Vyvlastní mu louku. Krádež za bílého dne, lamentuje hospodář

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
23. 5. 2015 14:20
Energetický gigant E.ON neuznal znalecké posudky, které podnikateli přiřkly statisícová odškodnění za to, že na svém pozemku strpí sloup a dráty vysokého napětí. Podle zákona ho může vyvlastnit.
Foto: Velimpex

Praha - Boj o hodnotu vlastního pozemku vede už dva roky podnikatel Vít Opekar z jihočeských Markvartic. Jak upozornil online deník Aktuálně.cz, energetická společnost E.ON mu chce na jeho loukách postavit sloup velmi vysokého napětí a jako odškodnění za zřízení věcného břemene mu nabízí sedm tisíc korun.

Pětatřicetiletý drobný hospodář považuje nabídku za výsměch a rozhodl se, že tlaku nepodlehne. Marně se s firmou pokoušel dohodnout na vyšší ceně a případ tak zřejmě skončí u soudu.

Energetický gigant neuznává znalecké posudky, které Opekarovi přiřkly částky v řádu stovek tisíc, a chystá se věcné břemeno na jeho pozemku vyvlastnit podle zákona. Sedm tisíc korun je podle nich zcela přiměřených.

"Respektuji, že je zde určitý veřejný zájem, ale není možné, aby mě soukromá společnost, která má tento zájem realizovat, okradla za bílého dne. Společnost E.ON je v roli Goliáše a je si této pozice velmi dobře vědoma," říká Opekar v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Co jste si říkal, když vám firma jako odškodnění nabídla 7 tisíc korun?

E.ON mi nejdříve nabídl zhruba 20 tisíc a když jsem odmítl, snížil nabídku na 7 tisíc. To vše za to, že přes můj téměř čtyřhektarový pozemek nedaleko Kaplice povede vysoké napětí a uprostřed pozemku ještě postaví sloup o velikosti raketoplánu. Porovnám-li cenu, jakou má pozemek teď a jakou bude mít po instalaci vedení, je sedm tisíc do nebe volající drzost.

Proč jste se rozhodl, že nepodepíšete?

Byla to shoda okolností, ale v době, kdy mě E.ON poprvé oslovil s plánem stavby vysokého napětí na mém pozemku, potřeboval jsem v areálu firmy zrealizovat přeložku vedení v úseku zhruba dvou set metrů. Na stole se mi tak sešly hned dvě nabídky od E.ONu. V jedné mi nabídli 7 tisíc za znehodnocení pozemku a ve druhé požadovali téměř půl milionu korun za přeložku vedení. Selský rozum u nás na vsi říká, že já pomohu tobě a ty mně. Tedy že mi E.ON udělá přeložku a já mu poskytnu věcné břemeno. V ruce jsem měl navíc odhad znalce, který ukazoval, že by taková dohoda byla oboustranně výhodná. E.ON se však dohodnout nechtěl, nebo spíše nedokázal. Bylo až komické sledovat, jak si moloch nedokáže poradit s docela logickým, ale zřejmě nestandardním návrhem.

Nakonec jste se s E.ONem dohodl na tom, že cenu věcného břemena určí nezávislý posudek. Jak reagovali, když zjistili, že stanovil cenu na téměř 300 tisíc?

Na realizaci kompromisního posudku přistoupily obě strany a obě strany taktéž schválily jméno znalce. Zatím nemáme písemnou odpověď, ale právnička E.ONu, paní Boušková, mi telefonicky sdělila, že i kompromisní posudek zamítli. Podle jejích slov bude dalším krokem vyvlastnění.

Pokud by k vyvlastnění došlo, jste odhodlaný věc dostat až před soud?

Určitě ano. Komunisté se také neptali a lidem jejich hospodářství vzali. Pevně věřím, že doba se změnila a že se lze domoci spravedlivého přístupu. Respektuji, že je zde určitý veřejný zájem, ale není možné, aby mě soukromá společnost, která má tento zájem realizovat, okradla za bílého dne. Společnost E.ON je v roli Goliáše a je si této pozice velmi dobře vědoma. Jejich přístup připomíná více než jednání diktát. Za celou dobu E.ON ani jednou nevyužil možnosti poctivě dohodu vyjednat. Považuji za neetické, že je vzájemná korespondence psaná tak složitě, že bez právníka člověk jen tuší, co E.ON vlastně chce a co člověku hrozí. Přitom E.ON nemine jedinou příležitost, kdy může pohrozit například vyvlastněním. Paradoxní, když je to E.ON, který žádá mě o umístění vysokého napětí na můj pozemek.

Víte o lidech, kteří dostali podobnou nabídku?

Vím a také vím, že na tom ještě nejsem nejhůře. Podle mých informací byli i tací, kteří dostali částku v řádu set korun. A podepsali, protože se báli. V případě nedohody jsou totiž ve hře případné soudní výlohy a E.ON má v ruce argument, že jedná ve veřejném zájmu. Bez právníka do takového sporu jít nelze. Já jsem už za právní služby a poradenství utratil kolem 25 tisíc. Proto si sice řada mých sousedů řekla, že je to krádež, ale podepsali. Mezi nimi i můj otec.

Rozmlouval jste mu to?

Určitě ne. Tátovi je sedmdesát let a docela rozumím tomu, že chce svoji životní energii vynaložit jinde.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy