Jsou v hledáčku BIS, varuje před nimi vnitro. Zeman děkuje pohraničníkům "za historickou pravdu"

Jakub Zelenka Jakub Zelenka
9. 6. 2017 11:11
Prezident Miloš Zeman poslal zdravici Klubu českého pohraničí a vyzdvihl jeho snahu o vlastenectví. Organizace je už od devadesátých let v hledáčku tajných služeb a ministerstva vnitra - mohou za to radikální názory některých členů. Na akcích klubu se objevují trička s Vladimirem Putinem a klub spolu s dalšími extremisty bojoval i proti vstupu Česka do Evropské unie.
Akce Klub českého pohraničí má pravidelná setkání, kterého se účastní stovky členů.
Akce Klub českého pohraničí má pravidelná setkání, kterého se účastní stovky členů. | Foto: YouTube.com

Praha - Klub českého pohraničí je spolek, který hájí komunistický režim a ostrou ochranu státní hranice, při níž zahynuly stovky lidí. Opakovaně se objevil ve zprávě o extremismu ministerstva vnitra a upozornila na něj i Bezpečnostní informační služba (BIS). I přesto prezident Miloš Zeman poslal klubu oficiální poděkování za jeho práci.

Prezident to oznámil ve čtvrtek v TV Barrandov, když reagoval na účast vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) na sjezdu sudetských Němců.

"Já beru Sudetoněmecký landsmanšaft, zejména poté, co ze svých stanov odstranil majetkové a teritoriální nároky, jako jednu z krajanských organizací a myslím si, že jeho přirozeným partnerem je nějaká krajanská organizace v České republice, například Klub českého pohraničí, kterému jsem nedávno poslal pozdravný dopis," pochlubil se Zeman ve čtvrtek na TV Barrandov. 

Server Aktuálně.cz se zeptal mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka, proč prezident zdravici kontroverznímu klubu poslal. "Pan prezident jasně odpověděl na TV Barrandov," napsal stručně Ovčáček.

V Klubu českého pohraničí dopis od Zemana uvítali a slavnostně ho přečetli před 450 členy na srazu ve Žďáru nad Sázavou. "Přijali jsme ho a kvitovali, protože nás pan prezident vůbec oslovil. To je dosud jeden z mála. Spíše tedy vůbec jediný z čelných politiků," tvrdí předseda Rudolf Peltan. Už v minulosti posílal klub dopisy předsedům vlády a dalším předním politikům. "Ti nám ani neodpověděli, natož aby poděkovali," popsal Peltan.

"Jeden z hlavních bodů programu je i hájení historické pravdy. Je to otázka vysvětlování historie pravdivě a nezkresleně. Pan prezident nám poděkoval, že se orientujeme na tuto historickou pravdu," popsal detaily dopisu Peltan. Podle prvního místopředsedy klubu Gustava Janáčka ještě Zeman poděkoval za "posilování problematiky vlastenectví".

Klub se podle svých stanov orientuje na "historickou pravdu" a je ostře proti zrušení Benešových dekretů, které stály za odsunem Němců ze Sudet. "Základním cílem a hlavním obsahem činnosti Klubu českého pohraničí je chránit a bránit zájmy občanů České republiky, zvláště českého pohraničí, před hrozbou novodobé germanizace a usilovat o zachování suverenity a územní celistvosti České republiky," píše se v programu klubu.

BIS však ve své zprávě za rok 2003 varovala, že se klub spolu s dalšími extremisty shodl na tom, že Česká republika nemá vstupovat do Evropské unie.

"Vzájemná shoda extremistů, nesouhlasících se vstupem ČR do EU, se názorně projevila v průběhu Mezinárodního eurokritického kongresu, který se konal v Praze v únoru 2003," píše BIS s tím, že na akci byla zastoupena i další uskupení s vazbami do extrémní levici: Klub českého pohraničí, Matice Čech, Moravy a Slezska a Křesťansko-sociální hnutí.

Stejně tak je klub i v hledáčku ministerstva vnitra. Poprvé se v jeho zprávě o extremismu objevil v roce 1995. O sedm let později si úředníci všimli, že se pohraničníci snaží vzdělávat o historii i děti. "Podobné akce jsou rizikové vzhledem k možnosti skryté propagace myšlenek radikálního komunismu a ovlivňování žáků ideologií neslučující se s demokratickými principy ČR," uvádí ke klubu zpráva za rok 2012.

Stovky mrtvých na hranici

V neposlední řadě klub obhajuje ostrou ostrahu hranic v době totality a tvrdí, že svět byl tehdy rozdělený na dva nesmiřitelné tábory a bylo třeba se bránit. Na svých stránkách pak mimo jiné tvrdí, že "listopadový převrat v roce 1989 otevřel naplno dvířka silám, které útočí na všechno, co mělo spojitost se socialismem".

Jen při pokusech o překonání hranic do Německa a Rakouska během totality v Československu zemřelo 282 lidí. Z těchto obětí bylo 145 zastřeleno, převážně pohraničníky. Umírali však i lidé na straně režimu. Těch u hranic padlo 584, ale převážně kvůli nehodám či sebevraždám. Při střetu s "narušiteli hranic" archivy uvádí 11 mrtvých.

"Minulý režim neobhajujeme. Zákon o ochraně státních hranic byl přijat v roce 1951 a byla to reakce na situaci v rámci studené války. Ty rozkazy se vydávaly v souladu se zákonem. Nikdy to nebylo v rozporu se zákonem o ochranu státních hranic," tvrdí dnes Peltan.

V Klubu českého pohraničí nyní sní o tom, že prezident Zeman navštíví i některou z jeho akcí. "Byli bychom rádi, aby se zúčastnil našich akcí a přesvědčil se, o co nám jde. Zatím se nám to ale nedaří," dodává Peltan.

Podle historika Martina Pulce, který se specializuje na české pohraničí, vykládá klub historii z pohledu dobového ideologického tisku. "Jejich historický výklad je ideologicky pokřivený. Neustále dokola opakují například mýtus, že desítky či stovky pohraničníků padly při bránění hranic při ozbrojeném střetnutí. Jde ale zhruba o deset lidí. Stovky lidí pak zemřely při nehodách a sebevraždách," poukazuje Pulec.

"Tím, že komunisté nahnali lidi na hranice, z nich udělali svoje spoluviníky a nařídili jim střílet proti vlastním lidem," dodává historik.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy