Manažer drah dostal zlatý padák 9 milionů. Sám ho vymyslel, může to být nemravné, řekl Ústavní soud

Marek Pokorný Marek Pokorný
22. 3. 2017 11:37
Městský soud v Praze musí znovu projednat případ bývalého manažera Českých drah Milana Ruttnera, který si nárokoval u svého zaměstnavatele zlatý padák ve výši 8,7 milionu korun. Nové projednání nařídil Ústavní soud s tím, že je nutné znovu zvážit, zda jeho vyplacení nebylo v rozporu s dobrými mravy. Sám Ruttner totiž systém "motivačního odměňování" vymyslel a stanovil pro něj pravidla. Hlavní podmínka pro uvedený zlatý padák ve výši 24násobku měsíční mzdy byla odpracovat na vrcholné funkci 12 měsíců. Ruttner odpracoval o pouhých 13 dní více a sám podal výpověď. Dráhy mu odchodné odmítly vyplatit a udělaly to loni až poté, co jim to nařídil soud. I s úroky získal Ruttner 13 milionů korun.
Foto: Aktuálně.cz

Brno - Pouhý rok a třináct dní strávil ve funkci personálního ředitele Českých drah Milan Ruttner. Jeho konec byl dobrovolný - o rozvázání požádal sám, když z místa, kde pobíral přes 360 tisíc korun měsíčně, dal 13. května 2009 výpověď.

Spolu s výpovědí požádal o vyplacení odstupného ve výši 24násobku měsíční mzdy, tedy o 8,68 milionu korun. A to na základě manažerské smlouvy, která mu takový zlatý padák přiznávala po odpracování alespoň 12 měsíců u organizace.

Protože mu dráhy odchodné původně odmítaly vyplatit, musel zasáhnout až soud. A ten loni řekl, že na ně má nárok. A Ruttner tak včetně úroků dostal 13 milionů korun.

Teď není vyloučeno, že je bude muset vrátit. Ústavní soud totiž po stížnosti Českých drah ve středu rozhodl, že soudy musí případ projednat znovu. A zejména posoudit, zda vyplacení této odměny bylo v souladu s dobrými mravy. Motivační odměňování, zahrnující uvedený zlatý padák, totiž Ruttner sám vymyslel a prosadil. A také okamžitě využil.

"Byl to on, kdo předložil návrh na odměňování vedoucích zaměstnanců představenstvu stěžovatele ke schválení, včetně odstupného při výkonu jím vykonávané funkce u stěžovatelky. Je třeba poukázat také na zjištění, že tak učinil v době, kdy byla stěžovatelka v dlouhodobé ztrátě, a své funkce se vzdal téměř bezprostředně po uplynutí 12měsíční lhůty, kdy mu nárok na odstupné vznikl," uvedl ústavní soudce Jiří Zemánek.

Soud verdikt vynesl 7. března a ve středu jej zveřejnil na svých webových stránkách. Z odůvodnění vyplývá, že soudy verdikt nejspíše otočí a dají za pravdu Českým drahám. Podle Ústavního soudu totiž nebylo možné na základě provedených důkazů v žádném případě říct, že Ruttnerovo jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy.

Soudy nejdříve zamítly

Soudy řešily Ruttnerův případ již od roku 2009. A jak Obvodní soud pro Prahu 1, tak odvolací Městský soud v Praze nejdříve řekly, že Ruttner nárok na zlatý padák nemá.

"Za stavu, kdy žalovaná strana dosáhla největší ztráty v historii, nelze pokládat výkon práva žalobce na odměnu za souladný s dobrými mravy," potvrdil v lednu 2013 Městský soud v Praze.

S tímto verdiktem nesouhlasil Ruttner a uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu, podle nějž žádost o plnění z uzavřené smlouvy nemůže být v rozporu s dobrými mravy.

V novém kole pak soudy Ruttnerovi vyhověly a přiznaly mu nárok na odchodné ve výši 8,68 milionu korun. K tomu získal i další zhruba čtyři miliony na úrocích a dráhy také musely zaplatit více než milion korun na nákladech řízení Ruttnerově advokátce. Proti tomuto verdiktu podaly tentokrát dovolání České dráhy, ale Nejvyšší soud je odmítl. Společnost pak uspěla až s ústavní stížností.

Ruttner po odchodu z Českých drah nastoupil nejdříve do PPF Petra Kellera, odkud v roce 2013 přešel jako personální ředitel k poskytovateli rychlých půjček Provident Financial.

O zlatý padák se s drahami soudil i jejich bývalý generální ředitel Dalibor Zelený. Požadoval odstupné ve výši sedmi milionů korun, které mu firma slíbila v konkurenční doložce za to, že po dobu jednoho roku nezačne pracovat pro konkurenci. Jenže uvedenou konkurenční doložku neschválila dozorčí rada, a soud proto jeho žalobu zamítl.

 

Právě se děje

před 32 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy