Emise z dopravy se na celkové produkci skleníkových plynů v Česku podílí z 15 procent, přitom v roce 1993 to bylo jen šest procent. Za stejnou dobu došlo k nárůstu celkových emisí z dopravy z 10,3 na 18,7 milionu tun ekvivalentu CO2.
"Co se týká kvality ovzduší, tak ministerstvo má například dlouhodobý program výměny kotlů, ale je nutné také řešit dopravu či další vlivy," komentovala data Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje ministerstva životního prostředí.
Největší podíl na zvýšení emisí má právě automobilová doprava, za dobu existence samostatné České republiky se počet osobních aut zdvojnásobil a každý Čech ročně ujede sedm tisíc kilometrů. V roce 1993 to bylo jen 4700 kilometrů ročně. Na úkor osobní automobilové dopravy se lidé mnohem méně přepravují autobusy a vlaky, i když vlaky v posledních letech vyhledává stále více lidí.
I v přepravě nákladů došlo kvůli požadavkům na větší flexibilitu z větší části k nahrazení železniční dopravy nákladními automobily. To se podepsalo také na mnohem větší spotřebě nafty, která se oproti roku 2000 více než zdvojnásobila.
Ředitel CENIA Miroslav Havránek k tomu řekl: "Železniční doprava je z hlediska životního prostředí vnímána velmi pozitivně, ale přitom se za těch posledních 25 let u nás moc nevyvinula. Koridory modernizujeme, ale nestavíme nové."
Zdraví je nebezpečný i hluk z dopravy
Emise ale nejsou jediným problémem souvisejícím s rozmachem silniční dopravy. Ve velkých městech je až 10 procent obyvatel zasaženo hlukem přesahujícím mezní hodnoty. Bylo přitom prokázáno, že hluk ze silniční dopravy významně zvyšuje například riziko kardiovaskulárního onemocnění nebo problémů se spánkem.
Z průzkumů odborníků z Masarykovy univerzity vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů považují dopravu za nejvážnější problém kvality ovzduší, i když z výroby elektřiny a tepla stále pochází téměř trojnásobek emisí. V průzkumu také ale 47 procent obyvatel uvedlo, že se během svého typického dne nejčastěji dopravují autem. A jen každý pátý respondent kvůli ochraně životního prostředí omezuje své jízdy autem.
Osmdesátiprocentní nárůst emisí z dopravy je po Polsku druhý největší ze zemí Evropské unie, průměr EU je jinak zvýšení o 26 procent. A na Slovensku, které mělo srovnatelnou výchozí pozici s Českem, došlo od roku 1990 k nárůstu pouze o 0,4 procenta. Cílem Evropské unie je přitom jen osmiprocentní přírůstek emisí z dopravy v roce 2030 oproti roku 1990. A do roku 2050 by se měly snížit o dvě třetiny, aby bylo možné dosáhnout aktuálního cíle šedesátiprocentního poklesu celkových emisí.
