Praha - Zlomit odpor obyvatel, kteří odmítají, aby právě u jejich domu vznikl konečný sklad vyhořelého jaderného paliva, má státu pomoci i placený dobrovolník z řad místních občanů.
S tímto nápadem přišla Správa úložišť radioaktivních odpadů, která má vybudování podzemního úložiště na starosti. Takový "aktivista" by měl pomoci s přesvědčováním svých sousedů, aby souhlasili aspoň s geologickým průzkumem území. Za to by od správy dostával několik tisíc korun měsíčně.
"Chceme se prostřednictvím takového člověka dostat víc k místním lidem, hovořit s nimi," řekl Aktuálně.cz ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslav Duda. Dodal, že pracovníci správy obvykle hovoří jen se starostou nebo zastupiteli a "domorodec" zná lépe místní poměry než úředníci v Praze.
Placené dobrovolníky už správa zahrnula do svého rozpočtu na příští rok, který nyní projednává ministerstvo průmyslu. Rada správy úložišť, v níž je třeba starosta Dukovan či zástupci ministerstev financí a průmyslu, neměla proti tomuto plánu námitky.
Referendem proti odpadu
Experti už před několika lety vybrali šest vhodných oblastí, kde by mohl vysoce radioaktivní materiál ležet až sto tisíc let, než přestane být nebezpečný. Jenže většina obyvatel nechce, aby jaderný odpad skončil právě za jejich humny, což lidé vyjádřili i v místních referendech a peticích.
Správa úložišť dosáhla jen dílčích úspěchů. V Rohozné na Vysočině a v Lubenci na hranici Karlovarského kraje souhlasili tamní zastupitelé s tím, aby u nich vzniklo informační centrum o jaderné energetice a vyhořelém palivu. Jiné radnice byly zásadně proti a žádná informační centra nepovolily.
Tři obce v okolí Lubence sice souhlasily s geologickým průzkumem, ovšem jednou z podmínek je, že se stejně prověří i jiné lokality v ostatních regionech.
Zavání to uplácením, tvrdí odpůrci
Správa úložišť radioaktivních odpadů chce příští rok zintenzivnit informační kampaň, jejíž součástí mají být i placení dobrovolníci.
"Z morálního hlediska to zavání až uplácením," komentoval tento záměr Čestmír Vitner ze sdružení Bezjaderná Vysočina, které usiluje o to, aby jaderný odpad neskončil právě zde. Na Vysočině jsou dvě vhodná místa pro vybudování podzemního úložiště.
Vladimír Smolík, starosta Pačejova, který je rovněž na "jaderném" seznamu, příliš nevěří tomu, že by některý z místních začal spolupracovat se Správou úložišť radioaktivního odpadu. "Nepředpokládám, že do toho někdo z místních půjde," řekl Aktuálně.cz Smolík. "Proti úložišti je u nás hrozně velký odpor."
Už se hlásí první zájemci, tvrdí správa
Ředitel správy radioaktivních úložišť Vítězslav Duda uvedl, že se už hlásí první zájemci. "Zaznamenali jsme zájem, že by s námi někteří lidé rádi spolupracovali," poznamenl Duda. Nemohou placení dobrovolníci vyostřit vztahy v obcích?
"Kdo chce vyvolávat konflikt, udělá to vždycky," soudí Duda. Nápad s "projadernými" aktivisty se zamlouvá Františku Venkrbcovi, starostovi Rohozné u Jihlavy.
"Myslím, že je to dobrá věc. Ten odpor proti úložišti tady samozřejmě je, ale je potřeba, aby někdo lidem celou problematiku vysvětloval," řekl Aktuálně.cz Venkrbec.
Jeho obec neprotestovala ani proti plánu zřídit v Rohozné informační centrum o jaderné energetice. "Máme tady informační středisko, funguje velice dobře," konstatoval Venkrbec.
Jak se změní veřejné mínění
Správa úložišť radioaktivních odpadů si vloni nechala ve všech šesti regionech, které experti vybrali pro uložení vyhořelého paliva z Dukovan a Temelína, vypracovat průzkum veřejného mínění. Výsledek nebyl překvapující: Většina místních lidí řekla NE jadernému odpadu.
"Proti bylo šedesát až sedmdesát procent obyvatel. S úložištěm souhlasilo pětadvacet až třicet procent lidí," řekl ředitel Duda. Uvedl, že v roce 2010 si správa nechá udělat další průzkum. Projeví se v něm práce placených dobrovolníků? "Uvidíme. Každopádně to chceme zkusit," dodal ředitel Duda.
