"Není tu nic a k tomu draho." Špindlerův Mlýn kazí apartmány, vyhání turisty i místní

"Není tu nic a k tomu draho." Špindlerův Mlýn kazí apartmány, vyhání turisty i místní
Takto vypadá dnešní Špindlerův Mlýn.
Turistické horské město prožívá období mezi sezonami.
Během listopadových dnů po ulicích prochází jen hrstka lidí.
Sjezdovky jsou zatím prázdné.
Foto: Aktuálně.cz, František Nič
Tomáš Klézl Jakub Plíhal Tomáš Klézl, Jakub Plíhal
Aktualizováno 27. 11. 2022 13:03
Nejvýznamnější české lyžařské středisko prochází zásadní proměnou. Ze Špindlerova Mlýna mizí horské chaty, na jejich místě se staví velké apartmánové komplexy. Město připravují o tradiční ráz i o peníze z turismu a vyhání pryč starousedlíky. "Dříve se tu žilo dobře. Dnes tu není nic a je tu draho," komentují obyvatelé situaci města, jehož symbolem je Krakonoš, bájný vládce a ochránce okolních hor.

První lyžaře, kteří letos dorazí do Špindlerova Mlýna, čeká hned po příjezdu překvapení. Místo bývalé zotavovny s hospodou je na náměstí prázdno. Budova, jejíž část dala městu nynější jméno, je pryč. V září ji nechala zbourat společnost Projekt Centrál, přestože místní stavební úřad demolici nepovolil. Stavět se tu bude nový apartmánový komplex.

Pro dnešní Špindlerův Mlýn je to typický příběh. Historické domy čím dál rychleji mizí, staví se nové, nejčastěji právě apartmány. "Demolice budovy, po které dostalo město svůj název, je symbolická," říká Jiří Louda z Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Zotavovna měla ve svých útrobách zbytky mlýna rodiny Špindlerů, po kterém se od 18. století město jmenuje. Do té doby se původně hornická osada nazývala Svatý Petr.

Špindlerův Mlýn přišel o kus historie. Budovu, podle které vznikl název města, nechala zbourat společnost Projekt Centrál, stavební úřad ale demolici nepovolil.
Špindlerův Mlýn přišel o kus historie. Budovu, podle které vznikl název města, nechala zbourat společnost Projekt Centrál, stavební úřad ale demolici nepovolil. | Foto: Jakub Plíhal

"Nelíbí se mi, když mizí staré budovy," říká při pohledu na město šestasedmdesátiletá rodačka. Podle historika Loudy prochází Špindlerův Mlýn jednou z nejvýraznějších změn za posledních sto let.

Panoramatu obce v údolí Svatopetrského potoka dnes vládne jeřáb nad rozestavěnými apartmány poblíž centra města. Ještě před čtyřmi lety tu stál hotel Barbora. Zdemolovat ho nechal miliardář Marek Dospiva, spolumajitel firmy Penta. Radnici přitom tvrdil, že chce budovu rekonstruovat.

Pryč je i hotel Palace, známý z filmu Homolka a Tobolka, nebo penzion Švýcarský dvůr, původně vlastněný rodinou zpěváka Janka Ledeckého. I na jejich místě stojí luxusní apartmány. "Nemůžeme mít z města skanzen, ale tohle je extrém. Předimenzované novostavby město kazí, nevidíte hory ani kostel, jste jako na sídlišti," míní historik Louda.

Ze všech stran navíc útočí reklama, vývěsky, cedule, velké či menší poutače. Klenoty, masáže, nemovitosti nebo trdelník křičí kolem cest, na lampách i na domech. Některým z nich zakrývají skoro všechna okna.

"Tímto směrem bych to chtěl poslat," dává starosta Martin Jandura za příklad Špindlerův Mlýn z dob československé první republiky.
"Tímto směrem bych to chtěl poslat," dává starosta Martin Jandura za příklad Špindlerův Mlýn z dob československé první republiky. | Foto: Jakub Plíhal

Jedna z reklamních obrazovek svítí až do zasedací místnosti radnice. Tam vládne Martin Jandura, podnikatel, který po volbách letos v září vystřídal nynějšího místostarostu Vladimíra Starucha. "Reklamní smog chceme eliminovat. Jsem výrazně pro turistický ruch, kopu za to od začátku. Nesmí to ale být na úkor místních," říká rozhodně Jandura.

Téměř celou stěnu za ním zdobí obraz města za první republiky. Tehdy tu ještě žili čeští Němci, odsunutí z Československa po druhé světové válce. Na obraze jsou vidět sjezdovky a skokanské můstky. "Vidíte, vše je uklizené, dokonalé centrum. Pořádaly se tu velké kulturní i sportovní akce. Tímto směrem bych to chtěl znovu poslat," bere si starosta za vzor tehdejší fungování obce.

O dva tisíce lůžek méně

Zatímco dříve se ve Špindlerově Mlýně stavěly hotely, teď tu vládnou apartmány. Při procházce městem, zvláště na svazích, je téměř v každé ulici znát kontrast mezi nově postavenými komplexy a tradičními chatami, hotely a ubytovnami z dob minulých. Apartmány je často přímo nahrazují. Za posledních pět let tak město přišlo zhruba o dva tisíce lůžek.

