Ankara/Praha – Tvrdý postup proti kurdským organizacím i pučistům, kteří prý působí i na území České republiky, požaduje po Praze Turecko. Vyplynulo to z úterní návštěvy ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v Ankaře. A Praha už ukázala, že je připravená Turkům vyjít vstříc.
Turecko z organizace neúspěšného červencového puče viní exilového duchovního Fethullaha Gülena a jeho příznivce, kteří prý působí po celém světě. Seznam údajných "fethullahovců", kteří působí v Česku, Zaorálkovi předal jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoğlu.
"Samozřejmě je tu otázka fethulláhovských organizací, která je po puči z 15. července velmi aktuální. Tyto organizace fungují ve 170 státech světa, jsou velmi dobře organizované a svému příteli Lubomírovi jsem sdělil současnou situaci této organizace v České republice. Vysvětlil jsem, jak tato organizace funguje, jaké jsou její záměry a jaké nebezpečí představuje i pro Česko," řekl Çavuşoğlu.
Zaorálek chce seznam jmen, který mu jeho turecký kolega předal, poskytnout českým tajným službám. Co se bude dít dál, podle ministra záleží na tom, co čeští zpravodajci zjistí a jaké důkazy dodá Ankara. "Zároveň máme zájem na tom, že pokud se u některých dotyčných prokáže prokáže spojení s těmi organizacemi, aby byli potrestáni," sdělil šéf české diplomacie.
Duchovního Gülena, který žije v USA a má miliony následovníků, obvinil Erdogan z pokusu o své svržení. Hned po potlačení puče zahájil turecký režim rozsáhlé zatýkání a čistky, které se dotkly jak politické opozice, tak novinářů či akademiků. O místo přišly desetiticíce lidí, kteří získali nálepku "fethullahovců".
Kurdská kancelář v Praze "neuspěla"
To, že je Česko připraveno oficiální Ankaře vyjít vstříc, se ukázalo na nedávném uzavření kanceláře, kterou si v Praze na jaře otevřely kurdské milice YPG. Ty turecká vláda považuje za teroristy a podle Çavuşoğlua za uzavřením jejich zastoupení – k němuž navíc došlo jen krátce před Zaorálkovou cestou – stojí české úřady. To šéf české diplomacie odmítl potvrdit, ale potěšení nad tím neskrýval. "Pro mě je podstatné to, že se ta kancelář neujala, že v České republice neuspěla, což je pro česko-turecké vztahy určitě významné," řekl novinářům. "To, že v Česku neuspěla – ani v získávání prostředků a spojenců –, je pro ně určitě dobrá zpráva," dodal.
Çavuşoğlu ostře protestoval proti tomu, aby YPG či zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK), kterou považují za teroristickou organizaci i evropské země, dostávaly možnost se prezentovat jak v Česku, tak na půdě Evropského parlamentu a dalších evropských institucí. Zaorálek mu slíbil, že až bude Česko v příštím roce předsedat výboru ministrů Rady Evropy, bude mít zájem získat co nejlepší vhled do dění v Turecku a vyvodit z toho důsledky pro to, jak "zacházet s takovými organizacemi v Evropě". "Ve chvíli, kdy budeme mít důkazy, budeme také schopni podniknout kroky, abychom takovým lidem neumožnili se v Evropě propagovat," sdělil.
Když je to možné, vyjdeme si vstříc
Česko má ke vstřícnosti k Turecku řadu důvodů. Kromě toho, že je Ankara důležitým spojencem v rámci NATO a spolupracuje s Evropskou unií na zvládání migrační krize, je pro Prahu významným obchodním partnerem – podle údajů ministerstva zahraničí pro nás loni bylo třetím největším exportním trhem mimo země EU.
Kromě toho v tureckém vězení čekají na soud dva mladí Češi, kteří jsou obviněni ze spolupráce s teroristickými organizacemi, tedy právě YPG a PKK. V Turecku, které je stále rozjitřené po červencovém pokusu o puč a častými útoky kurdských separatistů, jde o vážné obvinění. Podle ministra se Ankara v případu Čechů chová vstřícně, důrazně ale odmítl, že by za to požadovalo protislužby.
"Turecko je členem Aliance, to je skutečné spojenectví, a jakkoli v poslední době vojenský puč vytvořil poměrně složitou situaci, tak to základní se nemění: Bavíme se spolu jako někdo, kdo má společný zájem, a tudíž když je to možné, vycházíme si vstříc," uzavřel Zaorálek.
