"Věřím pořád, že bude vláda jmenována jako celek. Pokud by pan prezident trval na výhradách k jednomu mnou navrženému kandidátovi, tak bych pokládal za nutné, abych podal kompetenční žalobu. A to proto, aby se jednou provždy vyjasnilo, jaké jsou pravomoci prezidenta, jaké jsou pravomoci premiéra v této věci," prohlásil ve středu večer jmenovaný premiér.
Až tento čtvrtek vyšlo najevo, že před tímto prohlášením se Fiala s prezidentem setkal. Vyrazil za ním do Lán v úterý v podvečer poté, co Zeman přijal kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Po předchozích spekulacích Hrad tento pátek oficiálně potvrdil, že odmítaným ministerským adeptem je právě Lipavský. Coby důvody uvádí Zeman jeho údajně nízkou odbornost či rezervovaný vztah k Izraeli.
Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni.
— Petr Fiala (@P_Fiala) December 10, 2021
Schůzku se Zemanem potvrdil Fiala ve čtvrtek dopoledne. Není vyloučené, že hlavu státu upozornil právě na možnost ústavního sporu. Pokud by k němu došlo, bylo by to poprvé po 20 letech, kdy by se před nejvyšší soudní institucí v zemi střetli prezident a předseda vlády. Tehdy proti sobě stáli prezident Václav Havel a jako premiér právě Miloš Zeman. Pře o ministra by však byla historicky první.
Spor o sdílenou pravomoc
"Řešit kompetenční spor je jedna z pravomocí Ústavního soudu, jenž rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů. Typickým příkladem je, když se dva orgány domnívají, že danou kompetenci mají, nebo naopak nemají. Řeší i ty spory, v nichž jde o to, že mezi dvěma orgány je nesoulad ohledně výkonu sdílené pravomoci," vysvětlil Aktuálně.cz ústavní právník Jan Wintr.
Jmenování ministra představuje právě sdílenou kompetenci. Její výkon je v Ústavě zanesený přehledně: premiér navrhuje, prezident jmenuje. Zeman se tomuto výkladu vzpírá. Před Ústavním soudem by se tak hrálo o to, zda hlava státu musí návrhu předsedy vlády bez dalšího vyhovět, nebo jestli může kandidáta odmítnout. Fiala by ve své žalobě snesl argumenty pro bezpodmínečné jmenování.
"Návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu, podaný Ústavnímu soudu, je v souladu s rozvrhem práce přidělen soudci zpravodaji, který po shromáždění všech podkladů připraví návrh rozhodnutí. Věc následně projedná a rozhodne plénum Ústavního soudu," popsal Aktuálně.cz základní obrys projednání kompetenční žaloby vedoucí odboru vnějších vztahů Ústavního soudu Pavel Dvořák.
Rytmus udává soudce zpravodaj
Právě soudce zpravodaj udává rytmus celého sporu. Jeho úlohou je seznámit se s žalobou, současně vyzve k vyjádření také druhou stranu, v tomto případě prezidenta republiky. Hlava státu by měla odůvodnit, co jí podle jejího názoru opravňuje kandidáta na ministra zavrhnout. Soudce zpravodaj pak po zvážení pozice protivníků vypracuje verdikt, jejž by podle jeho názoru měl Ústavní soud přijmout.
"S návrhem nálezu jde pak do pléna (tvoří ho všichni ústavní soudci, pozn. aut.), které ho projedná. Následně se o něm hlasuje," přiblížila Aktuálně.cz další postup bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Pokud pro svůj návrh získá potřebnou většinu, prakticky je hotovo. Soudce zpravodaj už jen sepíše stanovisko pléna, jež se stává nálezem Ústavního soudu.
Kompetenční spory v minulosti
- Spor mezi vládou a prezidentem řešil Ústavní soud už na přelomu let 2000 a 2001. Tehdy byl předsedou vlády Miloš Zeman, který odmítl podepsat jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky. Tehdejší prezident Václav Havel Tůmu i přes Zemanův nesouhlas uvedl do funkce. Spor vedl Zemanův kabinet, nakonec dal soud za pravdu Havlovi. Rozhodnutí Ústavnímu soudu trvalo dva měsíce.
- Ústavní soud v minulosti vyhověl kompetenční žalobě, kterou podala v roce 2007 předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová proti rozhodnutí prezidenta Václava Klause o jmenování Jaroslava Bureše do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu. Soud uznal, že toto rozhodnutí bylo nevhodné. "Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován, nedovedu si ho ničím vysvětlit. Myslím, že je v rozporu s Ústavou," uvedl v prohlášení Klaus. Podle Bureše šlo o spor mezi Klausem a Brožovou. "Já jsem necelé dva roky působil u Nejvyššího soudu, a aniž bych mohl říct jakékoliv slovo, tak mě Ústavní soud zbavil mé funkce a řekl jednoznačně, že mě se to netýká," sdělil Bureš.
- V květnu 2017 chtěl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka podat kompetenční žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Sobotka požadoval po prezidentovi odvolání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. "Chci, aby byla kompetenční žaloba k dispozici, ale stále věřím, že nebude potřeba ji podávat," prohlásil Sobotka. Mezi důvody, které premiér Sobotka pro odvolání uvedl, byly především Babišovy skandály s neodváděním daní. Prezident Babiše z funkce odvolal 24. května 2017 po obdržení výzvy od premiéra Sobotky.
Není však vyloučené, že soudce zpravodaj svůj návrh neprosadí. Z nesouhlasné většiny se pak vybere soudce, který by sepsal nález odrážející její vůli. V každém případě výsledek musí směřovat k jedinému cíli: nade vší pochybnost určit, zda je skutečně povinností prezidenta republiky bez výhrad přijmout nominaci na ministra z rukou předsedy vlády. Nález by byl závazný i pro všechny další prezidenty.
Rozhodnutí pléna může předcházet ještě jeden krok, jenž však platí za výjimku. Je právo Ústavního soudu, třeba po podnětu některé ze stran, nařídit ústní jednání. Před plénum by tak předstoupili zástupce Hradu a předsedy vlády, kteří by hájili postoj svého šéfa. "Ústní jednání se ale nařizuje ve chvíli, kdy může do sporu vnést nový pohled nebo převratné myšlenky, což zde neočekávám," podotkla Wagnerová.
Verdikt může být hotov i za 14 dní
Spor mezi Fialou a Zemanem, respektive mezi úřady, které vykonávají, se rýsuje v době, kdy se očekává jmenování Fialova kabinetu. Vyvstává proto otázka, jak dlouho by takový spor probíhal. Průměrná délka řízení rozhodovaných v plénu průměrně zabere devět až dvanáct měsíců. Fiala přitom může požádat, aby se tribunál jeho návrhem zabýval přednostně.
"Ústavní soud ale takovou žádostí není nijak vázán a není vázán ani žádnými jinými lhůtami. Může se však usnést, že věc, které se návrh týká, je naléhavá a nebude se tedy při projednání řídit pořadím, v němž mu návrhy došly," vysvětluje vedoucí odboru vnějších vztahů soudu Pavel Dvořák. Ústavní právník Wintr a bývalá soudkyně Wagnerová jsou přesvědčení, že tribunál by spor prioritně projednal.
Spor by mohl urychlit soudce zpravodaj, který Zemanovi stanoví lhůtu pro vyjádření k žalobě. Při určení její délky může vyjít ze lhůty užívané pro jednání o rušení zákonů, kde ze zákona činí 30 dní. Reagovat lze i rychleji. Třeba ve sporu, šlo o rušení zákona o zkrácení volebního období sněmovny roku 2009, se dolní komora parlamentu vyjádřila za devět dní (původně jsme uvedli, že zákonná lhůta 30 dní platí i pro kompetenční spor, za nepřesnost se omlouváme, pozn. red.).
Délku sporu lze odhadovat jen hrubě na základě minulých případů. Když v roce 2001 podal premiér Miloš Zeman kompetenční žalobu na prezidenta Havla, který jmenoval bez jeho dovolení guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu a viceguvernéra Luďka Niedermayera, Ústavní soud rozhodl ve prospěch Havla za dva měsíce (tehdy se Havel vyjádřil za 19 dní). Spor o zkrácení volebního období sněmovny vyřídil za dva týdny. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro Deník N odhadl, že by spor o Lipavského mohl trvat dva až pět měsíců.
"Odpovědný za ministra je premiér"
"Domnívám se, že by prezident měl jmenovat členy vlády na návrh předsedy vlády už nyní, protože Ústava je jasná a její výklad je také jasný. Z ničeho nevyplývá, že by ústavodárce chtěl prezidentovi svěřit pravomoc ministry vetovat nebo o nich rozhodovat. Myslím si, že prezident si počíná protiústavně už teď," komentuje rýsující se spor ústavní právník Wintr.
Obdobně uvažuje bývalá ústavní soudkyně Wagnerová. Podle ní prezident může odepřít jmenování jen ve chvíli, pokud by tomu bránila právní překážka: kdyby kandidát nesplňoval zákonnou podmínku, třeba by byl sněmovním funkcionářem, což zákon zakazuje. "Ale hodnocení názorů kandidáta není překážkou. Ministr musí konvenovat premiérovi, ten je za něj odpovědný, ne prezident," upozorňuje.
Miloš Zeman už si takto změny na potenciálních nominantech vynutil. Ve druhé vládě Andreje Babiše veřejně deklarovaným odporem přiměl adepty na ministra zahraničí Miroslava Pocheho a ministra kultury Michala Šmardu, aby se stáhli. Jejich nominace ani neodešla na Hrad. Svévolný postoj Zemana vychází ze zásady, kterou v minulosti opakoval: "Já také nejsem automat na podpisy," řekl třeba v únoru 2019.