Boj proti výstavbě dalších apartmánů považuje Jandura za klíčový. "Developer si udělá, co chce, a díky právníkům a mezerám v zákonech může jít za čáru. Několikrát jsme se s tím setkali," říká.

Obec tím navíc přichází o příjmy. Zatímco běžný hotel ubytuje najednou desítky turistů a radnici za každého pošle poplatek z lůžka, pro apartmány to neplatí. Investor je po dostavbě rozprodá. "Majitelé přijedou jen na svátky nebo na víkend, jinak je byt prázdný. Máme tu v podstatě mrtvé domy," popisuje starosta. Restaurace, vlekaři i další služby tak přicházejí o zákazníky.

Hlavní chybu vidí Jandura v současném stavebním zákoně. "Developerům dovoluje změnu před dokončením stavby. Jeden nám třeba tvrdil, že staví rodinný domek. Když jsme se ptali, proč tam má čtyři elektroměry, uvedl, že jsou spořivá rodina a chtějí vědět, kolik spotřebují. Samozřejmě stavěl apartmány," prohlašuje starosta.

Na zelené louce, tedy dosud nezastavěných pozemcích, developeři stavět nemohou. "Územní plán brání tomu, aby se z města stal opravdu Disneyland," říká Jandura, který navazuje na práci svého předchůdce. Už Staruch prohlašoval, že výstavba apartmánového bydlení Špindlerovu Mlýnu nic pozitivního nepřinesla.

Útěk do Vrchlabí

Rozpočet Špindlerova Mlýna je přitom čím dál napjatější. Počet obyvatel letos klesl pod tisíc, a radnice proto přichází o další peníze rozdělované státem podle populace. Město přezdívané "český Aspen" se bojí osudu, který před lety potkal skutečný Aspen v Coloradu. Horské středisko je jedním z nejdražších míst v USA, bohatí rekreanti z něj téměř úplně vytlačili původní obyvatele.

Stačí se podívat na nabídku místních hospod. Špagety s boloňskou omáčkou za 250 korun, hovězí steak s bramborovou kaší ještě o stovku víc. Na stokorunovou hranici tu útočí točené pivo. 

Oblíbenou hospodou pro "Špindláky" bývala například budova, kde sídlí hotel Villa Hubertus. "Vždycky tam byla spousta místních. Když někdo něco potřeboval, šel tam a hned to sehnal," popisuje senior při procházce okolo. Dříve sem chodil na pivo, dnes už nemůže. "Když tam mají plzeň za 80 korun? Dříve se tu žilo dobře. Dnes tu není nic a je draho," stěžuje si.

O stěhování sice neuvažuje, jiní už tak ale učinili. "Cena nemovitostí ve Špindlerově Mlýně stoupá," říká starosta Jandura. "Pro seniora je mnohem snazší prodat tady dům za osm milionů a za polovinu koupit byt ve Vrchlabí. Sem si pak mohou občas dojet, podívat se na hory, zavzpomínat. Vrchlabí má navíc supermarkety, doktora, zubaře i další služby," vypočítává starosta.

Právě běžné služby ze Špindlerova Mlýna téměř zmizely. "Jak šla doba dopředu a místních ubylo, nedovedu si představit, že bychom tu měli třeba železářství. Kdo něco potřebuje, jede do Vrchlabí," uvádí starosta.

Město se snaží přesvědčit lidi, kteří ve Špindlerově Mlýně vlastní byty, aby si tu zapsali trvalé bydliště. "Plánujeme slevy na skipasy, senior taxi, parkování zdarma," popisuje Jandura. Jinak by právě na dražším parkovném chtěl získat další peníze pro obec, podobně jako na přísnějším výběru poplatků za lůžka, které někteří hoteliéři poctivě neplatí.

"Pro mě není vzorem americký Aspen, ale tohle," obrací se starosta znovu k obrazu prvorepublikového Špindlerova Mlýna. "Ale nehrabu v historii. Chci město posunout dál. Spousta lidí vzpomíná na 'starý dobrý Špindl'. Já se ale ptám, co to je? Jen nostalgie," říká jednoznačně.

Video: Les požírá vzácnou krkonošskou tundru. Na Sněžce už chytíte klíště (16. 7. 2020)

Krkonošská tundra vznikla při setkávání skandinávského a alpského ledovce. Jde o vzácnou a jedinečnou oblast, u které hrozí, že o ni přijdeme. | Video: Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

V Česku se čím dál víc lidí nakazí akutními respiračními nemocemi, nákaza chřipkou roste hlavně u dětí

V Česku dochází k nárůstu akutních respiračních infekcí včetně chřipky a respiračně syncytiálních virů. Ukazují to údaje Státního zdravotního ústavu. V některých evropských zemích včetně sousedního Německa už se chřipka šíří se střední intenzitou, v Česku zatím počet případů roste hlavně u dětí ve věku šest až 14 let. Ústav ale upozorňuje na to, že vzorků, které lékaři odesílají do národní referenční laboratoře, není dostatek.

"Ve 48. týdnu 2022 se nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku zvýšila o téměř 15 procent. Nárůsty nemocnosti jsou evidovány ve všech krajích a ve všech věkových skupinách, což odpovídá zvyšujícím se počtům pozitivních záchytů chřipkových virů a dalších respiračních agens v populaci," uvedl ústav.

Zdroj: ČTK
Další zprávy