reklama
 
 

Čtvrtina škol vyřazuje Romy. Jsou pro ně obtížní

8. 4. 2009 12:19
Výsledek velkého průzkumu pro ministerstvo školství

Praha - Než by se učitelé trápili s malými Romy, raději je přesunou na speciální školu.

Tak to vypadá ve čtvrtině českých škol. Učitelé se často brání pracovat ve školách s problémovými dětmi, ať už jde o děti s postižením, nebo ty z romských rodin. Stále tak ve třídách platí dělení dětí na ty "zdravé a bílé" a na "ty druhé".

Ideální třída - jen bílé děti

Vyplývá to z obrovského průzkumu organizací GAC a Člověk v tísni. Průzkum Člověka v tísni se opírá o více než pět set hodin rozhovorů na 104 školách v osmi krajích Česka. Zaměřuje se na oblasti, kde žijí velké skupiny Romů. Člověk v tísni se ptal dětí, rodičů, učitelů škol i výchovných pracovníků.

"Školy, potažmo jejich učitelé, se stále nestaví k dětem s určitým znevýhodněním stejně," říká Zdeněk Svoboda z Člověka v tísni.

Ačkoliv se některé školy snaží s romskými dětmi pracovat, jiné se podle průzkumů stále snaží počet dětí, které by mohly vyžadovat zvýšenou pozornost a péči, omezit. Své místo v běžných školách těžko hledají zdravotně a mentálně postižení, cizinci, ale především Romové.

Vedou je k tomu mimo jiné příliš početné skupiny žáků ve třídách. Nemohou se tak dětem, které by to potřebovaly, dostatečně věnovat.

"Přibližně třetina škol je schopna přijmout široké spektrum žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Na čtvrtině škol ale sledujeme snahu o vyloučení dětí, které vyžadují zvláštní péči a jejich zvládání je náročné," podotkl Svoboda.

Třetina Romů mimo běžnou školu

Čím jsou žáci starší a číslo ročníku vyšší, tím méně Romů se ve třídách nachází. "Šance romského dítěte, že setrvá se svou původní třídou, do které nastoupil, je poloviční," uvádí zpráva GAC.

Malí Romové své spolužáky opouštějí nejčastěji ve třetí a v páté třídě. Řadu dětí pak rodiče raději už od začátku zapíše do speciální školy. Z běžné školy postupně odchází dvě romská děvčata a tři romští chlapci z deseti. Třetina z nich se tak nakonec vzdělává ve školách mimo běžnou školu.

Jsou nadprůměrní, chtějí být kuchařem

"Přitom pětinu romských dětí, které se zúčastnily průzkumu, hodnotili učitelé jako nadprůměrnou," upozorňuje sociolog Ivan Gabal. Často jde o děti z rodin s nadprůměrnou úrovní, kde se hovoří česky.

Být lékařem nebo právníkem ale téměř nikdo z nich být netouží. Když se sociologové dětí zeptali na jejich plány, nejčastěji si vzpomněli na profesi kuchař či kuchařka. "To jsou profese, se kterými se nejčastěji setkávají ve svém nejbližším okolí," vysvětluje Gabal.

Jen dvacet procent Romských dětí uvedlo takové zaměstnání, ke kterému je třeba střední škola, osm procent by si přálo vystudovat školu vysokou.

Ministerstvo: Je to běh na dlouhou trať

Školy se na přijetí takových žáků ani příliš nepřipravují. Například alespoň jednoho speciálního pedagoga zaměstnává jen 35 procent škol. Pokud se pak řeší nějaký problém, obrací se pracovníci škol spíše na policii, než by se pokusili o spolupráci s rodinou.

"Romům je nejčastěji připisován nezájem o vzdělání, nezodpovědnost, neschopnost dodržet závazky, tedy dle respondentů faktorům vrozeným," popisuje Zdeněk Svoboda.

Vinu přesto nevidí jen v učitelích. "Chce to propojit více sfér. Spolupracovat na změně by mělo ministerstvo školství i ministerstvo práce a sociálních věcí. Měly by se nastolit jiné podmínky," řekl.

Ministr Školství Ondřej Liška chce situaci změnit. "Mým cílem je vytvořit takové podmínky, ve kterých by se mohla postavit  dobrá škola pro všechny. To znamená taková, ve kterých by učitelé pracovali v dobrých podmínkách a děti bez rozdílu etnika by získaly kvalitní vzdělání," řekl.

autor: Veronika Rodriguez | 8. 4. 2009 12:19

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama