Českokrumlovsko - Hospodář z jižních Čech Vít Opekar si téměř přesně před rokem v rozhovoru pro Aktuálně.cz stěžoval na krádež za bílého dne. Energetický kolos E.ON mu nabízel zhruba sedm tisíc korun jako bolestné za to, že na jeho pozemku postaví stožáry vysokého napětí. Znalecký posudek, který zaplatil E.ON, mu přitom za strpění věcného břemene přiřkl čtvrt milionu.
Po mnohaměsíčních tahanicích, dopisování právníků a hrozbách vyvlastněním či soudem má příběh pro farmáře až nečekaně příjemné finále: firma mu nakonec pošle kompromisních 150 tisíc korun, tedy jednadvacetkrát víc, než sama původně nabízela. Smír podepsaly obě strany před několika dny.
"Jsem rád, že jsme se dohodli,“ říká dnes Opekar. Tentokrát už je mnohem stručnější a žádost o podrobnější komentář odmítá.
Podobně strohá je i společnost E.ON. "V rámci probíhajícího vyvlastňovacího řízení došlo k oboustranně přijatelné dohodě, kdy se obě smluvní strany shodly na obsahu smlouvy v mezích zákonné úpravy,“ uvedl mluvčí firmy Vladimír Vácha.
Není divu, že firma je skoupá na slovo - případ je pro ni citlivý a do budoucna jí může přinést spíše komplikace. Především tím, že veřejně ukáže cestu dalším majitelům pozemků, kteří nesouhlasí s nízkou nabízenou cenou. Až dosud si ale mohli myslet, že v souboji s velkou firmou nemají žádnou nebo jen velmi malou šanci na úspěch.
E.ON tvrdí, že se všemi majiteli půdy zachází podle stejného scénáře. "Uzavřená smlouva nevybočuje žádným způsobem z nastavených pravidel pro oceňování věcných břemen a zachovává stejný rovný přístup,“ dodal Vácha. Zároveň ale odmítá prozradit, kolik ostatním vlastníkům vyplácí.
Odškodné tisícovka
Často jde však o částky v řádu pouhých tisícikorun. Právě s takovými penězi se musela spokojit řada Opekarových sousedů včetně jeho otce.
"Energetické firmy sází na to, že staví ve veřejném zájmu, a při výkupu pozemků nebo schvalování věcného břemene mají od začátku zásadní výhodu. Vlastně jistotu, že jim to nakonec vyjde,“ soudí Opekar. "Problémové majitele jako mě nakonec vyplatí, aby se nezdržovaly,“ dodává.
Částka 150 tisíc pro Opekara bude nepochybně zajímat i řadu vlastníků půdy, kteří se stejně jako on nevzdali a o odškodnění vedou s E.ONem spor. Jen na stavbě mezi obcí Přídolí a Kaplicí odmítlo dohodu podepsat dvacet z více než stovky majitelů. Některým firma vyvlastněním teprve hrozí, u jiných s ním už začala.
Důkazem, že se vyplatí ozvat, je i obec Věžovatá Pláně, jejíž pozemky leží na stejné trase vedení jako ty Opekarovy. Nad jejím lesem, loukami a poli energetici rovněž naplánovali trasu elektrických drátů, ovšem i tam se nakonec podařilo koncem minulého týdne dohodnout. "Ve čtvrtek jsem vše podepsal,“ potvrdil starosta obce Josef Mach.
Obec získala 100 tisíc korun, ačkoliv jí E.ON původně nabízel pouhý zlomek. Podle starosty Macha přesně 6060 korun.“ To se ale zastupitelům nelíbilo a dlouhodobě proti této ceně protestovali,“ připomíná Mach s tím, že vedení obce požadovalo 300 tisíc.
S tím ale energetici nesouhlasili a požádali na stavebním úřadu v Českém Krumlově o vyvlastnění. Úředníci jim vyhověli začátkem letošního jara. Ani tehdy zastupitelé neustoupili a sdělili firmě, že si zaplatí vlastní cenový posudek a poženou celou věc k soudu. Stejně jako v Opekarově případě firma nakonec ustoupila.
Spory o zničenou úrodu
S firmou se dohaduje i nedaleká obec Kaplice, kde má elektřina vést nad pozemky, ze kterých se časem měly stát stavební parcely. Vysoké napětí by je ale zcela znehodnotilo. Problematické jsou ale dráty i nad obyčejným polem nebo loukou - okolo celého elektrického vedení platí ochranné pásmo, v němž se nesmí postavit ani třeba přístřešek na seno.
Kromě toho mohou energetici na pozemky kvůli údržbě kdykoli vjet s těžkou technikou. Ze zákona sice musí uvést parcelu do původního stavu a zaplatit zničenou úrodu, farmáři si ale často na výsledný stav pole stěžují a výše odškodnění se stává předmětem soudních sporů.
