Brno - Sdružení Jihočeské matky nedosáhlo u Ústavního soudu zrušení sporné věty atomového zákona, podle které se povolovacích řízení ohledně provozu jaderných elektráren nemohou účastnit občanská sdružení.

Jediným účastníkem řízení je tak provozovatel elektrárny (v případě Temelína elektrárenská společnost ČEZ), který o povolení žádá Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Jihočeské matky chtěly dosáhnout zrušení série soudních a úředních rozhodnutí, kvůli nimž se nemohly vyjádřit ke zprovoznění druhého bloku jaderné elektrárny v Temelíně. Ústavní soudci jim nevyhověli.

Nevýhoda pro sdružení

Podle ekologů Temelín představuje bezpečnostní hrozbu, a tak se jeho provoz může dotknout práva lidí na život, zdraví a příznivé životní prostředí.

Podle ústavních soudců sdružení nemůže podat ústavní stížnost postavenou na porušení lidských práv. "Tato stěžovatelem prosazovaná základní práva náleží pouze osobám fyzickým," uvedli soudci v rozhodnutí.

Ekologové jsou přesvědčeni, že zprovozňování a rozšiřování atomových elektráren souvisí s ochranou přírody a životního prostředí. A tvrdí, že by měli mít právo se vyjádřit.

Aarhuský argument neuspěl

Sdružení se ve stížnosti odvolávalo také na mezinárodní závazky, zejména Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím. Správní ani Ústavní soud ale nenašly žádný rozpor mezi postupem úřadů a úmluvou.

"Nelze dovodit, že by tato úmluva byla přímým pramenem jakýchkoliv občanských práv či závazků, natož práv či svobod závazných," uvedli ústavní soudci.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil zprovoznění druhého bloku v roce 2004. Jihočeské matky se obrátily s rozkladem k předsedkyni úřadu Daně Drábové, avšak neuspěly, stejně jako později se žalobou k Městskému soudu v Praze. Loni v říjnu zamítl jejich kasační stížnost Nejvyšší správní soud.