reklama
 
 

Jiskřička naděje pro zadržené Čechy. Jsou to dobrodruzi, ne teroristé, vysvětluje v Ankaře Zaorálek

13. 12. 2016 8:15
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v úterý jedná s tureckými špičkami nejen o vzájemných vztazích, ale především o osudu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase – dvou Čechů, které Turci zadrželi v půli listopadu na hranicích se Sýrií. Ti jsou kvůli vazbám na kurdské milice YPG obviněni z "členství v ozbrojené teroristické organizaci", za což jim hrozí vysoké tresty. Podle mluvčí Černínského paláce Michaely Lagronové bude Zaorálek usilovat o to, aby byli oba propuštěni a dostali se zpět do České republiky.

Akara – Dva Češi, které v polovině listopadu zadrželi Turci na hranici se Sýrií, mají naději dostat se zpět do vlasti. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se při úterní návštěvě Ankary snaží přesvědčit turecké špičky, aby Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase, kterým hrozí vysoké tresty za "členství v ozbrojené teroristické organizaci", propustily na svobodu.

Všelichová s Farkasem opakovaně jezdili do Rojavy, oblasti na severu Sýrie obývané převážně Kurdy, kde byli v kontaktu s Lidovými obrannými jednotkami (YPG). Jenže zatímco koalice vedená Spojenými státy považuje YPG za spojence v boji s Islámským státem, pro Turecko jsou teroristickou skupinou.

Zaorálek se v úterý v Ankaře setká se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşoğluem a předsedou Velkého národního shromáždění İsmailem Kahramanem a přijme jej i prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové se Zaorálek bude snažit tureckou stranu přesvědčit, že Všelichová s Farkasem do oblasti necestovali kvůli páchání teroristických činů, ale "jako mladí idealisté a dobrodruzi s humanitárními cíli".

"Bude se snažit domluvit, aby byli oba propuštěni a dostali se zpět do České republiky," dodala mluvčí před pondělním odletem.

Zaorálek po příletu do Ankary novinářům řekl, že o osudu Čechů bude jednat "s velmi silnou reprezentací Turecka". Jaký výsledek od jednání očekává, nechtěl předjímat. "Nemyslím si, že je to den, kdy bychom to vyřešili. Ale můžeme to třeba posunout kupředu," řekl. 

Všelichová se v minulosti netajila, že je s Kurdy v Rojavě ve styku. "Původní můj plán byl pomáhat jim hlavně humanitárně, zkompletovat co největší množství peněz a pořídit těm lidem základní věci, které potřebují," řekla v zářijovém rozhovoru pro DVTV.

Černínský palác už koncem listopadu upozornil, že podle českého práva se zadržená dvojice nedopustila ničeho protiprávního. "Ministerstvo zahraničních věcí nedisponuje informacemi, podle kterých by mohlo být jednání těchto osob trestné jako ‚teroristický útok' podle práva České republiky," informoval.

Jenže turecký pohled na věc je zcela jiný. Podle Ankary jsou YPG napojené na separatisty z teroristické Strany kurdských pracujících (PKK) a na rozdíl od Západu – pro nějž jsou milice důležité v boji s IS – je také považuje za teroristy. Všelichová s Farkasem tak byli obviněni z "členství v ozbrojené teroristické organizaci", za což jim hrozí vysoké tresty. Bezpečnostní experti se už dříve pro Aktuálně.cz shodli, že Češi nejspíše bude budou v Turecku odsouzeni. Jejich nadějí však je to, že by je pak Ankara předala k výkonu trestu do Česka.

Turecký postoj k YPG souvisí s dlouholetým bojem, který Ankara proti Kurdům vede jak na svém území, tak i v Sýrii a Iráku. Radikální kurdské organizace, které usilují o vytvoření vlastního státu, naopak neváhají k prosazování svých cílů využívat teroristické metody. To je případ i sobotního útoku u fotbalového stadionu istanbulského klubu Besiktas – k němu se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu, která má vazby na zakázanou PKK.

Zaorálek: Neříkejme Turecku ne. Trest smrti je ale červená linie

Situace v zemi je navíc stále vyostřená po červencovém neúspěšném pokusu o puč, po němž se režim prezidenta Erdogana tvrdě vypořádává se svými odpůrci, což je trnem v oku Evropské unie. Ta má ovšem zároveň s Ankarou uzavřenou klíčovou dohodu, podle níž Turci pomohou Evropě s migrační krizí a výměnou dostanou šest miliard eur a bezvízový styk a očekávají pokrok v přístupových jednáních. Jenže podle Evropské komise Turecko nijak nepokročilo v plnění podmínek, které si Brusel pro zrušení víz klade. A přístupové rozhovory rovněž stojí na místě. Právě vztahy Ankary s EU i Českem budou dalším z bodů, o nichž bude Zaorálek v Ankaře jednat.

"Nevidím žádný užitek z toho, kdybych říkali Turecku ne. Vím, že jsou červené linie a mantinely, za které se nedá jít. Tušíme například, že schválení trestu smrti je něco, kdy to pak nejde opakovat. To se ale nestalo a věřím, že se to nestane," řekl po příletu Zaorálek k evropské budoucnosti Ankary. "Člověk musí přiznat, že pokud je někdo zodpovědný za násilí a puč, měl by být potrestán podle zákona a práva. Nám jde ale právě o to, aby to podle zákona a práva bylo a aby se z toho nestalo něco, co bude dlouhodobě eskalovat situaci," uzavřel.

Zajímalo mě, jak vypadá válka v Sýrii doopravdy, informace v médiích jsou zkreslené. Do syrské Rojavy jsem se ale zamilovala, říká Markéta Všelichová | Video: Martin Veselovský |  21:27

autor: Michael Švec | 13. 12. 2016 8:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama