Praha - Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek se pro svou vizi, jak zlikvidovat ghetta v českých městech, rozhodl dělit tamní obyvatele podle toho, jakou mají šanci se z řad sociálně vyloučených občanů dostat.
Ministr - který byl obviňován z rasismu a vyšetřován kvůli údajnému úplatku - do pracovní verze rozepsal, jak dnešní obyvatele ghett rozdělit. Jako kritéria stanovil to, jak jsou lidé zaměstnaní či nezaměstnaní, jak se starají o děti a jak platí nájemné.
"O konkrétních podmínkách rozdělování ještě mluvit nechci, je to předběžné," tvrdí zatím místopředseda vlády za KDU-ČSL.
Dále čtěte: Exodus: Ještě 30krát azyl a Kanada může sáhnout k vízům
Jde o čtvrtý podobný materiál o romské integraci; ani jeden nebyl dosud úspěšný. Česko nadále čelí kritice za diskriminaci a segregaci především romského obyvatelstva.
Sociodemografický výzkum, na jehož základě budou rodiny rozděleny, by podle Čunkova plánu, který může dostát ještě velmi razantních změn, měli obstarat terénní sociální pracovníci, školy, romští poradci a neziskové organizace. Rozhodovat by tak měli lidé, kteří detailně znají prostředí toho kterého ghetta.
Jak se bude dělit
Rodiny chce Čunek rozdělit na samostatné, nesamostatné a nezodpovědné. Kritéria přináší tabulka, kterou Aktuálně.cz získalo právě z chystaného ministerského materiálu.
Článek pokračuje pod tabulkou.
| Kritéria pro rozdělování lidí žijících v ghettech |
| 1. skupina | 2. skupina | 3. skupina | |
| zaměstnanost | otec nebo matka má trvalé zaměstnání, sociální dávky nezneužívají | otec nebo matka jsou déle než půl roku v evidenci úřadu práce, sociální dávky zneužijí jen výjimečně | nemotivovaní a dlouhodobě nezaměstnaní, zneužívají sociální dávky |
| bydlení | za poslední rok platí rodina nájemné včas | rodina neplatí nájem včas, dluhy na nájmu však jsou nižší než polovina součtu všech plateb za bydlení od začátku nájemního vztahu | dluhy na nájemném převyšují polovinu součtu plateb, nájemné neplatí |
| vzdělávání | děti chodí do školek a do škol, po povinné docházce pokračují dále ve studiu | děti nechodí do školek, základní školu navštěvují pravidelně, ale po ZŠ nepokračují ve studiu | děti nejsou rodinou motivovány ke studiu, do školy chodí nepravidelně |
V plánu se počítá s tím, že rodiny zařazené do 1. skupiny by měly dostat nabídku lepšího bydlení mezi majoritní společností a trvalého zaměstnání. Podmínkou je, že si je udrží. Případné krizové situace po přestěhování jim pomohou řešit terénní pracovníci.
Rodiny ze 2. skupiny zůstanou ve vyloučené lokalitě; sociální pracovníci je však povedou k větší samostatnosti. Budou jim pomáhat hledat práci, řešit zadlužení a motivovat ke snaze o vzdělávání dětí. Systém se bude snažit oslabit jejich vztahy se širší rodinou.
Rodiny, o nichž dojdou terénní pracovníci k závěru, že nestojí o zlepšení života, by měly být přestěhovány do ubytoven s pevnějším řádem a stálým dohledem. Jejich motivací by měla být snaha dostat se na "vyšší úroveň" po vzoru úspěšnějších sousedů.
Podmínkou bydlení v ubytovně by byl zákaz požívání alkoholu a drog a pravidelné placení nájmu. Vyloučené není ani zvláštní ubytování žen a mužů. Tak to ministr Čunek plánuje.
Romské organizace proti
Romské organizace toto rozdělování většinou odsuzují. "My to vnímáme jako příklad dobré praxe z klerofašistické dílny místopředsedy vlády pana Čunka," uvedl například předseda sdružení Dženo a místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské komunity Ivan Veselý.
Neziskové organizace a terénní sociální pracovníci jsou zatím zdrženliví.
Podle nich je dobré, že si stát uvědomuje rozdíly i v rámci zdánlivě homogenní skupiny obyvatel ghett. Na druhou stranu je podle nich potřeba, aby dělení nebylo direktivní, ale vycházelo z potřeb té které rodiny.
Ghetta v Česku
- podle studie z roku 2006 je v Česku více než 300 ghett
- žije v nich 60 - 80 tisíc obyvatel, přibližně 20 tisíc rodin
- to představuje 30 - 40 procent romské populace žijící v Česku
- 35 procent těchto lokalit vzniklo za posledních 10 let
Řešení do deseti let
Čunek si myslí, že se problém s ghetty podaří vyřešit do deseti let. Důležitým krokem podle něj bude vymyslet pro jednotlivé obce specifickou strategii. Dosud se totiž peníze na integraci utrácely za jednostranně zaměřené projekty.
Koncepci připravila neveřejná pracovní skupina složená z terénních, ale především romských sociálních pracovníků a zástupců romských sdružení pod vedením náměstka ministra pro místní rozvoj Jozefa Baláže.
Na konečné koncepci se ale kromě ministerstva pro místní rozvoj bude podílet i ministerstvo práce a sociálních věcí, vnitra, školství, zdravotnictví, financí, ale i průmyslu a obchodu.
Pilotní projekty by se měly uskutečnit v šestnácti vyloučených lokalitách v těchto městech: Břeclav, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Sokolov, Klatovy, Cheb, Chomutov, Most, Ústí nad Labem, Jihlava, Brno, Přerov, Karviná, Orlová a Ostrava.
Náklady na řešení problému bydlení v ghettech vyčíslil Čunkův úřad na 15 miliard korun. Spolu s výdaji na řešení nezaměstnanosti, vzdělávání, řešení kriminality a podobně se pak celková částka může vyšplhat i na více než dvojnásobek.
Dále čtěte:
Romové čelí diskriminaci v celé EU. Vyřeší to Brusel?
Řím může brát Romům otisky prstů. EU na to kývla
Slovenským školákům vadí Maďaři víc než Romové
