Ve středu už podruhé zasedala Poslanecká sněmovna na uzavřeném jednání, aby se dozvěděla podrobnosti o novém podezření provázejícím plánovanou Hamáčkovu návštěvu ruského hlavního města. Seznam Zprávy upozornily, že šéf vnitra a tehdy ještě pověřený ministr zahraničí údajně chtěl v Moskvě vyjednat milion dávek neschválené vakcíny Sputnik V za utlumení dopadů ruského útoku na muniční sklady ve Vrběticích na domácí půdě.
Šéfové Bezpečnostní informační služby, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství dorazili do sněmovny už v úterý. Doprovodili je tam nejvyšší žalobce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar. Dostavili se tam na pozvání volební koalice ODS, lidovců a TOP 09. Zmínění hosté se účastnili 15. dubna jednání na ministerstvu vnitra, kde jim měl Hamáček svůj plán vyjevit. Dotyční mu ho však údajně rozmluvili.
V úterý se však vzhledem k průběhu schůze ke slovu nedostali. Nepromluvili ani ve středu (Zeman ani Švejdar už do sněmovny nepřišli). Šéf civilní rozvědky, která je podřízená ministerstvu vnitra, oznámil, že jim zákon zapovídá vystoupit k utajovaným informacím i na uzavřeném jednání sněmovny. Konkrétní informace by však mohly zaznít na půdě sněmovny ve čtvrtek od šéfa Vojenského zpravodajství.
Komentář o Hamáčkově akci
Na 13. hodinu svolal jednání komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství její předseda Vít Rakušan (STAN). Právě komise a příslušné výbory jsou oprávněné k tomu, aby se tam diskutovalo o poznatcích podléhajících utajení. "Budu se chtít ptát na roli jednotlivých aktérů schůzky, jak to s tou cestou bylo a jestli to skutečně vnímali jako připravenou akci," sdělil Aktuálně.cz Vít Rakušan.
Rakušan chce dodržet formát komise, pozval jen ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Nikdo z dalších účastníků schůzky pozvánku nedostal. "Určitě budeme chtít slyšet komentář k této akci," potvrdil Rakušan, že komise chce znát Berounův pohled na údajný Hamáčkův plán vyměnit milion dávek vakcíny Sputnik za utlumení následků ozbrojeného útoku ruské vojenské rozvědky GRU v Česku.
K novému podezření kolem Hamáčkovy cesty mají také právo jednat bezpečnostní výbor sněmovny a komise pro kontrolu civilní rozvědky. Poslanecká sněmovna je přitom ve středu k tomuto kroku nepověřila. Naopak uložila vládě, aby prověřila únik informací o kauze.
Další komise a bezpečnostní výbor mlčí
Komise pro kontrolu rozvědky i bezpečnostní výbor však k tématu Hamáčkovy schůzky s šéfy tajných služeb, policejním prezidentem a nejvyšším žalobcem mohou zasednout ze své vůle. Předseda komise pro kontrolu rozvědky Pavel Blažek se ovšem zatím k jejímu svolání nechystá. Člen komise Jan Lipavský ale pro Hospodářské noviny uvedl, že o jednání stojí. Zatím se na zasedání nedomluvil ani bezpečnostní výbor.
Ministr Hamáček se opakovaně proti zjištění serveru Seznam Zprávy ohradil. Označil ho za lež. Ve středu v poledne oznámil, že podá na autory článku trestní oznámení. Současně avizoval podání civilní žaloby na vydavatelství provozující zmíněný server. Požadovat prý bude omluvu a finanční kompenzaci ve výši 10 milionů korun.
"Já jsem vláčen bahnem, označován za vlastizrádce a dostávám výhrůžné e-maily. Udělám vše, abych očistil svou čest a jméno sociální demokracie," vysvětli své rozhodnutí ministr vnitra. Mezitím se za něj postavili premiér Andrej Babiš (ANO). Verzi o výměnném obchodu s Moskvou také vyloučili další zmínění účastníci schůzky - ministr zahraničí Jakub Kulhánek, velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka i generál Beroun.
Trestní oznámení na policejního prezidenta
Ve středu další z aktérů schůzky policejní prezident Jan Švejdar ohlásil, že je na něj v této souvislosti podáno trestní oznámení. Obsah samotného jednání odmítl komentovat. "Podle oznamovatele k úniku informací mělo dojít po jednání jednoho z (předchozích, pozn. aut.) výborů Poslanecké sněmovny (o vrbětické kauze, pozn. aut.), kterého se pan prezident účastnil," řekla mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová.
1/3 Celá záležitost je natolik závažná, že ji odmítám hodnotit skrze pocity. Faktem je, že na jednání jsem byl, jakkoliv komentovat jeho obsah ale nebudu. Pohybujeme se v rovině činnosti zpravodajských služeb a také v rovině probíhajícího trestního řízení.
— Jan Švejdar (@jan_svejdar) May 5, 2021
Ministr vnitra Jan Hamáček dostal první ucelené informace o podílu dvojice ruských zpravodajců na explozi ve Vrběticích, při níž v říjnu 2014 zahynuli dva lidé, 7. dubna. Ten samý den ještě za zády tehdejšího šéfa české diplomacie Tomáš Petříčka zavolal velvyslanci v Moskvě Pivoňkovi, aby se dostavil do Česka. Pivoňka do země dorazil 14. dubna. Tentýž ten Hamáček už coby pověřený ministr zahraničí oznámil cestu do Moskvy.
V pátek 16. dubna dostal spolu s premiérem v tu chvíli finální zprávu BIS o útoku ve Vrběticích. Týž den se cesta do Moskvy zrušila. Hamáček o ní později řekl, že byla krycím manévrem před Rusy. V sobotu 17. dubna večer společně s premiérem informovali veřejnost o vrbětické kauze. Hamáček také oznámil vyhoštění 18 ruských zpravodajců z Česka. Rusko reagovalo vypovězením 20 pracovníků české ambasády v Moskvě.
