Istanbulská úmluva zavazuje signatáře k důslednému postihu sexuálního a domácího násilí, úpravě trestního zákona v tomto duchu či zvýšené prevenci před zmíněnými patologickými jevy. Česko patří k posledním deseti zemím Rady Evropy, které dokument dosud neschválily. Rada je volným svazkem 46 evropských států spolupracujících na mezivládní úrovni, je nezávislá na Evropské unii.
Proces vedoucí k možné ratifikaci listiny má za sebou podle zjištění Aktuálně.cz důležitý okamžik. Minulý týden se jí zabývala Legislativní rada vlády, kterou vede ministr Michal Šalomoun (za Piráty). Dokument se zařadil na jednání rady na výslovný pokyn ministra. Ačkoliv k úmluvě rada nepřijala konkrétní usnesení, zazněly důležité závěry.
"Z mého hlediska je možné Istanbulskou úmluvu ratifikovat. Nepřišel jsem na žádnou striktní překážku, která by tomu bránila. Jen bude v takovém případě nutné se zamyslet nad příslušnými úpravami v našem právním řádu," sdělil Aktuálně.cz člen rady Jan Wintr, který k dokumentu vypracoval zprávu.
Nová definice znásilnění
Mluvčí ministra Šalomouna Jana Taušová upozorňuje, že její představený zařadil úmluvu na jednání rady z praktických důvodů. Smyslem bylo debatu posunout z emocionální do věcné roviny. Diskusi o dokumentu provází kritika z konzervativních občanských i politických kruhů, že úmluva představuje nepřijatelný zásah veřejné moci do vztahů mezi muži a ženami.
Ačkoliv Legislativní rada vlády nedospěla ke konkrétnímu usnesení, u mezinárodních smluv k tomu nemá kompetenci, zazněl důležitý postřeh. Před nejvyšším zákonem země dokument obstojí. "Rada konstatovala, že text úmluvy není v kolizi s ústavním pořádkem České republiky," upozornila Taušová.
Rada také diskutovala odlišnost dokumentu s definicí znásilnění v tuzemském trestním zákonu. Podle něj jde o sexuální styk vynucený pod pohrůžkou násilí. Podle úmluvy se má coby znásilnění vyhodnotit už situace, kdy jeden z partnerů začne či pokračuje v sexuálním styku bez souhlasu druhé strany.
"Dále rada konstatovala, že současný český překlad úmluvy neodpovídá anglickým a francouzským originálům. Například dochází k nežádoucím posunům významu u pojmů gender a pohlaví," podotkla mluvčí Taušová. Rada také doporučila ministerstvu spravedlnosti odpovědnému za předložení úmluvy na vládu, aby doplnila předkládací zprávu.
Hodnoty, na kterých Česku záleží
Příští týden ve středu pořádají na sněmovní půdě seminář o Istanbulské úmluvě poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová a Lucie Potůčková. Akci zahájí vystoupení zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní neexistuje relevantní důvod, proč by Česko nemělo dokument schválit.
"Ratifikace úmluvy je symbolická, ale důležitá. Říkáme tím, na jakých hodnotách nám záleží. V praktické rovině zase říká, abychom posilovali prevenci v oblasti násilí v osobních vztazích, rozvíjeli služby pro pomoc obětem násilí a rozvíjeli programy na práci s původci násilí," řekla zmocněnkyně Aktuálně.cz.
Také připomíná, že dokument svou povahou odpovídá třeba Úmluvě o právech dítěte nebo Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Obě Česko v minulosti přijalo. "Pokud Ukrajina dokázala ratifikovat Istanbulskou úmluvu během válečného stavu, měli bychom to v našich stabilních podmínkách dokázat konečně také," poznamenala.
Na plnění Istanbulské úmluvy v případě jejího přijetí dohlížejí dva orgány. Prvním je patnáctičlenná skupina expertů proti násilí vůči ženám a domácímu násilí, druhým je pak Výbor smluvních států. Ten představují političtí zástupci jednotlivých zemí, které ke smlouvě přistoupily.
Ministerstvo spravedlnosti zatím mlčí
Istanbulská úmluva má za sebou připomínkové řízení, v němž k ratifikaci smlouvy vznesly podněty všechny resorty Fialovy vlády. Jak upozornil Deník N, čtyři ministerstva chtějí její projednání odložit. Jde o tři resorty v držení KDU-ČSL - ministerstva práce a sociálních věcí, zemědělství a životního prostředí - a ministerstvo kultury řízené Martinem Baxou (ODS).
"S ohledem na citlivost tématu napříč společností i politickým spektrem upřednostňujeme úkol opětovně odložit tak, aby bylo možné nalézt dostatečnou politickou shodu," uvedly v připomínkovém řízení resorty zemědělství Zdeňka Nekuly a životního prostředí Petra Hladíka.
Na ministerstvu spravedlnosti nyní je, aby doplnilo předkládací zprávu a vypořádalo připomínky ostatních resortů. Poté by mělo dokument poslat k projednání na vládu. "Ta rozhodne, zda ji pošle do parlamentu se žádostí o vyslovení souhlasu k ratifikaci," podotkla mluvčí Taušová.
Po případném souhlasu Senátu a sněmovny musí ratifikaci stvrdit podpisem prezident Petr Pavel. Resort spravedlnosti chce předložit úmluvu vládě ke schválení nejpozději 30. června. "Budeme se snažit dříve, ale v rámci vypořádání připomínek je nutná součinnost s jinými resorty," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
