Má nominace na ministra trvá, říká Lipavský. Spor může vést k žalobě na prezidenta

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
18. 11. 2021 17:20
Předseda Pirátů Ivan Bartoš nemíní nic měnit na kandidatuře pirátského exposlance Jana Lipavského na ministra zahraničí, přestože podle různých zdrojů má k němu výhrady prezident Miloš Zeman. Z nominace do vlády Petra Fialy nemíní ustoupit ani sám Lipavský, který má Fialovu podporu. Spor by mohl v krajním případě skončit kompetenční žalobou. Podle ústavy má prezident navržené kandidáty jmenovat.
Kandidát na premiéra Petr Fiala na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Ústřední vojenské nemocnici.
Kandidát na premiéra Petr Fiala na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Ústřední vojenské nemocnici. | Foto: Jiří Ovčáček

Přestože prezident Miloš Zeman ve středu veřejně prohlásil, že v případě jednoho kandidáta do vlády "je rozhodnutý ho nejmenovat a přes toto rozhodnutí nejede vlak", zástupci stran vznikajícího kabinetu se zatím tváří, že nemíní na svých plánech o obsazení vládních postů nic měnit. I nadále tak trvají na tom, aby se ministrem zahraničí stal kandidát Pirátů Jan Lipavský, který je podle některých zdrojů tím mužem, kterého měl prezident na mysli.

Lipavský má podporu Petra Fialy či předsedy Pirátů Ivana Bartoše. A z nominace nemíní ustoupit ani on sám. Nicméně, když se Aktuálně.cz ve čtvrtek obrátilo na samotného kandidáta na ministra zahraničí či Bartoše, nejprve oba dva zpochybňovali, zda vůbec je tím "nechtěným" právě Lipavský. "Nemám informaci, že by on byl tím sporným kandidátem. Nebudu o tom tedy spekulovat," uvedl předseda Pirátů a dal najevo, že za ním stojí. "Jeho nominace za Piráty trvá, je to kvalitní a kompetentní kandidát," doplnil.

Kompetenční spory v minulosti

  • Spor mezi vládou a prezidentem řešil Ústavní soud už na přelomu let 2000 a 2001. Tehdy byl předsedou vlády Miloš Zeman, který odmítl podepsat jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky. Tehdejší prezident Václav Havel Tůmu i přes Zemanův nesouhlas uvedl do funkce. Spor vedl Zemanův kabinet, nakonec dal soud za pravdu Havlovi. Rozhodnutí Ústavnímu soudu trvalo dva měsíce.
  • Ústavní soud v minulosti vyhověl kompetenční žalobě, kterou podala v roce 2007 předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová proti rozhodnutí prezidenta Václava Klause o jmenování Jaroslava Bureše do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu. Soud uznal, že toto rozhodnutí bylo nevhodné. "Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován, nedovedu si ho ničím vysvětlit. Myslím, že je v rozporu s Ústavou," uvedl v prohlášení Klaus. Podle Bureše šlo o spor mezi Klausem a Brožovou. "Já jsem necelé dva roky působil u Nejvyššího soudu, a aniž bych mohl říct jakékoliv slovo, tak mě Ústavní soud zbavil mé funkce a řekl jednoznačně, že mě se to netýká," sdělil Bureš.
  • V květnu 2017 chtěl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka podat kompetenční žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Sobotka požadoval po prezidentovi odvolání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. "Chci, aby byla kompetenční žaloba k dispozici, ale stále věřím, že nebude potřeba ji podávat," prohlásil Sobotka. Mezi důvody, které premiér Sobotka pro odvolání uvedl, byly především Babišovy skandály s neodváděním daní. Prezident Babiše z funkce odvolal 24. května 2017 po obdržení výzvy od premiéra Sobotky.

Velmi podobně reagoval Lipavský. "Nemám informaci, že bych byl tím sporným kandidátem já. Nebudu o tom tedy spekulovat. Má nominace na ministra zahraničí za Piráty trvá, mé názory a postoje jsou dlouhodobě známé," sdělil Lipavský. Na žádost o rozhovor reagoval s tím, že do schůzky s prezidentem nechce nic komentovat.

O tom, že prezident myslel právě jeho, se zmínily zdroje iDnes.cz a Frekvence 1. Kromě toho je zřejmé, že právě Lipavský se v minulosti prezentoval názory, které šly zcela proti postojům Zemana.

