Finské děti patří k nejchytřejším. Učí se přitom málo a přestávka tu trvá půl hodiny

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 6. 2019 19:04
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Foto: Shutterstock.com

Nezrušili jsme předměty, ale nenecháme se jimi svazovat

Dalším častým mýtem je, že Finové zrušili předměty. Nezrušili. Najdeme tu finštinu, matematiku, zeměpis, fyziku, chemii, biologii, cizí jazyky, dějepis, tělocvik a umění. Kromě těchto klasických předmětů se učí také druhý národní jazyk (ti, kdo mluví finsky, se učí švédsky a naopak), enviromentální studia, zdravověda, sociální studia, náboženství a etika (každý se učí své náboženství, děti bez vyznání pak etiku) a pak také řemesla či domácí ekonomika.

Hranice mezi předměty ovšem nejsou tak ostré, děti se učí myslet mezioborově. Hlavní důraz je kladen ne na vědomosti z daného předmětu, ale na dovednosti užitečné pro život. 

Výuka klasických předmětů bývá nicméně často střídána výukou tzv. fenoménů, tedy důležitých témat například od ekologie, energii přes média, technologie po Evropskou unii. Žáci pracují na multidisciplinárních projektech a naučí se, jaká je provázanost mezi jednotlivými vědami a disciplínami. 

 

Právě se děje

Další zprávy