Praha/Ontario – Na seznamu lidí, kteří mají získat 28. října z rukou prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, byl i strýc ministra kultury Daniela Hermana. Osmaosmdesátiletý Jiří Brady prošel Terezínem i Osvětimí a celý život o hrůzách holocaustu píše a přednáší po celém světě. Jeho jméno ale nakonec ze seznamu navržených, sestaveného prezidentskou kanceláří, v pátek zmizelo.
“Ano, takovou informaci jsem obdržel, více se o tom nechci bavit,” potvrdil Aktuálně.cz. Daniel Herman. Ten v posledních dnech čelí kritice vlády a prezidenta kvůli tomu, že se sešel s duchovním vůdcem dalajlámou během jeho návštěvy v Praze. Dcera Jiřího Bradyho Lara předpokládá, že “vyškrtnutí” může souviset právě se schůzkou Bradyho synovce Hermana s dalajlámou.
"Žádný seznam jsme oficiálně ani neoficiálně neuveřejnili. To se stane až 28. října. Kdo bude vyznamenán, nevím. Ví to pan prezident, ví to pan premiér, který kontrasignuje," reagoval na dotaz Aktuálně.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Přitom ještě před týdnem Bradymu lidé z kanceláře prezidenta telefonovali do Kanady, kde od roku 1949 žije, aby ho o nominaci informovali, získal i harmonogram slavnostního ceremoniálu, tvrdí jeho dcera.
“Byl na to pyšný, dostal už vyznamenání všude možně po světě – v Německu, v Kanadě... A doufal, že se mu podobné pocty dostane i doma v Česku,” říká Lara Brady s tím, že přestože její otec strávil většinu života v zahraničí, k Česku měl vždycky vřelý vztah. “Byl pyšný na to, jak se po revoluci země otevřela,” popisuje.
Jiří Brady je nyní v Portugalsku, do Česka plánuje přijet o tomto víkendu, hlavním důvodem ale podle jeho dcery není státní ceremoniál. “Plánuje se s Českem trochu rozloučit, už má svá léta,” říká.
Na Daniela Hermana je Lara Brady hrdá, že se s dalajlámou sešel. "Byli jsme pyšní, že se ministr Herman sejde s dalajlámou, protože jsme mysleli, že je to důležité. Ale protože jsme věděli, že je Zeman proti tomu, říkali jsme si, že je možné, že to (vyznamenání) ještě zruší," konstatuje. "Jiří je ale hrdina všude po světě a nemá to nic společného s politikou, reprezentuje národ," zdůrazňuje Lara Brady.
Z instalatéra váženým podnikatelem a obhájcem lidských práv
Brady vyrůstal v Novém Městě na Moravě se svou sestrou Hanou, která je známá po celém světě díky knize Hanin kufřík. Jejich rodiče byli za protektorátu deportováni do Osvětimi, kde zahynuli. V roce 1942 museli odejít do koncentračního tábora v Terezíně i Jiří a Hana, odkud putovali do Osvětimi – Březinky. Tam jeho sestra zemřela.
Jiří přežil pochod smrti a po válce emigroval do Kanady, kde pomáhal ostatním emigrantům postavit se na vlastní nohy. S jedním z nich založil instalatérskou firmu a postupem času se vypracoval na váženého podnikatele a usilovně hájil lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holocaustu.
Do společenského dění v Československu se znovu zapojil v roce 1989 tím, že v Kanadě zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny, byl také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.
O 11 let později se dostal do Tokia kufřík se jménem a datem narození jeho sestry Hany. Ředitelka tokijského Muzea holocaustu Fumiko Išioka se rozhodla takřka detektivní prací vypátrat osud jeho majitelky. Díky tomu se příběh Hany a Jiřího stal známým po celém světě, dočkal se knižního, divadelního i filmového zpracování a je přirovnáván například k deníku Anny Frankové.
V Kanadě obdržel Brady nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu řád Spolkové republiky Německo – Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. Na státní vyznamenání byl i v Česku již senátory navrhován, zatím jej však nezískal.
