Ústavní soud potvrdil, že prezident svým rozhodnutím zasáhl do práv Brožové zaručených Listinou lidských práv a svobod. Soudci se přitom odvolali i na své předchozí nálezy týkající se odvolání funkcionářů nebo zastupitelů.
Podle nich může v souladu s ústavou o odvolání předsedy soudu rozhodnout pouze soud. "Odvoláním stěžovatelky na základě neústavního ustanovení zákona o soudech a soudcích došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatelky," řekla soudkyně-zpravodajka Dagmar Lastovecká.
Klaus označil dnešní rozhodnutí Ústavního soudu za mylné a nebezpečné. Podle něj jde o nebezpečný posun polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k ničím neomezené soudcovské autonomii.
Co bude dál?
Brožovou, jejíž funkční období končí v sedmdesáti letech, tak nyní není možné odvolat do doby, než se politici shodnou na nové podobě zákona, který bude respektovat nálezy Ústavního soudu.
Podle nového ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který se chce s Brožovou co nejdříve sejít a mluvit o dalším fungování soudu, by mohli být vysocí soudní funkcionáři odvoláváni formou kárného řízení tak, jako je možné například nyní odvolat soudce, nebo by rozhodnutí záviselo na ministrovi.
V prvním případě by se podle ministra musela upravit pravidla kárného řízení, ve druhém by se musela rozšířit možnost odvolání proti ministrovu rozhodnutí.
Prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa řekl, že pro české soudce je dobře, že tento zásadní spor stanovil jasné pozice mezi mocí soudní a výkonnou. Dodal ale, že by Brožová měla odejít z funkce sama. "Čeští soudci potřebují silnějšího předsedu Nejvyššího soudu," řekl Jirsa.
Ústavní soudci dnes ve prospěch Brožové rozhodli poté, co si už minulý pátek vyslechli argumentaci obou stran. A na veřejném jednání obě strany sporu trvaly na svých argumentech.
Odvolaná...
Prezident Václav Klaus označil tuto část jednání za dialog hluchých. Řekl senátu Ústavního soudu, že podle jeho názoru už Brožová dávno není předsedkyní Nejvyššího soudu a že se mu nelíbí rozhodnutí ústavních soudců, kteří zatím nechali Brožovu ve funkci.
Podle něj soudy nemohou být odděleny od moci výkonné. "Odvolání z funkce předsedy Nejvyššího soudu nemůže být zásahem do nezávislosti soudů," uvedl Klaus.
Jeho vystoupení bylo teprve čtvrtým jednáním, kterého se u Ústavního soudu zúčastnil prezident, třikrát byl na soudním jednání přítomen Václav Havel.
Neodvolaná....
Brožová trvala na tom, že její odvolání bylo založeno na neústavním zákonu a navíc nebylo řádně odůvodněno. Klaus podle ní vydal neplatné rozhodnutí.
První výhradě už Ústavní soud dal za pravdu, když zrušil sporné ustanovení zákona o soudech a soudcích. Podle něho mohl vysoké justiční činitele odvolávat ten, kdo je do funkce jmenoval.
Půjde také o Bureše
Klaus Brožovou na návrh ministra spravedlnosti zbavil funkce na konci ledna letošního roku. Podle politiků Nejvyšší soud pod vedením Brožové neplnil svou sjednocovací funkci ve výkladu soudních rozhodnutí, problémy byly i s průtahy při jednáních.
Případ ještě nekončí. Brožová ústavní stížností napadla také přidělení bývalého ministra spravedlnosti a prezidentského kandidáta Jaroslava Bureše k Nejvyššímu soudu. Právě Bureš by měl Brožovou ve funkci nahradit.
Podobné problémy s odvoláním předsedy Nejvyššího soudu řešilo i Slovensko, spor se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva. Například ve Francii jsou členové nejvyšších soudních instancí zcela neodvolatelní, ve Spojených státech je může odvolat jen Kongres, ale dosud se to nestalo.
