Praha - Čtvrt století po pádu komunistického režimu rozhoduje z velké části o životní dráze českých dětí  jejich původ.

Český pracovník, kterého vychovali rodiče se základním vzděláním, dnes velmi pravděpodobně vykonává nekvalifikovanou nebo málo kvalifikovanou práci. Pravděpodobnost, že to tak je, je sedmkrát vyšší proti možnosti, že získal místo, kde se vyžadují schopnosti ovládat technologie, jednat s lidmi, rozumět psanému textu a počítat, případně aspoň některé z těchto dovedností.

Naopak pracovník z rodiny, kdy jeden nebo oba rodiče absolvovali vysokou školu, se najde se sedmkrát vyšší pravděpodobností na místě vyžadujícím vyšší kvalifikaci.

Takto neprostupnou českou společnost, která nabízí lidem z nižších tříd jen malé možnosti k vzestupu, ukazuje Mezinárodní srovnání OECD Skills Outlook 2013. Jde o nový typ výzkumu, který v tomto roce zahájila organizace ekonomický vyspělých států OECD a kterého se zúčastnilo dvaadvacet členů.

Deník Insider jeho výsledky přepočítal do "kursů", jakou naději mají děti různě vzdělaných rodičů v různých zemích na dobrou budoucnost.  Vyplývá z nich, že stejně obtížný vzestup z dolních míst společenského žebříčku mají i občané dalších postkomunistických zemí, kromě Česka a Slovenska také Poláci a Estonci, vedle nich ještě Němci a Američané.

Uzavřená elita vysokoškoláků

Opačným extrémem jsou dobře sociálně prostupné země ve Skandinávii, kromě toho ještě Nizozemsko a Austrálie.

Konkrétně děti nizozemských rodičů se základním vzděláním mají větší šanci získat po ukončení školní docházky dobře placenou kvalifikovanou práci, než se spokojit po vzoru otce případně i matky s horší pracovní nabídkou.V Nizozemsku a Skandinávii se tak mohou děti z méně vzdělaných rodin relativně snadno dotáhnout do elity, tedy úspěšně konkurovat vrstevníkům, které vychovali vysokoškolsky vzdělaní rodiče.

Česká elita vysokoškolsky vzdělaných občanů svou výlučnost chrání mnohem lépe. Zřejmě tím poškozuje úroveň nabídky na pracovním trhu, když na lepší místa prosazuje pracovníky podle jejich původu a přitom do značné míry přehlíží jejich schopnosti.

Rozdíly ve schopnostech pracovníků, kteří pocházejí z méně a více vzdělaných rodin se totiž podle průzkumu OECD Skills Outlook 2013 příliš neliší. Experti výslovně upozorňují na relativně vysokou úroveň pracovníků z méně vzdělaných rodin.

Ve schopnosti porozumět psanému textu a písemně se vyjadřovat dosáhli tuzemští pracovníci z rodin s nejnižším vzděláním dvanáctého místa z dvaadvaceti hodnocených zemí. Pracovníci z rodin, kde aspoň jeden z rodičů dosáhl středního nebo vysokoškolského vzdělání, byli v průměru čtrnáctí. 

Společnost bez rizika

V horší sociální prostupnosti Česko vychází ze středoevropského modelu, který vyznávají také Němci. Tento model vyžaduje větší počet pracovníků v průmyslu, kde není třeba vysoká kvalifikace.

Německý model stejně jako americký však na rozdíl od Skandinávie nebo od Česka nezaručuje, že se děti z rodin vysokoškoláků skoro automaticky dostanou na vysoce kvalifikované místo. Mladí Němci či Američané z lepších rodin skončí s třetinovou pravděpodobností na místě bez kvalifikace.

Menší možnost vzestupu nižších tříd tedy neuzavírá německou a americkou společnost stejně jako v Česku. Horší perspektivy méně vzdělaných rodin se kompenzují tím, že děti vzdělaných rodičů naopak nemohou spoléhat na trvalé postavení ve vzdělané elitě.