Jsi Rom? Patříš do zvláštní školy. Stát to chce změnit

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
12. 10. 2009 10:40
Čtvrtina romských dětí končí ve speciálních školách
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Jediné, co se ve zvláštních školách změnilo, je cedule na dveřích: dnes jsou to školy praktické. Praxe v nich ale zůstala stejná. Dostává se tam čtvrtina všech romských dětí, ačkoliv netrpí mentální retardací.

Ministerstvo školství se to rozhodlo změnit.

Spolu s koalicí Společně do školy začalo připravovat novou normu. Ta má upravit a upřesnit podmínky, za jakých se děti do speciálních škol dostávají.

Například jen kvůli romské příslušnosti či zdravotnímu postižení už by se v nich nikdo objevit neměl. S dětmi budou pracovat učitelé v běžných základních školách. Pomáhat jim budou pedagogičtí asistenti.

Už to bude i v popisu práce

Z analýzy, kterou před časem nachystala pro ministerstvo organizace Člověk v tísni, totiž jednoznačně vyplývá: učitelé z běžných škol si často myslí, že mají jen učit. Pomáhat sociálně vyloučeným dětem není náplní jejich práce.

Jejich kolegové ze zvláštních škol zase uvádějí, že vrátit děti do běžné třídy by ohrozilo jejich pracovní místa. Už by nebyli potřební.

Podle Zdeňka Svobody, který se na výzkumu podílel, za to může částečně právě ministerstvo. Zvláštní školy nikdy nedostaly žádné jasné zadání, aby se pokusily romské děti do běžných škol znovu vrátit.

"A hlavně nemají dostatečnou podporu, aby tak náročný proces realizovat mohly. Ministerstvo s nimi musí více komunikovat a vytvořit odpovídající podmínky. Do procesu je potřeba vtáhnout i rodiny dětí - bez jejich základní spolupráce je nerealizovatelný," zhodnotil, když výzkum představoval.

Čtvrtina Romů končí v nesprávné škole 

Ministerstvo proto teď přichází s pokusem o změnu. "Připravujeme novelu školského zákona a vyhlášky o vzdělávání dětí. Změna by se měla týkat zejména žáků se speciálními vzdělávacími potřebami," potvrdila deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.

Norma už je podle ní hotová. Ministerstvo ji hodlá předložit vládě, jakmile bude mít šanci projít celým legislativním procesem. "Předpokládáme, že by to mělo být do konce listopadu 2009," doplnila Böhmová. 

Do speciálních škol se podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání dostává více než čtvrtina všech malých Romů. Přestože netrpí lehkým mentálním postižením, které tato škola předpokládá. Většinu dětí přesunou učitelé do speciálních škol ještě během prvních dvou let školní docházky.

Pravděpodobnost, že romské dítě skončí ve škole se speciálním programem, je podle odborníků dokonce až 3,5krát vyšší než u dětí z majoritní společnosti.

Nic na tom nezměnilo ani přejmenování těchto škol ze zvláštních na praktické. "Tyto školy poskytují žákům stejně omezený rozvrh, a tedy i menší příležitost pro další vzdělání. Romové pak mají také daleko menší výběr zaměstnání a dostávají se do bludného kruhu," zhodnotil Jan Stejskal z koalice Společně do školy.

Často je na vlastní přání 

Miroslava Kopicová
Miroslava Kopicová | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Praxe je skutečně taková, že někdy bývají zařazovány i děti, které mají ten hraniční intelekt o něco vyšší. Nicméně jsou v hodně málo podnětném prostředí a opakovaně dochází k výukovému selhávání. Několikrát například opakují ročník," potvrzuje také Pavla Bubleová z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 5.

Další děti si podle ní do speciální školy přejí dát samotní rodiče.

"Nic jiného jim v podstatě nezbyde, jejich děti se v běžné škole cítí často špatně. Zažívají ústrky od svých spolužáků a brzy pochopí, že jsou chápaní jako podřadní. Jakmile se tedy ve speciální škole ocitne jeden ze sourozenců, rodiče tam často chtějí mít i ty další," vysvětlil Stejskal.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Cizinci dostali za vraždu seniora v Žabčicích sedmnáct let vězení

Krajský soud v Brně ve středu poslal na 17,5 roku do vězení dva cizince původem z Ruska, kteří podle rozsudku v roce 2015 zavraždili seniora v Žabčicích na Brněnsku. Jeden je ve vazbě, druhý je vedený jako uprchlý. Rozsudek není pravomocný, obhájce jednoho z obžalovaných se na místě odvolal, ostatní strany si ponechaly lhůtu na rozmyšlenou. Mužům za vraždu hrozilo 20 let až výjimečný trest.

Obžalovaní Magomed Moldijev Israilov a Sajdchusejn Naurbajev podle státního zastupitelství dostali od neznámého člověka tip na vloupání do rodinného domu v Žabčicích. Po společné domluvě pak podle obžaloby 26. května 2015 do domu vnikli se zamaskovanými obličeji a vyzbrojeni krátkými střelnými zbraněmi. "Majitele domu fyzicky napadli, svázali mu ruce i nohy, přes ústa ho svázali pruhem látky," uvedla už dříve žalobkyně Zuzana Zámoravcová.

Poté čtyřiasedmdesátiletého muže podle žalobkyně delší dobu fyzicky napadali, kopali ho a bili pěstmi po celém těle včetně hlavy. Muž utrpěl mnohačetná zranění včetně zlomenin několika žeber. Seniora poté podle obžaloby udusili. V šatní skříni podle obžaloby následně založili požár a s cennostmi odjeli do Rakouska, uvedla dříve žalobkyně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy