"Policie od počátku vyšetřovala věc tak, že vyčlenění Farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert bylo pouze účelovým krokem k získání dotace. Že se nejednalo o reálně existující, fungující a s vážným úmyslem vytvořenou firmu," popsal v základních obrysech práci kriminalistů pod vedením vyšetřovatele Pavla Nevtípila soudce Šott.
Dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch tuto konstrukci přijal, ale začal klást důraz na jinou linii kauzy. Postrčil ho k tomu především tehdejší nejvyšší žalobce Pavel Zeman, který mu po zastavení trestního stíhání vrátil v prosinci 2019 případ na stůl. Hlavním úkolem bylo objasnit, zda firma Čapí hnízdo byla malým či středním podnikem, a měla tak právo na evropské peníze.
"Že podali žádost o dotaci, v níž uvedli nepravdivé údaje, že společnost neměla nárok na dotaci, protože nesplňovala formální náležitosti, které splnit měla," popsal soudce Šott, na co kladla důraz obžaloba. Úspěšnou žádost o finanční podporu ve výši 50 milionů korun podala Jana Nagyová, účelové vyvedení firmy z Agrofertu měl zajistit Andrej Babiš.
Nebylo to účelové vyvedení z holdingu
"Policie shromáždila poměrně velké množství indicií, které potvrzovaly důvodnost podezření. Ale to se žádnými dalšími důkazy nepotvrdilo, naopak zaznělo několik důkazů, z nichž vyplývalo, že se nejednalo o účelové vytvoření společnosti za účelem získání dotace," uvedl soudce Šott, jak se v soudní síni zhroutilo původní podezření policie.
Klíčové bylo svědectví stavebního technika Jana Bareše, který opakovaně působil jako dozor nad průběhem staveb týkajících se Agrofertu nebo Andreje Babiše. Stejnou roli plnil i při budování areálu Čapího hnízda u Olbramovic na Benešovsku. Bareš mimo jiné dosvědčil, že na místo docházel Babišův švagr Martin Herodes či Babišova dcera Adriana Bobeková. Oba se v záměru v určitých fázích angažovali.
"Skutečně se nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu nebo Andreje Babiše. V určité fázi bylo rozhodnuto, že se to prodá, ale část rodiny ho (Babiše) přemluvila, že se tomu chce věnovat," podotkl soudce. Výpověď svědka Bareše vyhodnotil jako konzistentní, věrohodnou a pro objasnění věci zásadní.
Navíc debaty o osudu záměru, zda se prodá, zda se převedou akcie na Herodese, Bobekovou či Andreje Babiše mladšího, i navazující kroky probíhaly v době, kdy Andrej Babiš starší neměl žádné informace o tom, že na stavbu kongresového centra a hotelu lze získat evropskou dotaci. Na toto téma s Janou Nagyovou hovořil prokazatelně později.
Propojení s Agrofertem nevadilo
V průběhu hlavního líčení padl i druhý pilíř, o nějž se obžaloba opírala. Soudce Jan Šott poukázal na definici malého a středního podniku, jak ji určila příslušná evropská směrnice z roku 2003. A Čapí hnízdo, navzdory zjevnému propojení s holdingem Argofert, jeho financemi a samotným Babišem a jeho rodinou, se do této definice vešlo.
"Definice malého a středního podniku, kterou byli žadatelé vázáni, možná neodpovídá definici, kterou bych zvolil já nebo vy. Ale podle ní malý podnik neztrácí pozici tím, že je propojený s velkým holdingem. Ale pouze za splnění dalších podmínek, z nichž primární je působení na stejných či sousedních trzích," podtrhl soudce.
V úvahu připadaly tři podniky z koncernu Agrofert, které by mohly Čapímu hnízdu konkurovat. Penzion Labská, restaurace v Průhonicích a TJ Slávia Agrofert v Bratislavě. První Agrofert jen pronajímal, slovenský podnik byl v rozhodné době v likvidaci a průhonická restaurace podle znalců i vyhodnocení soudce Šotta na stejném trhu nepůsobila.
Pro tvrzení, že Babiš a Nagyová spáchali podvod za účelem nelegálního zisku dotace, žádný důkaz u soudu neobstál. Neprokázala se subjektivní stránka trestného činu. "A pokud jde o formální kritéria, to znamená působení na trzích, nelze jednoznačně dovodit, že by byla naplněna objektivní stránka trestného činu, tedy že by Farma Čapí hnízdo nárok na dotaci neměla," dodal Šott.
Státní zástupci byli pečliví
Soudce podotkl, že podstata kauzy podle něj spíše spočívala v tom, na co se soustředila policie. Tedy na možné účelové vyvedení Čapího hnízda z holdingu s cílem dosáhnout na evropskou podporu. Pokud by tuto verzi kriminalisté podpořili pádnými důkazy, případně pokud by takové důkazy existovaly, za dotační podvod by takové jednání šlo považovat.
"Mám za to, že se státní zástupci zabývali věcí pečlivě, podrobně a s mimořádnou zodpovědností. Ale velmi dobře rozumím vyjádření vyšetřovatele, který při podání návrhu na podání obžaloby konstatoval, že došlo k určitému odklonu od podstaty kauzy," poukázal soudce Šott na skutečnost, že se žalobci soustředili spíš na otázku malého a středního podniku.
Nicméně podle soudce podoba obžaloby a to, na co v ní zástupce Šaroch kladl důraz, v důsledku nehrály žádnou roli. Soudní senát nijak nevázalo znění obžaloby. Na otázku, zda by jinak zformulovaná obžaloba vedla k jinému rozsudku, odpověděl soudce Šott jednoznačně.
"Ne. My jsme se zabývali podstatou věci bez ohledu na to, na co kladl důraz státní zástupce. Jsme vázáni skutkem, nikoliv jeho kvalifikací nebo intepretací státního zastupitelství." Také jasně odmítl tvrzení Andreje Babiše, že stíhání mělo politický podtext. "Stopy něčeho takového jsem ve spisu nenašel," uzavřel.
