Taková je reakce českého premiéra Mirka Topolánka a jeho slovenského protějšku Róberta Fica na pondělní prohlášení Evropské komise.

Komisař pro záležitosti vnitra Franco Frattini zveřejnil dokument, z něhož vyplývá definitivní přiznání, že Češi, Slováci a další nováčci v EU získají stejnou možnost volně cestovat po Evropě mnohem později, než se původně uvádělo.

Plán rozšíření takzvaného schengenského prostoru, v němž se volně pohybují občané EU, nebude do podzimu roku 2007 splněn, řekl Frattiniho mluvčí.

Topolánek a Fico, kteří se dnes v Bratislavě sešli, takový krok považují za diskriminaci nováčků v EU.

Společně chtějí přesvědčit Evropskou komisi, že volný pohyb lidí by měl být umožněn už v příštím roce - nejpozději na podzim 2007. Premiéři zdůraznili, že obě země budou na vstup do Schengenu připraveny příští rok.

"Pokud už jsme jednou v Evropské unii, tak musí mít naši občané stejná práva. Nevidím důvod, aby někdo šikanoval občany na hraničních přechodech," prohlásil Fico na společné tiskové konferenci.

Také česká strana nebude podle Topolánka souhlasit s nějakým posunem termínu.

To dnes v Rakousku potvrdil také ministr zahraničí Alexandr Vondra. "To stávající vysvětlení, které se odvolává na technické záležitosti, zní skutečně neuvěřitelně v éře, kdy létají raketoplány do vesmíru. Že by nebyli schopni připravit počítače tak, aby do několika let fungovaly, se mi zdá jako poněkud chabé vysvětlení," řekl Vondra.

Podepsaná smlouva

Pokud se česko-slovenskému tandemu nepodaří prosadit změnu stanoviska komise, může se znovu vrátit do hry problém režimu na společné česko-slovenské hranici.

Ta je totiž v Unii výjimečná. Po rozpadu společného státu zaručuje nadstandardní podmínky pro Čechy a Slováky, kteří ji mohu přejít kdekoliv.

Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Infobox

O schůzce
Topolánka a Fica

Otázky kolem volného pohybu osob a režimu na česko - slovenské hranici jsou jedním z mála problémů, které zůstaly po rozdělení Československa a který musí oba státy ještě řešit i po vstupu do Evropské unie.

Jinak jsou vztahy Česka a Slovenska bezproblémové, což potvrdil i při dnešní první oficiální návštěvě Bratislavy také český premiér Mirek Topolánek.

Ten jednal se slovenským premiérem Róbertem Ficem především o ekonomických otázkách.

Jedinou změnou tak je, že zatímco v minulých dvou volebních obdobích do Bratislavy na jednání s pravicovými vládami mířili z Česka sociálně demokratičtí premiéři, nyní je situace opačná: český pravicový premiér jede za svým levicovým slovenským kolegou.

Topolánek už byl v Bratislavě neoficiálně minulý týden, jeho návštěvu a jednání se slovenským premiérem však téměř překazila aktivita Jiřího Paroubka, kterého Fico považuje za svého velmi dobrého přítele.

Paroubek jel do Bratislavy ve stejný den jako Topolánek a také jednal s Ficem. Nakonec Paroubek i Topolánek seděli společně s Ficem v čestné loži při fotbalovém utkání Slovensko Česko, podle médií ale Topolánek s Paroubkem spolu vůbec nemluvili.

Tento režim ovšem považuje za diskriminační Evropská komise. A to proto, že občané dalších státu EU mohou česko-slovenskou hranici přecházet pouze přes 22 oficiálních přechodů.

Proto se měl nadstandardní režim pro Čechy a Slováky změnit už při vstupu obou zemí do Unie. Zatím se tak nestalo.

Vlády obou zemí (na Slovensku tehdy kabinet pod vedením Mikuláše Dzurindy, v Česku v čele s Vladimírem Špidlou) sice s odstraněním diskriminace lidí z dalších unijních států souhlasily, čeští a slovenští poslanci ale smlouvu - po protestech starostů a obyvatel příhraničí - odmítli schválit.

Komise se nakonec rozhodla, že zasahovat nebude - a to právě kvůli brzkému vstupu obou zemí do schengenského systému.

Odložení tohoto vstupu však situaci mění.

"Oficiálně se o tomto problému nemluví, máme ale signály, že komise bude chtít o hranicích a nynějším režimu ještě jednou jednat," řekl deníku Aktuálně.cz slovenský diplomat, který se zabývá vztahy s Unií.

Jak se rozhodne?

Ve hře jsou tak nyní tři varianty řešení tohoto problému.