná, že koaliční partneři s námitkami "zaspali". Pokud by chtěli protlačit jmenovací pravomoc pro ministry, musely by se dodatečně upravit některé paragrafy samotného služebního zákona. "To už nejde bez schválení koaliční radou, služební zákon se bude muset znovu otevřít," dodal Dienstbier. Zákon je přitom potřeba schválit nejpozději v červenci, aby následné kroky umožnily fungování státních tajemníků od příštího roku.