Bývalý pirátský poslanec například navrhoval ministerstvu zahraničí, aby odebralo diplomatický pas poradci prezidenta Martinu Nejedlému. Také velmi kategoricky vystupoval proti tomu, aby se dostavby Dukovan účastnily ruské firmy, což se Zemanovi rovněž nelíbilo. A stejně tak je Lipavský proti stěhování české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, což naopak Zeman velmi podporuje.

Zeman už televizi Nova sdělil, že Petru Fialovi navrhne, aby práci ministra, kterého odmítne, zastával on sám nebo jiný člen vlády. Prezident by ho měl jmenovat premiérem 26. listopadu. A Fiala zatím nesdělil, jak bude s postem ministra zahraničí postupovat v případě, že Zeman stanovisko nezmění.

Nynější šéf ODS a hlavní postava vznikající vlády zatím trvá na všech nominovaných. "Jsem přesvědčen, že seznam členů vlády je kvalitní a všechna jména jsou ta správná jména," podotkl už ve středu po setkání s prezidentem, kde mu své připomínky k jednomu vládnímu kandidátovi oznámil. Fiala ale také jméno neprozradil.

Z postojů dalších členů budoucí vlády je patrné, že Fialův názor sdílí. Vyslovil se tak například předseda lidovců Marian Jurečka, který bude v nové vládě ministrem práce a sociálních věcí. "Ústava ČR umožňuje prezidentovi vetovat zákony, ne lidi navržené do vlády. Primární zodpovědnost za nominace je na předsedech koaličních stran a ta klíčová ústavní pak na Petru Fialovi," řekl ve čtvrtek Českému rozhlasu.

Za nominací Lipavského stojí také poslanec TOP 09 Marek Ženíšek a další zákonodárci pěti stran budoucí vlády. "Podle Miloše Zemana někteří navržení ministři nerozumí svým resortům. Pří vší úctě, pan Zeman neměl problém jmenovat ministry jako Adama Vojtěcha, Karla Havlíčka nebo Alenu Schillerovou. O premiérem Fialou navržené ministry opravdu nemusí mít žádný strach," uvedl. 

Pokud by prezident Zeman ani Petr Fiala neustoupili, mohl by spor o jednoho ministra skončit až u Ústavního soudu. Stalo by se tak v případě, že by Fiala podal kompetenční žalobu v reakci na Zemanovu nechuť Lipavského jmenovat.

Každopádně zatím Ústavní soud takovou kompetenční žalobu v souvislosti s vládním postem neřešil. Blízko k ní bylo v roce 2018, kdy prezident odmítal návrh premiéra Andreje Babiše, aby se ministrem zahraničí stal kandidát ČSSD Miroslav Poche. Někteří sociální demokraté zvažovali žalobu, jenže nakonec ustoupili oni i Babiš. Ministerstvo nejdříve řídil dočasně tehdejší předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, který později místo Pocheho navrhl svého spolustraníka Tomáše Petříčka.  

Podruhé bylo ke kompetenční žalobě blízko v červnu 2019, kdy Zeman odmítal vyhovět návrhu Babiše odvolat ministra kultury za ČSSD Antonína Staňka. Zeman byl proti jeho odchodu i proti návrhu, aby se jeho nástupcem stal sociálnědemokratický starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Vše nakonec dopadlo tak, že Staněk skončil a ministrem kultury se stal Lubomír Zaorálek.

Už tehdy někteří právníci doporučovali Babišovi, aby žalobu podal z důvodu, že se tento teoretický úzus právně objasní. Byť zároveň upozorňovali, že ústava je poměrně striktní a nedává prezidentovi právo odmítnout ministra, ale jen vyhovět návrhu předsedy vlády.

Například podle ústavního právníka Jana Wintra by žaloba posloužila k tomu, aby se vyjasnilo, jakým způsobem může prezident promlouvat do personálního složení vlády. "Zdá se mi, že bez autoritativního výkladu Ústavního soudu nějak spoléhat na ústavní zvyklosti dál nejde. Ukazuje se, že to nefunguje dobře, takže si myslím, že rozhodnutí Ústavního soudu by tomu prospělo," řekl Wintr.

Zeman vrazil klín mezi policii a Bezpečnostní informační službu. V Zemanově projevu byla celá řada chyb, říká Jan Lipavský z Pirátů. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy