Senátor Jiří Drahoš se sice seznámil s ředitelem Asociace komunikačních agentur Markem Hlavicou poněkud netradičně letos v létě na festivalu Colours of Ostrava, kde Hlavica vystupoval jako muzikant, ale to, co je dalo dohromady, jsou dezinformace. K Drahošovi, který proti jejich šíření vystupuje dlouhodobě, se nyní připojil se "svou" asociací.
"My jsme se jako asociace přihlásili k mezinárodnímu kodexu boje proti dezinformacím, jehož účelem má být omezit nebo pokud možno zamezit financování dezinformačních platforem z reklamy," oznámil Hlavica v pondělí v Senátu po skončení konference s názvem "Pozor! Dezinformace! Nekrmit". Po boku mu stál právě Drahoš, který konferenci pořádal jako předseda senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
"Příliš dlouho jsme nechávali různým konspirátorům a trollům volné pole působnosti a je nejvyšší čas je odkázat do patřičných mezí. Pokud by se podařilo přimět zadavatele, aby neinzerovali na platformách cíleně šířících dezinformace, dokázali bychom výrazně omezit jejich činnost," podpořil Drahoš oznámení Hlavici, v jehož asociaci je kolem sedmdesáti reklamních a mediálních agentur. Jsou mezi nimi například známé společnosti jako KPMG, Medea, Ogilvy či Elite Solution.
"U šmejdů prodávajících hrnce se podařilo omezit jejich vliv. Teď je třeba zaměřit se na šmejdy, kteří cíleně rozesílají dezinformace," uvedl také Drahoš.
Hlavica tvrdí, že současný způsob nakupování reklamy je takový, že zadavatel neví, kam budou jeho inzeráty umístěné. "Pokud si na to extra nedává pozor, tak se jeho inzerce objeví v kontextu, který není lichotivý pro jeho značku, a zároveň pomáhá věcem, kterým zadavatel zcela jistě pomáhat nechce," sdělil Hlavica, podle kterého je nutná spolupráce reklamních agentur a zadavatelů.
Podle prohlášení Asociace komunikačních agentur bude tato asociace mimo jiné apelovat na své klienty, "aby přijali interní opatření a zavázali své dodavatele k vyloučení dezinformačních platforem z komunikačních kanálů, které využívají".
"Jako asociace jsme připraveni se zapojit do systému, který umožní identifikovat dezinformační platformy a následně apelovat na zadavatele, aby chránili své značky před znehodnocením. Komunikační agentury musí ve jménu profesionálního vztahu ke svým klientům upozorňovat na riziko, které hrozí neinformovaným nebo lhostejným zadavatelům," stojí v usnesení asociace. "My jako agentury chceme přispět k tomu, aby se nejen nešířily dezinformace, ale především to, co na ně navazuje - nesnášenlivost, nenávist a všechny tyto ošklivé věci," dodal Marek Hlavica.
Na Slovensku varuje před inzercí projekt Konšpirátori
Na zmiňované konferenci v Senátu vystoupil také Juraj Smatana, který je jedním z iniciátorů vzniku slovenského projektu Konšpirátori.sk, který se od roku 2016 zaměřuje na slovenské dezinformační weby. Vytváří přitom veřejnou databázi webových stránek s neseriózním, klamavým, podvodným, konspiračním nebo propagandistickým obsahem a nabízí firmám pomoc, aby se jejich reklama neukazovala na takových webech.
Podle Smatany není problém "jen v tom, že seriózní inzerent si poškozuje publikováním inzerce na podobných webech svou pověst, ale zároveň těmto webům nechtěně pomáhá vylepšovat si pověst". "Pod seriózní značkou se legitimizuje obsah na webu. Protože běžný čtenář si nedokáže představit, že třeba nějaká renomovaná banka nebo výrobce automobilů by se ocitli hned vedle nějaké lživé zprávy," upozornil Smatana.
Projekt Konšpirátori.sk provozuje občanské sdružení, pod kterým mimo jiné pracuje čtrnáct odborníků, kteří jako komise rozhodují o tom, který web se ocitne na "černém seznamu". "Postupně tato komise vytvořila pět skupin kritérií, podle kterých weby hodnotí," uvedl Smatana. Mezi kritérii je například to, jestli web publikuje lživé či neověřené informace, dává fotografie do jiného kontextu, jestli dává prostor nenávistnému obsahu a nadávkám, případně zda jsou články podepsané, zda na webu lze dohledat redakci nebo jsou v článcích linkované zdroje.
"Na základě těchto a dalších kritérií komise hodnotí weby a přiděluje jim body. Inzerent si tak může určit míru citlivosti, za které je ochoten umístit reklamu na nějaký web," uvedl Juraj Smatana, který informoval také o tom, že roste počet mediálních agentur, které se k tomuto projektu připojily. Nejdříve jich bylo 17, v současnosti jich je už 31. "Jde o většinu reklamního trhu na Slovensku," upozornil Smatana s tím, že existuje i technický systém, jak se dezinformačním webům vyhnout.
"Buď mediální agentura vloží ručně tento blacklist do svého reklamního systému a odfiltruje reklamu z těchto webů, anebo může využít automatizovaný skript, který vloží do svého reklamního systému. Je to něco jako antivirový program," přiblížil Smatana.
Drahoš rozjíždí vzdělávání v regionech
Na konferenci v Senátu se rovněž mluvilo hodně o mediálním vzdělávání na školách i šíření osvěty mezi veřejností mimo školy. Například ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík mluvil o tom, že velmi záleží na přístupu jednotlivých škol.
"Mediální výchova ve školních osnovách je, ale učí se málo. Učitelé navíc mnohdy nevědí, jak toto vyučovat," uvedl Sáblík, který je ale podle svých slov "trochu optimista".
Podle senátora Drahoše určitě přibývá škol, kde se mediální výchově věnují, stejně jako se mnozí učitelé snaží historii učit tak, aby novodobé dějiny probírali se žáky co nejdříve. Jak známo, žáci na řadě jiných škol si stěžují, že velmi dlouho probírají pradávnou historii, a to tak, že na moderní dějiny nakonec zbude minimum času.
Jiří Drahoš se svým týmem navíc přichází s novým projektem s názvem Mediální gramotnost a kritické myšlení. Ten by byl hodně zaměřený na regiony mimo Prahu a lidé z regionů by v rámci něj vzdělávali své okolí.
"Některé iniciativy selhávaly v tom, že z Prahy přijel nějaký analytik vyprávět na toto téma, jenže lidé buď nepřišli, nebo mu moc jeho povídání nevěřili. My se chceme naopak napojit na širokou síť dobrovolníků, s kterými byl pan senátor v kontaktu od prezidentské kampaně. Pro ně chceme pořádat workshopy o mediálním vzdělávání a oni sami potom budou pořádat akce pro lidi ve svém okolí," vysvětlila garantka projektu Adéla Klečková.
