Kauza Michaláková se opakovat nebude. Norsko odebrané děti začne pouštět do Česka

Markéta Hronová Markéta Hronová
Aktualizováno 14. 3. 2016 11:50
Norsko brzy zásadně změní postupy sociální služby Barnevernet, která je v Česku známá kvůli kauze Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny a ona se je už pět let snaží získat zpět. "V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla pro Aktuálně.cz právní poradkyně ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku Zdeněk Kapitán tuto informaci potvrdil. V případě odebrání půjdou děti do Česka, ne do Norska, jako je tomu dnes. Na již odebrané děti se nicméně novinka nevztahuje.
Právní poradkyně ředitelství norského Barnevernetu Agnete Krogvigová vysvětluje, jak se má od července změnit postup sociálních pracovníků.
Právní poradkyně ředitelství norského Barnevernetu Agnete Krogvigová vysvětluje, jak se má od července změnit postup sociálních pracovníků. | Foto: Markéta Hronová

Oslo - Přístup norské sociální služby Barnevernet se od července změní. Norsko bude komunikovat s Českem mnohem intenzivněji než doposud. A v případě, že bude muset rodičům dítě odebrat, nezůstane v Norsku jako doposud, ale vrátí se do Česka.

"V Norsku vznikne nový úřad, který bude komunikovat s českým úřadem pro ochranu dětí," řekla Agnete Krogvigová, právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu v jednom z prvních oficiálních rozhovorů pro české novináře.

Je to dané tím, že Norsko minulý týden podepsalo Haagskou úmluvu o právech dítěte, která mezinárodní spolupráci nařizuje. Jakmile se norský Barnevernet začne o rodinu zajímat, Česko se to dozví. "Ano, budeme ve spojení. Jestli to bude skrz nový úřad, to zatím nevím," uvedl k tomu Zdeněk Kapitán, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku.

"Doufáme, že to ulehčí naši situaci v případech, které se týkají zahraničních občanů," dodala Krogvigová. Norsko je zároveň připravené přenechat vyřešení případů, kdy budou mít úřady podezření na zanedbávání či zneužívání dítěte, soudům v zemi, ze které rodina pochází.

Znamená to tedy, že pokud norská sociální služba přistoupí k odebrání dětí, od začátku o tom budou čeští sociální pracovníci vědět a čeští rodiče budou mít možnost předat dítě do pěstounské péče v České republice.

Více podrobností o tom, jak bude nová spolupráce fungovat, zatím nemá Zdeněk Kapitán ani norská strana. "Víme o tom týden. Přijeďte za rok a my vám povíme, jak to funguje," dodává Krogvigová.

Rodiče nemusejí říkat všechno, nikdo jiný informace nemá

Barnevernet v Česku "proslavil" případ Evy Michalákové, které před pěti lety sociální služba odebrala dva syny kvůli podezření ze zanedbání péče a zneužívání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková taková podezření odmítá.

Předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, ale norské úřady loni na podzim rozhodly o zbavení jejích rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Otci rodičovská práva ponechaly. Michaláková se proti takovému rozhodnutí odvolala, soud, který se měl konat v půlce února, byl však odložen.

V jejím případě ale nový přístup Norska nepomůže. Vztahuje se jen na nové případy, kdy by norská sociální služba zasahovala.

Podle Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových, ale radost není na místě. "Hrozí, že Barnevern zamete své minulé přehmaty pod koberec a Denise a Davida Michalákovy obětuje v politické hře o své přežití," komentuje zprávu poslankyně a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková. Obdobně reagoval i mluvčí Miloše Zemana: "Pan prezident se dále o případ unesených chlapců zajímá," uvedl Jiří Ovčáček s tím, že avizovaná změna na prezidentově plánu nic nemění.

Norsko se podle Chalánkové v uplynulých deseti letech systematicky dopouštělo porušování lidských práv a práv dětí a mělo by minulé křivdy odčinit. "V žádném případě se ale nehodláme smířit s tím, že dojde pouze k těmto změnám a na minulé přehmaty se zapomene," dodává.

"Myslím, že lepší dialog pomůže vyřešit mnoho podobných případů," míní Krogvigová. Zároveň se brání nařčením, že Barnevernet odebírá děti neoprávněně. "Ti, co si to myslí, neznají podrobnosti jednotlivých případů. Znají je jen krajské komise a soudy a ty musejí dodržovat mlčenlivost. Kompletní informace už mají jen rodiče, a ti samozřejmě nemusejí říkat všechno," upozorňuje Krogvigová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy