Byť česká armáda dál používá některé technologie švédského Saabu - třeba malé raketové systémy - hlavní pojítko obranné spolupráce mezi Prahou a Stockholmem je pryč. S letouny Gripen už Česko nepočítá, místo nich si zasmluvnilo čtyřiadvacet amerických bojových letounů F-35.
S tím, jak výrobce gripenů v Česku, které dříve prezentoval jako svůj klíčový trh, ztrácí důležitého zákazníka, tu podle zjištění Aktuálně.cz utlumuje vlastní činnost. Důkazem toho je, že po třech letech v čele českého zastoupení Saabu musel skončit Jiří Verner.
"Skončil jsem letos k 1. květnu, byla provedena korporátní restrukturalizace," potvrdil Verner informace Aktuálně.cz. "Odešel jsem a jsem na volné noze," dodal bývalý velitel vzdušných sil.
Změnu v čele společnosti potvrdila i její mluvčí Markéta Čadková. Podle ní nyní vede českou pobočku Saabu Krasimira Stoyanova. Ta podle obchodního rejstříku ve firmě figuruje už od roku 2018 jako jednatelka, celkově pracuje u švédského výrobce obranných technologií více než osmnáct let.
Jiří Verner začal českému zastoupení Saabu šéfovat v době, kdy ministerstvo obrany rozhodovalo o budoucnosti gripenů. Když bylo stále zjevnější, že resort se na základě armádního doporučení vydá cestou pořízení amerických letounů F-35, Verner opakovaně v médiích upozorňoval na údajnou finanční nevýhodnost takového rozhodnutí a naopak mluvil o rentabilitě gripenů.
Nic to však nezměnilo. Na konci letošního ledna ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala memorandum s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem, čímž se armáda definitivně odklonila od gripenů.
"Mohlo to ovlivnit i nemuselo," přemítá Jiří Verner nad tím, zda za jeho koncem v Saab Technologies stojí právě tento velký neúspěch švédské firmy v Česku.
Že pro Stockholm jde o hořkou situaci, dokládá i fakt, že se podle vyjádření českého ministerstva obrany odmítá dohodnout na prodloužení pronájmu gripenů na roky 2027 až 2035. Česko si v té době potřebuje zajistit vlastní nadzvukové letectvo pro období, než budou vzdušné síly plně vybavené stroji F-35.
Jak už Aktuálně.cz napsalo, pokud se Česko se Švédskem nedomluví, ochranu vzdušného prostoru by tu mohly načas převzít letky Německa, Polska či Slovenska.
