Organizátoři festivalu Nezlomní a obětovaní si pro diváky připravili překvapení. Po úterním promítání předpremiéry dokumentu Útěk do Berlína se spojili přes videokonferenci s Josefem Mašínem. Diváci, mezi kterými nechyběl ani reportér Aktuálně.cz, pak měli jednu z výjimečných možností položit otázky jednadevadesátiletému muži, který rozhovory příliš nedává.
Josef Mašín, jehož bratr Ctirad zemřel v roce 2011, hned na začátku povídání s diváky upozornil, že se mu dokument na rozdíl od filmu Bratři velmi líbí - s jednou připomínkou. "Nelíbí se mi, že v názvu je slovo útěk, protože z naší strany to žádný útěk nebyl," tvrdil Mašín.
Bratři Mašínové v říjnu 1953 absolvovali společně Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou třicetidenní cestu z totalitního Československa přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína, během kterého čelili přesile několika tisíc východoněmeckých policistů a vojáků.
Jak nyní Mašín prozradil, měli pouhých 52 nábojů. Do Západního Berlína se nakonec prostříleli tři. Švédu a Janotu Němci chytili a předali do Prahy, kde je následně popravili.
"Dnes slyším, že jsme to dělali z nerozvážnosti. Divím se, když někteří historici a dospělí lidé poukazují na naše mládí. Mně je dnes 91 let a jednal bych se zkušeností člověka v tomto věku stejně jako tehdy," vysvětloval divákům v kině Mašín a upozorňoval na to, že v roce 1945 získali s bratrem Ctiradem vyznamenání za chrabrost od prezidenta Edvarda Beneše.
Získali ho za odbojovou činnost proti nacistům, kterou prováděli v době, kdy Josefu Mašínovi bylo dvanáct let a Ctiradovi čtrnáct. Jejich otec Josef Vladimír Mašín patřil k největším hrdinům protinacistického odboje. Nacisté ho popravili v roce 1942.
Josef Mašín tvrdí, že smyslem jejich života se stal boj proti nesvobodě, který zahájili v Československu. Pokračovat v něm chtěli také po útěku na Západ. Film už neukazuje, že po odchodu ze své rodné vlasti vstoupili do americké armády s cílem bojovat proti komunistickému režimu. Věřili, že Američané budou chtít Československo a další země osvobodit od nadvlády totalitního Sovětského svazu.
Když ale viděli, že Západ v roce 1956 nepodpořil maďarské povstání proti komunistům, pochopili, že žádné osvobozování nebude, a z armády odešli. Z Josefa Mašína se stal ve Spojených státech úspěšný podnikatel, který po roce 1989 zanevřel na poměry v Československu a dodnes nepřijel. Podle jeho slov autoři nového filmu Bratři nepochopili základní smysl jejich úsilí.
"Jsem velice zklamaný. Lidé, kteří film dělali, neměli žádné ponětí o tehdejší době. Mého bratra představují jako psychopata a nás oba jako nezletilce, kteří uvrhli celou rodinu do neštěstí," stěžoval si.
Podle něho chtěl režisér Tomáš Mašín, který je jeho vzdálený příbuzný, udělat atraktivní film pro mládež a skutečnost ho nezajímala. "Snažil jsem se jim všechno vysvětlit podle nejlepší vůle, ale oni si to vysvětlit nedali. Měli své názory," tvrdil Josef Mašín.
Pronásledování celé rodiny
Narážel kromě jiného na to, jak je ve snímku zobrazena jejich matka. Z filmu to vypadá, že o odchodu synů na Západ nevěděla. Podle Josefa Mašína jí to ale dopředu řekli. "Naše maminka a strýc Borek byli jediní, kteří to věděli. Ve spisech Státní bezpečnosti o tom nic není, protože skutečně nemluvili. Zrovna jako jsme při výslechu nemluvili já ani můj bratr. Chtěl bych vidět někoho z chytráků, kdyby prošli výslechy jako my," povídal ze svého domova Mašín.
