"To se prostě nedá popsat, to je pocit, který člověk cítí ještě půl roku po konci. Když zazní podkovy koní, je to prostě boží, nepopsatelné, co člověk prožívá," pronesl praporečník Jízdy králů v Kunovicích Milan Stašek, než v neděli ráno usedl na svého koně a vydal se s králem, pážaty a celou družinou na projížďku městem. Těšil se víc než kdykoliv dříve, vždyť v Kunovicích, kde tato tradice ožívá každé dva roky, se měla jet už loni. Ovšem kvůli koronavirovým opatřením se nakonec neuskutečnila. A namále měla i letos.
Nakonec dal ale Milan Stašek v neděli dopoledne pokyn a jízda se nejdříve ze všeho rozjela pro požehnání Jízdy králů a následně už koně s jezdci na hřbetě cválali k domě krále, kde si ho od rodičů "vypůjčili" na cestu městem.
"Hýlom, hýlom, horní dolní, domácí aj přespolní, počúvajte, co sa stalo o téjto svatodušní neděli. Okradli nám krála na horách, na dolách, na uherských pustinách," začal první vyvolávku v místním nářečí u domu krále Stašek, který seděl na plamenném hřebci Aznavourovi. "Darmo sme sa namáhali, darmo koně šturmovali, krála sme už nedostali. Proto sme nic nemeškali, na hradišťskú cestu dali a k tomuto domu dojeli," navázal na něj druhý jezdec, po kterém si vzal slovo třetí. "Na nebi hvězda znamení dává, že v tomto domě máme hledat nového krále," pronesl vyvolávač. "Vás hospodářu prosím, abyste nám syna za krála dali, o nic sa nebáli a nestrachovali," slíbil čtvrtý jezdec, po jehož slovech se objevil u vrat král Daniel Kozelek s růží v ústech na krásném koni.
Když vycházeli, nesla se celým prostorem lidová písnička, kterou kromě muzikantů zpívali i někteří jezdci. "Keď sme precházeli z Uher do Moravy, halenky nám vzali, halenky nám vzali, aj nás porúbali," zní text této písničky, která patří v tomto kraji, kde v mnohých vesnicích se dodnes udržuje zpěv i kroje, k nejoblíbenějším.
"Úžasná tradice"
Volba Daniela králem nebyla náhodná, už když se narodil, rodina počítala s tím, že bude jednou příštím králem. Jeho matka se věnuje folkloru od dětství, syn chodí do místního souboru Handrláček a další členové rodiny jsou aktivní například u dobrovolných hasičů.
Kdo má rád Slovácko, tradice, kroje, písničky a Jízdu králů, ten dnes prožil krásné chvíle v Kunovicích. Tady jsem zachytil, jak si krojovaná družina přijela pro krále, moc pěkné okamžiky… Uslyšíte i místní “tetičky”… Více jsem sepsal na domovský web @Aktualnecz pic.twitter.com/sa35yTxgBE
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) July 11, 2021
Přestože letošní ročník nebyl příliš propagovaný, kromě místních se přišli podívat také turisté či koňáci, pro které je to srdeční záležitost. "Je to úžasná tradice, kterou nám může závidět celý svět," svěřil se například Josef Iš, který dlouhá léta pracoval v Zemském hřebčíně Tlumačov, byl vedoucím výcviku zápřahových koní. "Mám vztah ke koním od svých sedmi let, věnoval jsem se mnoho let chovu koní. Sem do Kunovic jezdím velmi rád se dívat i pomáhat, na začátku si hlavně přeji, aby se nikomu nic nestalo, ani koňům, ani chlapům. Toto je místo, kde se vždycky koně chovali, moc mě těší, že po chovatelské stránce je to přehlídka nejčistějších plemen, všichni sedí na chladnokrevných koních," vysvětloval Iš.
Radost byla vidět také na starostovi Kunovic Pavlu Vardanovi, který patrně ze všech nejvíce věděl, kolik debat se vedlo v minulých měsících o tom, jestli jízdu pořádat, či ne, a pokud ano, pak v jaké podobě.
"Máme pravidelný květnový termín, kdy jsme chtěli uspořádat Jízdu králů, odloženou už z loňského roku. Jenže opět bylo obtížné předpokládat, jaká opatření proti covidu budou platit, tak nakonec jsme se rozhodli pro tento červencový termín," řekl starosta Pavel Vardan, který označil letošní ročník za spíše odlehčený, protože oproti minulosti neběží téměř žádný doprovodný program, který tady bývá pokaždé vždy hodně bohatý - právě s ohledem na opatření proti covidu-19.
Tato opatření nejen zúžila samotný program, ale dotkla se všech, kteří nasednou na koně. V předvečer jízdy bylo možné vidět jezdce, jak jeden po druhém chodí na radnici, kde absolvovali příslušný test na přítomnost koronaviru. Pokud by ho měl někdo pozitivní, nemohl by na koně usednout.
Naštěstí samotnou nedělní jízdu covid neovlivnil, stejně jako v minulosti jel městem král s růží v ústech, chráněný dvěma pážaty a celou družinou. Všichni oblečeni do krásných kunovských krojů, které tady s velkou pečlivostí připravují místní ženy, mnohdy babičky nynějších jezdců. Opět také zněly ulicemi vyvolávky, po kterých jezdci inkasovali zasloužené drobné i papírové bankovky od starousedlíků či turistů.
Co má člověk v srdci
"Hýlom, hýlom. Kolem Hodonína sa ničivé tornádo prohnalo, že tam tisíc domů bez střechy ostalo. Ale to ještě obyvatelů netušili katastrofu novú, když sa tam přiřítil premiér Babiš aj se Schillerovú. Hýlom, hýlom!" zněla jedna z řady vyvolávek, které lidé ocenili dlouhým potleskem. Vyvolávky se ale zdaleka netýkaly jen politiky, často glosovaly místní dění či nešvary. "Hýlom, hýlom, protipovodňová opatření sa už třetím rokem staví, však proto taky nepojede Jízda králů zase kolem Olšavy. Nevíme, jestli si toho všimli páni radní na městě, ale vyrubovali a nabetonovali tam všecko, co jim stálo v cestě. Architektonický záměr byl asi předem jasný, stromy, schody pryč, beton je přece krásný," zvolal další vyvolávač.
Mezi nimi přitom bylo i několik nováčků, kteří letos jeli Jízdu králů poprvé. "Viděl jsem tuto tradici kolem sebe odmala a toužil jsem také jet. Už když jsem byl mladý, bavil mě folklor, žiji folklorem a jsem rád, že tady u toho můžu být," svěřil se jeden z nováčků Adam, který je součástí místní chasy. "Pokud jde o budoucnost, jsem optimista, udržujeme také další tradice, například fašank či hody," upozornil. A optimisticky viděl budoucnost i praporečník Stašek.
"Samozřejmě, svět se rychle mění. Ale nejdůležitější je to, co má člověk v srdci. A tady mají kluci z družiny naši Jízdu králů v srdci, cítím to pokaždé, když vyjedeme. Je to úžasná síla, je to vzpomínka na naše předky, vždyť v případě řady kluků jeli v minulosti jejich otcové, dědové i pradědové," popisoval Milan Stašek, který usedl poprvé na koně v roce 1970 jako král. Postupně jej tato tradice vtáhla, takže patří také k hlavním organizátorům.
O srdci a citu mluvil také starosta Vardan, podle kterého není Jízda králů rozhodně klasickou akcí, která zaplňuje kulturní kalendář města. "Tato tradice je v lidech. Noví jezdci, kteří se přidávají k těm starším, mají zájem, aby tato tradice žila dál, aby byla dál součástí nehmotného světového dědictví lidstva. Kdo tuto atmosféru zažije, tak zůstává v něm. Díky tomu se stává nositelem tradice, kterou přenáší do budoucnosti, což je vůbec nejcennější," vysvětluje starosta, podle kterého nestačí něco jen zachytit třeba na fotografiích, které dnes zahlcují všechny možné sociální sítě. "Na nich už je vlastně zachycena historie. Ale nám jde o budoucnost, o přenášení tradice dál," dodal.
Na seznamu UNESCO
V Kunovicích vědí, jak přerušení této tradice vypadá. V roce 1972 se tady uskutečnila na dlouhou dobu poslední Jízda králů, další na ni navázala až ve svobodných poměrech v roce 1996. Od té doby se jezdila až do zásahu covidu každý druhý rok. Jediným místem, kde jezdí Jízdu králů každoročně, je nedaleký Vlčnov, kde ale také kvůli covidu loňský rok zrušili a letošní jízdu uskutečnili v komornější podobě téměř bez turistů, kterých do Vlčnova jezdily tisíce.
Lidé v Kunovicích si kromě Jízdy králů připomněly také historii banderia, které tvořila skupinka jezdců, která doprovázela vzácné hosty. V Kunovicích je první doložená zmínka o banderiu z roku 1771, kdy skupina jezdců doprovázela Josefa II., který nocoval na kunovické faře. Mezi těmi, kteří poznali kunovské banderium, byl také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který v roce 1924 cestoval po Moravě a na kunovickém vlakovém nádraží jej vítalo kolem dvaceti tisíc lidí z celého kraje - mnozí byli v kroji. Banderium doprovázelo i druhého prezidenta Edvarda Beneše nebo člena československé zahraniční vlády v Anglii během druhé světové války Jana Šrámka. A banderium, v čele se zmiňovaným Milanem Staškem, jezdí dodnes při různých slavnostních příležitostech.
Jízda králů byla zapsána na světový seznam UNESCO v listopadu 2011 na indonéském ostrově Bali. Česká republika o zapsání této unikátní tradice usilovala řadu let. I díky tomuto zápisu existuje velká naděje, že tradice přežije i do budoucnosti. V minulosti se jezdila na mnoha místech, nyní zbývají jen poslední čtyři, Vlčnov, Hluk, Skoronice a právě Kunovice. Skoroňská Jízda králů ještě předvádí tuto tradici na Slováckém roku v Kyjově, který se ale letos kvůli covidovým opatřením neuskuteční. Stejně tak se letos nejede ze stejných důvodů Jízda králů v Hluku.
