Exbankéř dostal pětimilionový zlatý padák, ale pro stát pracoval dál. Peníze vrátit odmítá

Marek Pokorný Marek Pokorný
20. 6. 2017 12:29
Již devět let se soudí ministerstvo financí s bývalým ředitelem České konsolidační agentury Zdeňkem Čápem o to, zda má nárok na odchodné ve výši přes pět milionů korun. Ty získal po svém odchodu z čela instituce, jež koncem roku 2007 zanikla a přetvořila se v samostatný odbor. Čáp po odchodu z funkce totiž dál pracoval pro ministerstvo. To poté začalo vyplacenou sumu vymáhat zpět – podle něj totiž nárok na odchodné nemá, když o práci nepřišel. Soudy již jednou řekly, že musí odchodné odevzdat, protože je získal v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ale případ vrátil k novému projednání a soudy musí znovu zvážit, zda Čáp mohl vědět o tom, že na odchodné neměl nárok.
Zdeněk Čáp, bývalý ředitel České konsolidační agentury
Zdeněk Čáp, bývalý ředitel České konsolidační agentury | Foto: Marek Pokorný

Praha - Před deseti lety byl jedním z nejmocnějších bankéřů Česka. Řídil Českou konsolidační agenturu, do které se shromáždily stamiliardové špatné úvěry zkrachovalých bank. Posledních devět let však musí Zdeněk Čáp chodit po soudech a obhajovat pětimilionové odstupné, které s koncem své funkce získal.

Vrátit je po něm chce ministerstvo financí, pod které agentura spadala. Po jejím zániku k 31. 12. 2007 převzalo i její zaměstnance včetně samotného Čápa. Podle ministerstva tak vlastně o práci nepřišel a odchodné ve výši pěti měsíčních platů neměl dostat.

Verdikt může mít význam nejen pro samotného Čápa, který, pokud prohraje, bude muset vrátit většinu uvedené sumy a k tomu další tři miliony na úrocích. Může být důležitý i pro další státní manažery, kteří dostali po odchodu ze své funkce odstupné, i když přitom dál pracovali pro stát.

Prohra v roce 2013

Soudy již v březnu 2013 pravomocně rozhodly, že Čáp musí většinu odchodného - 3,1 milionu korun - vrátit. A k tomu zaplatit i dva miliony na úrocích. A to kvůli třem měsícům, které po získání odchodného ještě pracoval ve funkci poradce tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

"Z pohledu vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemůže být spravedlivý důvod k tomu, aby si zaměstnanec ponechal odstupné za dobu, za níž od téhož zaměstnavatele, který mu poskytl odstupné, obdržel plat či odměnu za vykonanou práci," uvedl v rozsudku z března 2013 soudce Městského soudu v Praze René Fischer.

Proti tomu ale Čáp podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm argumentoval, že jako poradce vykonával zcela jinou práci než předtím. A navíc jej prý na ministerstvu opakovaně přesvědčovali, že když začne vykonávat práci poradce, neohrožuje to jeho nárok na odchodné. Poukázal také na to, že nastoupil za plat pouhých 39 tisíc korun měsíčně, který okamžitě, jak se dozvěděl, že by mohl přijít o odstupné, vrátil. Tři měsíce tak vlastně pracoval zadarmo.

Odporuje to dobrým mravům?

Nejvyšší soud Čápovi vyhověl a verdikt zrušil. A soudům přikázal, aby prověřily, zda jej ministerstvo - jak Čáp tvrdí - skutečně ubezpečovalo o tom, že když pro ně bude pracovat, o nárok na předchozí odchodné nemůže přijít. Pokud by to byla pravda, "odporuje dobrým mravům, jestliže se dosavadní zaměstnavatel přesto rozhodl požadovat vrácení odchodného," uvedl Nejvyšší soud, který předchozím soudům vytkl, že se tímto pohledem vůbec nezabývaly.

V druhém kole loni v září pak dal Obvodní soud pro Prahu 8 za pravdu Čápovi. A rozhodl, že zlatý padák vracet nemusí. Důvod ale uvedl jiný - přisvědčil Čápově argumentaci a tvrzení některých svědků, že do poslední chvíle nebylo jisté, že ministerstvo financí je právním nástupcem České konsolidační agentury.

Podle soudu se tak Čáp mohl oprávněně domnívat, že nárok na odchodné zůstane nedotčen. "Z toho důvodu považuje soud nárok žalobce (ministerstva) za neoprávněný, a proto žalobu zamítl," uvedl soudce Michal Novotný a přikázal, že ministerstvo musí zaplatit Čápovi 667 tisíc korun na nákladech řízení.

Jako ředitel řešil přestupy zaměstnanců

Proti tomuto verdiktu se ale tentokrát odvolalo ministerstvo. To argumentaci soudu neuznalo. "Protože byl ve vedoucí funkci a řešil přechody mnoha zaměstnanců, musel vědět, že je tam právní nástupnictví," uvedl na adresu Čápa zástupce ministerstva Aleš Hrubý. A připomněl, že zhruba šedesát zaměstnanců agentury přešlo na ministerstvo bez odchodného.

"Ale vykonávali stále stejnou práci. Já dělal něco úplně jiného. Dělal jsem poradce ministra bez exekutivní pravomoci, abych pomohl dořešit jeden konkrétní případ," bránil se Čáp.

Soudce Fischer dal nyní za pravdu ministerstvu a prvoinstanční rozsudek zrušil. A přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 8, aby případ znovu projednal.

"Jeho dokazování směřovalo jiným směrem, než přikázal Nejvyšší soud," poukázal na to, že se soud vůbec nezabýval tím, zda opravdu Čápa někdo ubezpečoval, že o nárok na odchodné nepřijde. "Podstatné je, co předcházelo uzavření pracovního poměru. Z dosavadních výsledků vyplývá, že žádné ujištění dáno nebylo," řekl Fischer.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 31 minutami

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy