Instruktor sebeobrany a kriminolog Pavel Houdek se rozhodl omezit čas, který stráví s mobilem v ruce kontrolou sociálních sítí. Postrčila ho k tomu i aplikace, která mu spočítala, kolikrát vezme za den telefon do ruky a kolik času jeho kontrolou celkem stráví.
"Zjistil jsem, že jsem na telefonu pořád. V týdnu mám výmluvu, že potřebuji být dostupný kvůli práci. Ale o víkendu jsem v tom dřív pokračoval úplně stejně, aniž bych to nutně potřeboval," vysvětluje. Teď už telefon nechává v sobotu vypnutý. Závazek si dal teprve před pár týdny, vnímá ho hlavně jako úkol do nového roku.
Zpočátku zažíval známý vlezlý pocit, že mu na sítích nebo v mailu něco uteče. Brzy ale zjistil, že je to opravdu jen pocit, protože když smartphone v neděli opět zapnul, nikdy nenašel mezi zprávami nebo zmeškanými hovory nic urgentního.
Svou nově nabytou pozornost Houdek věnuje hlavně rodině. Nemožnost sáhnout po mobilu má dopad i na to, jak tráví třeba čekání na vlak. Zatímco dřív by ho vyplnil projížděním Twitteru nebo Facebooku, teď kouká do zeleně nebo na lidi kolem, užívá si klidu a pocitu, že se jeho mozek může chvíli nudit.
Omezit čas strávený on-line Houdek zkoušel už několikrát. "Zkoušel jsem si říct, že večer po osmé hodině už mobil nebudu používat. To mi moc nevycházelo. Najednou jsem zjistil, že je devět, půl desáté," vzpomíná. Neuspěl ani s předsevzetím nebrat si telefon do postele.
Soboty off-line ale dodržuje bez problému. "Když si to člověk postaví černobíle, dá si blok 'tady ne', tak už o tom pak nemusí přemýšlet," říká Houdek a uvažuje o tom, že zákaz mobilu rozšíří i na neděli.
Podle psychoterapeutky Alžběty Protivanské ale nemusí tato strategie dlouhodobě fungovat. "Myslím, že to situaci hodně komplikuje, protože kdykoli si nastavíme něco striktně, tak to nemůže dlouho vydržet," myslí si.
V případě využívání moderních technologií je podle psychoterapeutky podstatné se odnaučit vnímat mobil jako prostředek k útěku před jakoukoli vnitřní tenzí nebo nudou.
Jeden den v týdnu vegetariánem
Třiatřicetiletý "ajťák" Martin Tichota zvolil stejný postup jako Houdek, jen místo mobilu omezil maso. A nevybral si sobotu, ale pondělí. Bez masa své týdny zahajuje už zhruba půl roku. "Doma jsem maso nikdy nevařil, takže jediné, co jsem musel omezit, byly obědy v práci. A to je fakt jednoduché," říká. Přiznává ale, že párkrát už "zhřešil". Bezmasý den si pak posunul na jiný den v týdnu.
Tichota kolem sebe má hodně vegetariánů a veganů, kteří kritizují způsob, jakým funguje živočišný průmysl. Vadí to i jemu samotnému, na víc než jeden den v týdnu se ale zatím masa vzdát nedokáže. K vegetariánství se chce dopracovat postupně.
S tím, že by mu jeho býložraví kamarádi vyčítali, že pondělí bez masa nic nevyřeší, se prý nesetkal. "Jsou rádi, že dělám aspoň něco," říká. Masožravci ale občas mají poznámky, že je nekonzistentní. "Lidé mají pocit, že tím, že maso omezuji, jim naznačuji, že dělají něco špatně. Díky takovým útokům se pak asi cítí líp," myslí si Tichota.
Meatless Monday neboli bezmasé pondělí není Tichotův výmysl, ale celosvětové hnutí, které v roce 2003 založil americký odborník na marketing Sid Lerner. Kampaň přesvědčuje lidi, aby se alespoň jeden den v týdnu vzdali masa a pomohli tak zdraví svému i celé planety. V Británii bezmasé pondělí propaguje třeba slavný muzikant Paul McCartney.
Podle psychoterapeutky Protivanské záleží na tom, co chce člověk omezit. "Když jde o maso nebo telefon, dá se to dodržovat pravidelně. Ale nedokážu si moc představit, že by si někdo řekl, že jeden den bude jíst méně cukru, a druhý den si ho zase povolí," říká psychoterapeutka.
Když se člověk rozhodne, že se zbaví nějakého zlozvyku, měl by ho něčím nahradit. Místo sladkostí může třeba jíst ovoce. Dobré je začínat zvolna a postupně na sebe být přísnější. Pomůže také vést si o dodržování předsevzetí záznamy. "Když se to nepovede, je to v pořádku, ale čím víc vidím na papíře, že se věci povedly, tím víc mám pocit, že nastává reálná změna," vysvětluje Protivanská.
