"Zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř však nechť vyjeví celé své bohatství," tvrdil jeden z nejvlivnějších evropských architektů konce 19. a začátku 20. století Adolf Loos. Touto minimalistickou myšlenkou položil v době, kdy tvorbě dominovaly stavby s bohatě zdobenými fasádami, základy celého modernistického hnutí. To později oslovilo třeba i špičkového německého architekta Miese van der Roheho či proslulého Švýcara Le Corbusiera.
"Ornament není již přirozeným plodem naší kultury, nýbrž přežitkem minulosti anebo znakem úpadku," vyřkl Loos ve své eseji Ornament a zločin. Prosazoval účelnost, praktičnost. Zdobné užitkové předměty dokonce označil za plesniviny. Svým přístupem šokoval.
"Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech. Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro a podobně. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních," popsal Loos svou koncepci takzvaného raumplanu.
Tento princip, kdy se vnější podoba stavby odvíjí od vnitřního uspořádání a podřizuje se funkci jednotlivých místností, které se prolínají v různých výškových úrovních a v interiéru tak vytváří unikátně členěný prostor, dotáhl k dokonalosti u funkcionalistické vily v pražských Střešovicích. Tu si v roce 1930 nechal postavit stavitel a spolumajitel inženýrské firmy František Müller. Obytné místnosti ve vile kvůli různým úrovním podlah a propojené schody působí velkoryse, kuriózně, novátorsky.
V Praze Adolf Loos, spolu se svým žákem Karlem Lhotou, navrhl i další významnou vilu ctící ideu raumplanu, která od roku 1932 stojí na Smíchově a jejímž majitelem byl právník Josef Winternitz.
Jako autor je rovněž podepsaný pod projekty domů v Brně a okolí či v Plzni. Tvořil však hlavně v zahraničí, zejména ve Vídni.
Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 do rodiny kamenosochaře. Studoval techniku v Liberci a posléze ve Vídni. Školy však nedokončil. Odjel do Spojených států amerických, kde získal zkušenosti u architekta Louise Sullivana. V polovině devadesátých let 19. století se vrátil do Evropy a usadil se ve Vídni. O rok později si otevřel vlastní ateliér. Jeho nejslavnější díla vznikla v meziválečné době. Muž, který položil základy moderní architektury, zemřel 23. srpna 1933 v Kalksburgu u Vídně.