Praha - Lidé, kteří pravidelné užívají vyšší dávky léků proti bolesti, by měli zpozornět. Podle nové dánské studie jim hrozí skoro o třetinu vyšší riziko srdeční zástavy.
Tým dánských vědců pod vedením kardiologa Gunnara Gislasona z Kodaňské univerzity publikoval v březnovém vydání odborného časopisu European Heart Journal závěry své studie, podle nichž užívání oblíbeného ibuprofenu zvyšuje riziko zástavy o 31 procent, u diclofenacu jde dokonce o 50 procent.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v České republice však upozorňuje, že v nové dánské studii je řada nejasností, a bude tedy muset následovat další výzkum.
"Ve studii byli zjevně zařazeni jen nemocní pacienti, nikoli zdravé osoby. Nejsou jasné dávky nesteroidních protizánětlivých léků, které pacienti užívali. Všichni je měli jen na lékařský předpis, tedy zřejmě ve vyšších dávkách než při zakoupení v lékárně bez receptu. U těchto léků je známo, že riziko kardiovaskulárních poruch závisí na velikosti dávky," uvedla mluvčí lékového ústavu Lucie Přinesdomová.
Dodala, že SÚKL i Evropská léková agentura se riziky souvisejícími s užíváním léků na bolest zabývají dlouhodobě. "Závěry ukazují na malé zvýšení rizika kardiovaskulárních příhod u pacientů léčených nesteroidními protizánětlivými léky, zejména u těch, kteří mají jiné rizikové faktory a kteří užívají tyto léky ve vysokých dávkách a po delší dobu. Například u ibuprofenu je riziko kardiovaskulárních příhod vázáno na vysoké dávky nad 2400 mg za den, kdežto u dávek do 1200 mg za den se riziko nezdá být zvýšeno," dodala mluvčí Přinesdomová.
Varianty ibuprofenu patří v Česku mezi nejprodávanější léky vůbec. Momentálně se jich prodává 56, registrováno je 555 variant. Liší se silou i rychlostí nástupu účinku. V závislosti na výrobci samozřejmě mají i různé názvy. Mezi nejpopulárnější patří Ibalgin, Nurofen, Brufen či Apo-Ibuprofen.
V posledních letech však podle údajů SÚKL počty balení dodaných do českých lékáren mírně klesají. Zatímco před deseti lety to bylo 10,49 milionu krabiček, loni už šlo "jen" o 8,18 milionu.
Stále víc léků se prodá mimo lékárnu
Léky na bolest jsou v Česku stále dostupnější i mimo lékárny, byť režim jejich prodeje není tak volný jako třeba v Británii. V současnosti lze koupit sedm desítek přípravků například na čerpacích stanicích, v samoobsluhách nebo drogeriích. Počet prodejců, kteří mohou léky na bolest prodávat mimo lékárny, vzrostl od roku 2010 ze 162 na dnešních 2325.
Dánský kardiolog Gislason upozorňuje, že právě snadnější dostupnost vzbuzuje v lidech mylný dojem, že prášky proti bolesti jsou neškodné. "Když si můžete tyto léky koupit v každé večerce, patrně si říkáte, že musí být bezpečné. Nemyslím si, že by je měly prodávat supermarkety nebo čerpací stanice, kde zákazníci nedostanou radu, jak přípravky užívat," říká Gislason s tím, že by pilulky na bolest, jako je třeba ibuprofen, měly být k dostání jen v lékárnách, a to "v omezeném množství a malých dávkách".
Vědec také upozorňuje, že jejich užívání by se měli vyhýbat hlavně pacienti s kardiovaskulárním onemocněním. Za nejnebezpečnější lék na bolest označil diclofenac. "Existují bezpečnější léky s podobnými účinky, takže není důvod užívat diclofenac," uvedl.
Rizika potvrzují i další výzkumy
Dánští vědci zkoumali všech 28 947 případů srdeční zástavy, která postihla Dány mimo nemocnici mezi lety 2001 a 2010. Přišli na to, že 3376 pacientů z této skupiny užívalo během měsíce před zástavou některé z takzvaných nesteroidních protizánětlivých léků. Mezi ty patří právě ibuprofen nebo diclofenac.
Autoři studie vysvětlují, že užívání léků na bolest dopadá na kardiovaskulární systém v podobě hromadění krevních destiček, tvorby krevních sraženin nebo zvýšení tlaku.
Na vyšší riziko pro srdce a cévy v souvislosti s užíváním léků na bolest poukazují i starší výzkumy. Například britská studie z roku 2013 poukázala na to, že roční užívání silných dávek léků proti bolesti vede u pacientů s artritidou k jednomu smrtelnému infarktu na tisíc lidí. Nebezpečné je zejména dlouhodobé překračování maximální dávky, která je u ibuprofenu 1200 mg denně.
