Václav Klaus to dnes zopakoval při jednání Ústavního soudu. Obě strany trvají na svém, Klaus to poté, co právní zástupce Brožové zopakoval námitky proti odvolání, označil za dialog hluchých.
Dnešní veřejné jednání ale znovu nepřineslo definitivní rozhodnutí zásadního osmiměsíčního sporu o to, zda a jak mohou politici odvolávat soudce. Ústavní soud jednání odročil na úterý 12. září.
Co je protiústavní?
Klaus Brožovou na návrh ministra spravedlnosti zbavil funkce na konci ledna letošního roku. Podle politiků Nejvyšší soud pod vedením Brožové neplnil svou sjednocovací funkci ve výkladu soudních rozhodnutí, problémy byly i s průtahy při jednáních.
Infobox
PŘÍPAD BROŽOVÁ
- Pře s Klausem: Ústavní soud pro Brožovou
Plénum Ústavního soudu rozhodlo první část sporu předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové s prezidentem a ministerstvem spravedlnosti. - Kauza Brožová: Soud odmítl zpochybňování
Ústavní soud odmítl zpochybňování, které provází rozhodnutí, jež pozastavilo odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. - Šéfku Nejvyššího soudu srazilo auto
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, která byla v pátek ráno těžce zraněna při dopravní nehodě, zůstává v nemocnici. - Odvolaná soudkyně rozjela lavinu žalob
Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podala dnes kvůli svému odvolání z funkce ústavní stížnost.
Podle politiků potřebuje Nejvyšší soud v čele silnou a respektovanou osobnost. Brožová označila své odvolání za protiústavní. Brožová tvrdí, že v jejím případě došlo k porušení práva na přístup k soudu a tím i porušení Listiny lidských práv a svobod.
Klaus podle ní vydal nicotné, tedy neplatné rozhodnutí. Brožová uvedla, že prezident své rozhodnutí nijak nezdůvodnil a rozhodl také bez potvrzení svého kroku vládou, ta totiž její odvolání potvrdila až den poté, co byla z funkce odvolána. "Vláda o této otázce nerozhodla, jak vyplývá z ústavy, pouze ji projednala," řekl právník Brožové Alexander Nett.
Klaus dnes navrhl, aby ústavní soudci stížnost Brožové zamítli. "Jde o principiální rozhodnutí pro vztah moci výkonné a zákonodárné," uvedl Klaus ve svém zdůvodnění pro Ústavní soud. Za zásadní spor označila také Brožová.
Podle něj soudy nemohou být odděleny od moci výkonné. "Odvolání z funkce předsedy Nejvyššího soudu nemůže být zásahem do nezávislosti soudů," uvedl Klaus.
Argumentaci Brožové označil za zavádějící, podle Klause nedošlo k porušení občanských práv předsedkyně Nejvyššího soudu."Nedošlo k porušení žádného z lidských práv, nikde není zakotveno právo na funkci," uvedl Klaus, který dnešní argumentaci právního zástupce Brožové označil za dialog hluchých.
Klaus dnes u soudu mluvil sám, přestože jej doprovázel ředitel hradního odboru legislativy a práva Jan Bárta. Mimo jiné prezident, univerzitním vzděláním profesor ekonomie, ústavním soudcům připomněl, že má "asi deset čestných doktorátů z různých právnických fakult" v celém světě.
Podle něj není v moci žádného soudu v zemi odvolávat předsedu Nejvyššího soudu, prezident takovou pravomoc podle Klause má.
Nesouhlas s rozhodnutím
Také bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, který odvolání Brožové navrhl, ve svém vyjádření pro ústavní soudce uvedl, že v tomto případě nedošlo k zásahu porušujícímu nezávislost soudní moci.
Ústavní soud do svého dnešního rozhodnutí zastavil platnost odvolání, a Brožová tak zůstala ve funkci. Kvůli vážnému zranění při nehodě ale soud nevede, stále je v domácím léčení. Brožová nebyla ani dnes na jednání.
Prezident rozhodnutí Ústavního soudu o pozastavení platnosti odvolání kritizoval. Prohlásil, že kdyby byl někdo odvolán, je možné ho eventuálně znovu do funkce jmenovat. Pozastavit uskutečněné rozhodnutí je podle něho nesmysl. To zopakoval i dnes. "Trvám na zrušení pozastavení odvolání, funkci předsedkyně Nejvyššího soudu považuji za neobsazenou," řekl Klaus.
Dílčí úspěch zaznamenala Brožová v červenci, kdy ústavní soudci zrušili právní úpravu, kterou prezident při odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu použil. Ustanovení zákona o soudech a soudcích podle ústavních soudců umožňovalo nepřípustný zásah výkonné moci do moci soudní.
Představitele justice mohl odvolat ten, kdo jej do funkce jmenoval, za předpokladu, že soudce "závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů".
Odvolávání se má změnit
"Princip 'kdo jmenuje, ten odvolává' je vlastní státní správě, kde jsou vztahy hierarchické, jsou to vztahy nadřízenosti a podřízenosti," uvedla při vyhlášení červencového nálezu Lastovecká.
Soudní správa však není součástí státní správy, proto podle Ústavního soudu nelze odvolat předsedu Nejvyššího soudu tímto způsobem. Není totiž podřízeným prezidenta ani ministra spravedlnosti.
Kdyby Ústavní soud tento přístup akceptoval, mohl by tím být "ohrožen princip personální nezávislosti soudců".
Ministerstvo spravedlnosti po tomto nálezu Ústavního soudu oznámilo, že už zahájilo práce na podobě zákona, který bude v souladu s ústavou. Klaus dnes uvedl, že toto rozhodnutí Ústavního soudu považuje za velmi zásadní. "Celá situace se musí vyřešit rychlou zákonodárnou iniciativou," řekl.
Zrušení sporného paragrafu podle Klause nemůže mít vliv na jeho rozhodnutí o odvolání Brožové z funkce.
Dnešní ústavní stížnost není jediná, kterou Brožová podala. Napadla také přidělení bývalého ministra spravedlnosti a prezidentského kandidáta Jaroslava Bureše k Nejvyššímu soudu. Právě Bureš by měl Brožovou ve funkci nahradit.
