reklama
 
 

Exbankéř dostal pětimilionový zlatý padák, ale pro stát pracoval dál. Peníze vrátit odmítá

20. 6. 2017
Již devět let se soudí ministerstvo financí s bývalým ředitelem České konsolidační agentury Zdeňkem Čápem o to, zda má nárok na odchodné ve výši přes pět milionů korun. Ty získal po svém odchodu z čela instituce, jež koncem roku 2007 zanikla a přetvořila se v samostatný odbor. Čáp po odchodu z funkce totiž dál pracoval pro ministerstvo. To poté začalo vyplacenou sumu vymáhat zpět – podle něj totiž nárok na odchodné nemá, když o práci nepřišel. Soudy již jednou řekly, že musí odchodné odevzdat, protože je získal v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ale případ vrátil k novému projednání a soudy musí znovu zvážit, zda Čáp mohl vědět o tom, že na odchodné neměl nárok.
Doporučujeme

Praha - Před deseti lety byl jedním z nejmocnějších bankéřů Česka. Řídil Českou konsolidační agenturu, do které se shromáždily stamiliardové špatné úvěry zkrachovalých bank. Posledních devět let však musí Zdeněk Čáp chodit po soudech a obhajovat pětimilionové odstupné, které s koncem své funkce získal.

Vrátit je po něm chce ministerstvo financí, pod které agentura spadala. Po jejím zániku k 31. 12. 2007 převzalo i její zaměstnance včetně samotného Čápa. Podle ministerstva tak vlastně o práci nepřišel a odchodné ve výši pěti měsíčních platů neměl dostat.

Verdikt může mít význam nejen pro samotného Čápa, který, pokud prohraje, bude muset vrátit většinu uvedené sumy a k tomu další tři miliony na úrocích. Může být důležitý i pro další státní manažery, kteří dostali po odchodu ze své funkce odstupné, i když přitom dál pracovali pro stát.

Prohra v roce 2013

Soudy již v březnu 2013 pravomocně rozhodly, že Čáp musí většinu odchodného - 3,1 milionu korun - vrátit. A k tomu zaplatit i dva miliony na úrocích. A to kvůli třem měsícům, které po získání odchodného ještě pracoval ve funkci poradce tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

"Z pohledu vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemůže být spravedlivý důvod k tomu, aby si zaměstnanec ponechal odstupné za dobu, za níž od téhož zaměstnavatele, který mu poskytl odstupné, obdržel plat či odměnu za vykonanou práci," uvedl v rozsudku z března 2013 soudce Městského soudu v Praze René Fischer.

Proti tomu ale Čáp podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm argumentoval, že jako poradce vykonával zcela jinou práci než předtím. A navíc jej prý na ministerstvu opakovaně přesvědčovali, že když začne vykonávat práci poradce, neohrožuje to jeho nárok na odchodné. Poukázal také na to, že nastoupil za plat pouhých 39 tisíc korun měsíčně, který okamžitě, jak se dozvěděl, že by mohl přijít o odstupné, vrátil. Tři měsíce tak vlastně pracoval zadarmo.

Odporuje to dobrým mravům?

Nejvyšší soud Čápovi vyhověl a verdikt zrušil. A soudům přikázal, aby prověřily, zda jej ministerstvo - jak Čáp tvrdí - skutečně ubezpečovalo o tom, že když pro ně bude pracovat, o nárok na předchozí odchodné nemůže přijít. Pokud by to byla pravda, "odporuje dobrým mravům, jestliže se dosavadní zaměstnavatel přesto rozhodl požadovat vrácení odchodného," uvedl Nejvyšší soud, který předchozím soudům vytkl, že se tímto pohledem vůbec nezabývaly.

V druhém kole loni v září pak dal Obvodní soud pro Prahu 8 za pravdu Čápovi. A rozhodl, že zlatý padák vracet nemusí. Důvod ale uvedl jiný - přisvědčil Čápově argumentaci a tvrzení některých svědků, že do poslední chvíle nebylo jisté, že ministerstvo financí je právním nástupcem České konsolidační agentury.

Podle soudu se tak Čáp mohl oprávněně domnívat, že nárok na odchodné zůstane nedotčen. "Z toho důvodu považuje soud nárok žalobce (ministerstva) za neoprávněný, a proto žalobu zamítl," uvedl soudce Michal Novotný a přikázal, že ministerstvo musí zaplatit Čápovi 667 tisíc korun na nákladech řízení.

Jako ředitel řešil přestupy zaměstnanců

Proti tomuto verdiktu se ale tentokrát odvolalo ministerstvo. To argumentaci soudu neuznalo. "Protože byl ve vedoucí funkci a řešil přechody mnoha zaměstnanců, musel vědět, že je tam právní nástupnictví," uvedl na adresu Čápa zástupce ministerstva Aleš Hrubý. A připomněl, že zhruba šedesát zaměstnanců agentury přešlo na ministerstvo bez odchodného.

"Ale vykonávali stále stejnou práci. Já dělal něco úplně jiného. Dělal jsem poradce ministra bez exekutivní pravomoci, abych pomohl dořešit jeden konkrétní případ," bránil se Čáp.

Soudce Fischer dal nyní za pravdu ministerstvu a prvoinstanční rozsudek zrušil. A přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 8, aby případ znovu projednal.

"Jeho dokazování směřovalo jiným směrem, než přikázal Nejvyšší soud," poukázal na to, že se soud vůbec nezabýval tím, zda opravdu Čápa někdo ubezpečoval, že o nárok na odchodné nepřijde. "Podstatné je, co předcházelo uzavření pracovního poměru. Z dosavadních výsledků vyplývá, že žádné ujištění dáno nebylo," řekl Fischer.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama