Jaký je rozdíl mezi záplavami, které nyní zasáhly Texas, a těmi v Česku, potažmo ve střední Evropě?
Těch rozdílů je několik. Předně jsou to srážky, respektive klimatické pásmo, ve kterém se zaplavená část nachází. Srážkové úhrny, které mohou vzniknout v důsledku hurikánů, jsou násobně větší než srážky, které jsou u nás. Ovlivňuje to i vzdálenost od moře či oceánu.Obecně největší srážkové úhrny jsou vázány na oblasti, kde se vyskytují hurikány, a často jsou také v monzunových oblastech.
Zatímco k nám srážky přijdou, dostanou se do horských oblastí, tam vyprší a poté stékají na jednu nebo na druhou stranu, tak v okolí Houstonu je to velice ploché území a srážky stékají k moři. Navíc je tam relativně plochá krajina a voda z ní odtéká pomaleji. Víc se tedy kumuluje.
Záplavy u nás a v Texasu se tedy dají jen těžko srovnat?
Je to úplně jiný typ záplav.
Hurikány a následné záplavy se v Texasu objevují opakovaně. Jsou tyto záplavy nejhorší za uplynulé roky?
Těžko říct. Jeden z historicky nejznámějších hurikánů - Galvestonský hurikán - postihl tuhle oblast v roce 1900. O patnáct let později přešel přes téměř stejné místo další ničivý hurikán. Houston tedy hurikány a bouře zasahují opakovaně. K poslednímu velkému zaplavení došlo v roce 1994. Podle statistik srážek a průtoků muselo být velmi podobné.
V oblasti stále prší a meteorologové předpovídají i další srážky. Jak dlouho to může trvat, než se situace změní?
Hurikán se pohybuje velmi pomalu, směrem k severo-severovýchodu, opravdu se tam na několik dní téměř zastavil, a proto ty srážky padají na jednom místě. Podle předpovědi má pršet dál, metry už to ale určitě nebudou.
Je možné, že by v Česku pršelo podobně a napadlo několik set milimetrů srážek?
Ne, to fyzikálně není možné, protože jsme na to příliš daleko od pobřeží a navíc jsme mimo tropické pásmo. Jen tam se mohou tvořit hurikány, které právě ty rekordní srážky přinášejí. Historické maximum srážek na území České republiky je z roku 1897, kdy v Jizerských horách na Nové Louce napršelo za jeden den 345 milimetrů. Další maximum je z povodní v roce 1997, kdy za tři dny u vodní nádrže Šance v Beskydech spadlo 536 milimetrů. Ale světový rekord je přes 3900 milimetrů srážek za tři dny, které spadly na ostrově Reunion v Indickém oceánu.
Jan Daňhelka
Hydrolog Jan Daňhelka vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor fyzická geografie. Na své mateřské fakultě také získal titul doktora přírodních věd. V Českého hydrometeorologickém ústavu působí už od roku 2001 a nyní je náměstkem ředitele pro hydrologii.
Přispěl k současným záplavám i vliv člověka na přírodu?
Na tuto otázku nedokážu odpovědět, protože neznám tu konkrétní situaci. Ale samozřejmě člověk odtokový režim vody nějak modifikuje. A to ne vždycky k lepšímu. Ať už je to užitím půdy, nebo napřimováním toků. Nicméně lze s velkou jistotou říct, že srážky v této situaci jsou natolik extrémní, že vliv člověka je velice marginální. Ty srážky jsou tak velké, že přebijí jakýkoliv vliv člověka.
Lze se na podobné záplavy nějak připravit?
Na hurikány se připravit můžete několika způsoby. Především je to evakuace. Je třeba říct, že ta informace o tom, že ten hurikán spadne v tomto místě, se objevovala dlouho dopředu. To bych řekl, že je velký úspěch, že to bylo předpovězeno velmi dobře. Ve městě jako Houston nemůžete každého sebrat, posadit do autobusu a odvézt. Na to nejsou kapacity. Musíte se spolehnout i na ty lidi, že nějakým způsobem zafungují.
Myslím si, že těch informací pro to, aby se lidé sebrali a odjeli, měli dost. Na druhou stranu, když už to přijde, ochránit dům tím, že se kolem něj dají pytle s pískem, není v téhle situaci možné. V tomto případě je primární záchrana lidských životů.