Jejich matku Zdenu v roce 1942 gestapo uvěznilo a propustilo ji až po smrti jejího manžela. V roce 1953 ji pak odsoudili komunisté k 25 letům vězení za to, že svým synům pomáhala k útěku. V té době byla vážně nemocná. Když v roce 1956 ve vězení zemřela, odmítli její dceři vydat její ostatky. Desítky let nebylo jasné, kde skončily ostatky strýce Mašínů Ctibora Nováka, kterého komunisté ve vykonstruovaném procesu popravili v květnu 1955 společně s Švédou a Janatou. Letos byly nalezeny na nádvoří pankrácké věznice ostatky 69 osob, mezi nimi i ty, které patřily zmiňované trojici mužů.
Totalitní režim pronásledoval také sestru Mašínů Zdeňku. Té prezident Petr Pavel na konci října udělil státní vyznamenání. Stejně jako jeho předchůdci ale odmítl vyhovět lidem, kteří navrhovali vyznamenání pro celou odbojovou skupinu bratří Mašínů.
Josef Mašín na otázku Aktuálně.cz, zdali je pro něj důležité, jestli vyznamenání dostane, odmítl odpovědět. "Ať řeknu jedno, nebo druhé, tak to bude vyloženo tak, že Mašín chce vyznamenání, proto takto mluví," prohlásil Mašín.
Zároveň se pozastavil nad tím, že nejvyšší české vyznamenání, Řád Bílého lva, nedostali Jan Kubiš a Jozef Gabčík, parašutisté z operace Anthropoid, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. "Napřed musí být vyřešena jejich otázka," dodal Mašín.
Zatím nepřijedu, odpověděl Josef Mašín k možnému návratu do Česka
Během přípravy na útěk skupina podnikla ozbrojená přepadení. V září 1951 přepadli služebnu Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích, aby si opatřili zbraně. Během toho zabili příslušníka SNB Jaroslava Honzátka. O rok později pak přepadli na Kutnohorsku vůz s výplatami. Při této akci zastřelili účetního.
Mašínové tvrdí, že likvidace četníka byla nutná, protože Ctirada viděl a hrozilo prozrazení jejich odbojové skupiny. Pokud jde o účetního, Josef Mašín tvrdí, že se přetahoval s účetním o zbraň, která vystřelila. Hlavně se ale hájí tím, že vedli ozbrojený boj proti režimu, který popravil mnoho statečných a nevinných lidí.
Prezident Pavel nedávno MF Dnes řekl, že Mašínovy neocení právě kvůli zabití četníka. "Bylo to zabití člověka, který pro ně nepředstavoval žádné riziko. Navíc nebyl zabit způsobem, který by byl v boji ospravedlnitelný. Nikoliv pistolí, ale dýkou. S tím se nemohu vnitřně srovnat," sdělil prezident.
Mašín na akci dostal otázku, jestli se do Česka nevrátí alespoň kvůli dvěma filmům o něm. Odpověděl, že zatím to neplánuje. Vedl také úvahu o tom, proč se Poláci a Maďaři komunistickému režimu postavili dříve.
"Chyba je v tom, že český národ je takový ležérní, nechal si všechno líbit. To je česká povaha. Poláci jsou trochu jiní lidé. Nebo to, jak bojovali Maďaři. To byla úplně jiná mentalita. Vidím to i ve vztahu k nám," prohlásil Mašín s tím, že když začali aktivně bojovat proti komunistickému režimu v roce 1951, mysleli si, že se k nim připojí více lidí.
"To, co Česká republika dnes má, si nevybojovala. Za to může někdo jiný. Ti leží na hřbitově v Normandii, Lucemburku a kdekoliv jinde," řekl v narážce na místa, kde jsou pochovaní spojenečtí vojáci, kteří bojovali proti nacistům v druhé světové válce.
Video: To, co bratři udělali, mě pronásleduje celý život, říká Mašínová (25. 10. 2023)
