Praha/Bratislava - Měla to být společná sláva českého a slovenského prezidenta.
Alespoň tak si to úřad slovenské hlavy státu představoval, když před několika měsíci poprvé oslovil Pražský hrad s nápadem společně vyznamenat odbojáře Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, tedy Slováka a Čecha, kteří v roce 1942 provedli (s pomocí dalších členů odboje) atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Co najdete v aktuálním čísle Respektu
- Hlavní komentář: Nebát se a mluvit s voliči: Britské parlamentní volby jsou napínavější, než se čekalo
- Téma: Krásný nový rozvod: Dva čeští soudci spustili nenápadnou reformu, která mění životy dětí z rozpadajících se rodin
- Agenda:Andrej Babiš: Téma pro Evropský parlament
- O kom se mluví: Tenisový návrat Petry Kvitové
- Economist: Z britské politiky zmizel střed: Předáci obou největších stran se odvrátili od desítky let platné vize otevřené, liberální země
- Kontext: Reportáž: V Jordánsku se možná rodí řešení uprchlické krize
- Rozhovor: S šéfem KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem
- Kultura: Anna Bolavá a její nová próza Ke dnu
- Civilizace: Filozofka Susan Schneider o umělé inteligenci
Tým Andreje Kisky navrhl, aby každý prezident vyznamenal jednoho parašutistu. Kiska Gabčíka a Zeman Kubiše. Mělo k tomu dojít na vzájemném setkání k této příležitosti.
Jedním ze zvažovaných míst byl pražský kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se oni a další bojovníci po atentátu ukrývali a nakonec zde po krvavé přestřelce zemřeli.
Zástupci úřadů obou hlav států jednali dvakrát a - jak nyní zjistil Respekt z diplomatických zdrojů - z akce nakonec sešlo. A to kvůli nezájmu na české straně.
"Nikdy k tomu z Prahy nepřišla pozitivní odpověď," říká dobře informovaný diplomatický zdroj. Důvody zamítnutí slovenská strana nikdy neobdržela. "Nepátrali jsme po tom," dodává diplomat.
Kiska v reakci na české "ne" zvolil úspornější formát ceremonie a sám na Slovensku před dvěma týdny povýšil do hodnosti generálmajora Josefa Gabčíka.
"V průběhu druhé světové války jedinečná operace Anthropoid a v rámci ní úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora měla ve skutečnosti závažné geopolitické důsledky a také konkrétní výsledky," uvedl Kiska. "Rozhodoval se správně a při rozhodování musel bojovat proti nejsilnějšímu z lidských instinktů - přežít."
Proč Pražský hrad nechtěl odbojáře ocenit, není jasné. "Žádnou takovou informaci nemám. Zřejmě došlo k nedorozumění," řekl Respektu mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček.
To je ovšem nepravděpodobné vysvětlení. Vzhledem k tomu, že mluvíme o slovenském prezidentovi, a také proto, že se věc probírala dvakrát, je takřka vyloučeno, aby se informace nedostala k hlavě českého státu. Nabízí se tudíž více možných vysvětlení.
Zeman již delší dobu omezuje svůj program, protože ho zmáhá únava. Kvůli necitlivosti v nohách má problémy déle stát, jeho tým ho zároveň zcela pochopitelně nechce na veřejnosti posazovat na vozík. Za odmítnutím parašutistů mohla však být i obava z reakce prezidentova voličského jádra.
Jeho základnu tvoří levicoví voliči a částečně komunisté. Západní odboj, kam parašutisté spadali, byl totalitním režimem vždy vykreslován negativně především proto, že v reakci na něj nacisté povraždili řadu občanů protektorátu.
Komunisté vždy popírali jiný smysl atentátu. A sice jednak hrdinství všech, kdo pomáhali, a jednak důkaz pro Západ, že s námi má počítat. Současné ocenění odbojářů by mohla část Zemanových voličů nést nelibě.
