Zvláštní školy v Česku? Segregace trvá

Eliška Bártová, Ludvík Hradílek
16. 2. 2006 0:01
Ostrava - Pět tisíc dětí ročně dostane v Česku nálepku mentálně retardované. Dělení na hloupé a chytré nekončí. Uvnitř: TÉMA
Jindra ve žlutém triku.
Jindra ve žlutém triku. | Foto: Ludvík Hradilek

A je tomu tak i přesto, že už před rokem se ministerstvo školství rozhodlo zrušit zvláštní školy. Kritika segregování dětí se na Česko léta snášela ze zahraničí i z řad domácích odborníků.

Pohled do reality však dnes ukazuje, že rozhodnutí ministerstva vedlo pouze k výměně cedulí. Ze zvláštních škol, kam ročně putují tisíce dětí, se sice staly školy základní, bariéry od ostatních však zůstávají dál.

  • Selekce dětí  škodí celé společnosti - názor odborníka ZDE.

Většina krajů na budovách zvláštních škol jenom odmontovala cedule, jak praví nový školský zákon. "Nezrušili jsme žádnou zvláštní školu, jen jsme je přejmenovali," potvrzuje Andrea Šťouračová z hejtmanství Olomouckého kraje. Stejně postupovali v kraji Jihočeském i Jihomoravském.

Jedině v Moravskoslezském kraji se odhodlali jít jinou cestou. Hejtmanství navrhlo obcím, aby nezůstalo jen u cedulí, ale aby žáky skutečně začlenily do běžných základních škol.

Infobox

Selekce dětí v argumentech

ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY A ČÍSLA

 

  • V roce 2004 bylo v Česku 448 zvláštních škol.
  • Tentýž rok je absolvovalo    4. 895 žáků.
  • Většina jich odešla na odborná učiliště.
  • 777 jich skončilo na úřadu práce.
  • 152 dětí přešlo na střední odborná učiliště.
  • Pouhá stovka žáků šla na střední školu či gymnázium.
  • Základních škol bylo 3. 946.
  • Vyšlo z nich 124. 364 žáků.

 

          PRO A PROTI

    NAJDETE V GRAFICE

Čtěte dál články k tématu:

Svítání na severu?

Rodiče by děti neměli deptat výčitkami ani hrozbami. Konec konců známka je subjektivním hodnocením učitele a není pouze vizitkou dítěte, ale také rodiče, připomínají odborníci na dětskou duši.
Rodiče by děti neměli deptat výčitkami ani hrozbami. Konec konců známka je subjektivním hodnocením učitele a není pouze vizitkou dítěte, ale také rodiče, připomínají odborníci na dětskou duši. | Foto: Ludvík Hradilek

Odry - Skupina dětí z Oder už si pomalu balí kufry. Zanedlouho vyrazí do Itálie na paralympijské hry. "Chci, aby viděly, že i s hendikepem se dá hodně dokázat," říká jejich učitel. "Některé romské slečny už půl roku chodí na hodiny italštiny, aby se tam domluvily." Uvnitř: GALERIE

 

Byla sama mezi bílými

Fotit jen když nebude vidět piha na nose.
Fotit jen když nebude vidět piha na nose. | Foto: Ludvík Hradilek

Ostrava - Ve třídě byla Nikola jediná Romka. "Když začala chodit do školy, vracela se domů s brekem," vzpomíná její matka. V pololetí dostalo děvče na vysvědčení čtyřku a učitelka je poslala do poradny. Tam Nikole doporučili zvláštní školu. Uvnitř: GALERIE

 

Ohlédnutí do Štrasburku? Zatím neúspěch

Kumar Vishwanathan, sociální vizionář ve své kanceláři v Ostravě.
Kumar Vishwanathan, sociální vizionář ve své kanceláři v Ostravě. | Foto: Ludvík Hradilek

Ostrava - "Dostat je ze zvláštních škol stálo obrovské úsilí. Bez pomoci by to romské rodiny samotné nikdy nedokázaly. Ti lidé totiž ani netušili, že jejich děti mají jinou možnost," tvrdí Kumar Vishwanathan.

 

Právě se děje

Další zprávy