Je začátek prázdnin, pondělí po svátečním prodlouženém víkendu. Ve vodáckém kempu na Berounce v obci Račice to žije. U splavu dovádějí děti, u výdejního okénka si několik rodin vychutnává smažené pokrmy z nabídky.
Návštěvníků kempu by mohlo už v blízké budoucnosti ještě výrazně přibýt. Vláda se chystá vyhlásit jen několik kilometrů odsud nový národní park - Křivoklátsko. Návrh na zvýšení ochrany šestnácti procent dnešní chráněné krajinné oblasti probere na podzim sněmovna.
To způsobuje rozpaky. "Už teď, když je plný kemp, jsou tady problémy. Není kde parkovat. A počet lidí se ještě zvýší. Víte, jak to bude. Každý Pražák si řekne, kam pojedu na víkend: tak třeba do národního parku," obává se například jedna z místních obyvatelek, mladá žena v letních šatech.
V pondělí odpoledne to měla možnost říct tomu nejpovolanějšímu, ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Ten v posledním roce navštívil Křivoklátsko poněkolikáté. "Když jsem svolal všechny starosty, přijela jen jedna z šestnácti. Pana starostu jsem zval třikrát a až dnes jsem ho viděl poprvé. Tak jsem přijel za ním. Víte, já bych si nikdy nedovolil nepřijet na jednání, kam jsem pozvaný," vyjádřil se Hladík kriticky na adresu vedení obcí.
V pondělí nejdříve jednal se starostou Tomášem Kohoutem, poté se vydal na procházku po Račicích. Nejdéle se zastavil právě v místním kempu, kde si vyslechl názor od několika místních. A měl co vysvětlovat. Většina obyvatel i starostů vyhlášení národního parku hlasitě odmítá.
"Ke zvýšení návštěvnosti dojde, to nezpochybňuji," souhlasil s ženou Hladík. Zdůraznil ale, že status národního parku pomůže turismus lépe kontrolovat tak, aby nedocházelo k poškozování přírody a aby měly obce na návštěvníky dostatečné kapacity. Někde se třeba už plánují nová parkoviště. "Je ale třeba si říct, že tady není žádný turistický magnet. Není tady Sněžka ani Pravčická brána," dodal.
Možný overturismus je ale jen jednou z mnoha obav místních. Tvrdí, že dnešní ochrana stačí a přísnější stupeň přírodě neprospěje. "Koukneme se do jiných parků a máme strach. Vždyť, ježišmarja, jeden shořel, druhý je zničený kůrovcem a dalšími kalamitami. A my máme dát naše lesy do správy někomu, kdo ví, že mu to hapruje?" míní starosta Račic Kohout.
"Národní park na Šumavě se vyhlašoval se záměrem chránit tamější tři stovky let staré lesy. A už tam nejsou. V padesáti procentech národních parků se stala rozsáhlá lesnická katastrofa. Podle mě je to dost špatná vizitka," souhlasil se starostou Martin Zadražil, který na setkání dorazil i s malou dcerou.
Oba muži naráželi na nedávný ničivý požár v Českém Švýcarsku a také na kůrovcovou kalamitu, která poničila lesy na Šumavě. "Výrazně větší katastrofa se ale stala v nechráněných lesích na Vysočině a na Moravě. Projeďte se po D1. Argument, že se šířil kůrovec kvůli ochraně přírody, je prostě lživý," oponoval Hladík.
Vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus místním vysvětloval, že i kůrovec, vítr nebo požár může být u některých typů lesu součástí přirozených procesů. "Tím ale neříkáme, že když blesk někde zapálí strom, tak ho necháme hořet," dodal.
Největší změna potká na Křivoklátsku způsob hospodaření v lesích. V současnosti funguje na základě kompromisu mezi ekologickým přístupem a snahou o co největší zisk. I v nejpřísněji chráněných maloplošných rezervacích tedy musí ochranáři konzultovat postup s lesníky. V národním parku už bude hospodářství založeno čistě na postupech blízkých přírodě, vysvětloval před dvěma lety Aktuálně.cz šéf místního CHKO Jaroslav Obermajer.
Ani na slova odborníků ale místní neslyší. "Pořád nám z toho nevychází, proč to musí být národním parkem. Pokud je tady nějaká hodnotná lokalita, tak ji pojďme chránit. Ale neobklopujme vesnice národním parkem, který nás bude omezovat," míní třeba starosta Račic Tomáš Kohout.
Starostové hrozí a straší, říká Hladík
"Pan ministr nás nepřesvědčil," řekl po setkání Martin Zadražil. Vadí mu například jeho tvrzení, že se lidé neprávem bojí, že už po vyhlášení národního parku nebudou moct chodit do lesa na houby. "To je ale kravina, tady je sucho, žádné houby tady nerostou," říká Zadražil. "To není kravina. V každé vesnici zvoním a chodím dům po domu. A první, co mi lidi říkají, je, že nebudou moct chodit do lesa," oponoval mu Hladík.
Ministr zopakoval, že velká část lidí si park nepřeje právě kvůli nepravdám, jako je hrozba omezováním vstupu do lesa. Za malou informovanost o tom, co změna skutečně přijede, podle něj mohou starostové.
"Tam, kde starostové fungují, je informovanost obrovská. Tam, kde starostové záměrně lidi neinformují, tak tam není. Dělají to schválně, to je úplně jednoduché. Buďto vysvětluji a informuji, nebo hrozím a straším. A někteří k tomu přistoupili takto," uvedl ministr.
To ale starosta Račic odmítá. "Malá informovanost na začátku skutečně byla. Teď už to je ale passé. I když budete chápat nějakou věc dokonale, nemusí vám vyhovovat. Přišli s tím, že to nechápeme, a proto to nechceme. A to vás urazí už na startu. To, že jsme na vesnici, neznamená, že jsme méně chytří," říká Kohout.
Klíčové je, že vláda pro vyhlášení národního parku souhlas starostů okolních obcí nepotřebuje. "Nemáme republiku, kterou řídí starostové. Lidé ve volbách dali jasnou podporu volebnímu programu, který říká, že území je hodnotné a má tady být národní park. Do konce července návrh předložíme vládě, na podzim se tím začne zabývat sněmovna," uvedl Hladík s tím, že si je jistý, že se vládě podaří vyhlásit národní park Křivoklátsko do konce jejího funkčního období na konci příštího roku.
Video: Jsou místa, kde se už blížíme k bodu zlomu. Poslední rok je extrém, varuje meteorolog (26. 2. 2024)
