V současnosti může pacient v Česku požádat lékaře o takzvanou pasivní eutanazii, tedy aby ho ponechali zemřít - buď ho odpojili od přístrojů, nebo zastavili léčbu. Poslankyně ANO Věra Procházková chce prosadit také aktivní eutanazii. První verzi zákona již má hotovou.
Možnost požádat o smrtící injekci by měl dostat jen velmi úzký okruh lidí. Musí to být dospělý plně svéprávný člověk, "který se nachází v terminálním stadiu nemoci nebo jiné poruchy zdraví a shledává, že trvale a nesnesitelně tělesně nebo duševně trpí bez naděje na zlepšení". Lidé trpící depresemi či jinými psychickými problémy by na eutanazii nárok neměli.
Po vyplnění písemné žádosti pacientem by se rozjelo kolečko vyšetření a konzultací. Pacient by také již na začátku mohl vyslovit přání, jak by samotné usmrcení probíhalo. "Bude na pacientovi, jak se rozhodne, jestli bude chtít asistovanou sebevraždu, nebo aby to aktivně vykonal lékař, stejně jako kde se to odehraje," říká Procházková.
O lékaře, kteří provedou eutanazii, může být zprvu nouze
Takovou žádost pacient vyplní spolu například s ošetřujícím lékařem, který zároveň provede prvotní vyšetření a který následně o žádosti informuje nemocnici, kde působí. Pak už by se vše mělo dostat do rukou lékaře, který samotnou eutanazii provede. Procházková připouští, že zejména ze začátku by bylo možné, že doktorů, kteří by byli ochotni eutanazii provádět, nemusí být příliš.
"Některá zdravotnická zařízení třeba řeknou, že žádného lékaře, který to chce dělat, nemají. Ze začátku bude pravděpodobně málo zařízení, kde bude eutanazie probíhat, třeba jenom jedno, ale pořád nemusíte až do Švýcarska," poukazuje Procházková na to, že zná příklady lidí, kteří kvůli eutanazii museli odcestovat až do země, kde je to už nyní legální. Poslankyně se však domnívá, že až se začnou pacienti s žádostmi obracet na své lékaře, počet těch, kteří budou eutanazii provádět, poroste.
Právě provádějící lékař bude tím, kdo bude mít rozhodující slovo v tom, zdali eutanazii pacientovi schválí. Nebude na to však sám, své rozhodnutí bude muset konzultovat minimálně s jedním dalším nezávislým lékařem z jiné nemocnice, který pacienta rovněž vyšetří. Doktorů, které osloví, však může být mnohem více. Očekává se třeba, že k rozhodování přizve také psychologa či psychiatra, který posoudí, zdali pacientův duševní stav umožňuje to, aby se opravdu racionálně rozhodl.
Doktor, který bude eutanazii provádět, si pak musí být stoprocentně jistý, že žádost vyhovuje zákonu. Pacientovi musí předložit zprávy všech lékařů, se kterými své rozhodnutí konzultoval. Žadatel o eutanazii se tak dozví, zdali některý lékař usmrcení nedoporučuje, protože podle něj například existuje ještě léčba, která by mu mohla pomoci.
I přes nesouhlas konzultujícího lékaře však lze eutanazii provést. Podstatné je rozhodnutí lékaře, který má eutanazii provádět.
Eutanazii zpětně posoudí komise
Podle Procházkové není možné, že by někteří lékaři byli při posuzování oprávněnosti žádosti shovívavější než jiní. "Co je shovívavější? Pakliže pacient splní náležitosti zákona, tak shovívavost neshovívavost…, je to jeho rozhodnutí a vy ho musíte respektovat. A lékař ho musí respektovat jedině tehdy, když splní všechny náležitosti zákona. A zákon je dost podrobný a striktní. Takže mluvit o tom, že někdo bude benevolentnější, nelze," myslí si Procházková.
Každou eutanazii bude pak zpětně posuzovat komise, ve které budou doktoři nominovaní lékařskými fakultami, právníci a zástupci pacientských organizací. Ti pak po určité době zhodnotí, jak se zavedení eutanazie osvědčilo, a dají sněmovně nějaká doporučení. Zároveň pokud v některém případě shledají jakákoliv pochybení, budou podávat i trestní oznámení na lékaře, který by postupoval v rozporu se zákonem.
Ministr zdravotnictví je proti
Otázkou je, zdali Procházková najde ve sněmovně pro prosazení zákona dostatečnou podporu. Prezident Miloš Zeman před časem prohlásil, že by takový zákon vetoval. Poslankyně tak nutně bude potřebovat přesvědčit ještě minimálně sto svých kolegů.
K eutanazii se skepticky staví i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), přestože v týmu, který zákon s poslankyní připravuje, je i odborník z jeho resortu. "Osobně nejsem zastáncem tohoto zákona. Ve světě s tím existuje jen velmi málo zkušeností," říká ministr. Podle něj je důležité rozvíjet především paliativní péči.
Vojtěch navíc upozorňuje, že už stávající zákony znají institut dříve vysloveného přání. "Umírající pacient může vyslovit přání, aby ho lékaři odpojili od přístrojů a neresuscitovali. V novele zákona o zdravotních službách ho chceme ještě zpřesnit," dodává ministr zdravotnictví.
Procházková má naopak podporu pirátů, jejichž poslanec Lukáš Bartoň se na tvorbě zákona rovněž podílí. "Zastávám názor svobody volby. Tuto svobodu by měli mít i lidé na konci života, kteří nemají moc o sobě rozhodovat a potřebují pomoc ostatních. Člověk na konci života by měl být informován o možnostech a neměl by být finančně ani nikým tlačen. A my bychom měli ctít jeho poslední vůli a pomoci mu," říká Bartoň, který považuje současnou podobu návrhu zákona za velice dobrou. Podle něj většina dvaadvacetičlenného pirátského klubu myšlenku uzákonění eutanazie podporuje.
Procházková věří, že se jí nakonec podaří získat na svou stranu i další zákonodárce. Podle ní je řada poslanců stále na vážkách a rozhodne se až podle toho, jak přesně bude nakonec zákon vypadat. "Ti, co nejsou úplně přesvědčení nebo to zvažují, tak čekají na zákon, zdali bude dostatečně ochranářský, když to takhle řeknu," říká Procházková.
Zákon má však i řadu kritiků, kteří jsou už proti samotné podstatě eutanazie. Vystupují proti ní například zástupci hospiců, podle kterých je už medicína tak daleko, že není potřeba sahat k dobrovolnému usmrcení. Současné léky podle nich umožňují bezbolestné dožití v takřka všech případech a eutanazie je tak pouze zbytečně připraví o poslední chvíle života.
Návrh zákona o eutanazii ještě může doznat drobných změn. Poslankyně však očekává, že by ho v únoru mohla předložit sněmovně. Pak již bude záležet pouze na tom, kdy bude zařazen na jednání dolní komory parlamentu.