Cykloturistika v Česku se mění. Všimnout si toho lze na jakémkoli oblíbeném místě - od Šumavy přes Jizerské hory a Krkonoše až po Beskydy. Stejně jako na silnicích i v přírodě počet cyklistů každoročně roste. Cyklotrasy v posledních letech stále více ovládají elektrokola.
Pomocný pohon jízdu usnadňuje a pomáhá snadno překonávat kopce i náročný terén. Do přírody tak kromě zkušených cyklistů vyrážejí i lidé, kteří by na to jinak neměli síly. I když kola s bateriemi dělají mnoha Čechům radost, ochráncům přírody přidělávají starosti. Těch přitom mají už tak dost od doby covidových omezení, kdy se zvýšil zájem lidí o hory i obecně výlety do přírody.
"Elektrokola sama o sobě nepředstavují problém, ale výrazné zvýšení turistického ruchu v posledních letech už v některých oblastech ano. Elektrokola k tomu přispívají tím, že roste počet lidí, kteří si na některé obtížnější cesty troufnou vyrazit, a tím pádem ubývá klidnějších míst v přírodě," upozorňuje Stanislav Koukal, ředitel jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Na podobné postřehy lze narazit v chráněných oblastech po celé zemi. "Díky e-kolům se do některých lokalit lidé dostávají dříve než v minulosti a zůstávají tam déle. Příroda má tedy kratší čas na odpočinek," potvrzuje za Správu Krkonošského národního parku mluvčí Radek Drahný.
I malé vyrušení může být fatální
Prodej elektrokol v Česku loni poprvé po šesti letech klesl, a to o 15 procent. I tak se jich prodalo zhruba 110 tisíc kusů. Podíl na celkových prodejích kol byl loni okolo 35 procent. Vyplývá to z údajů od obchodníků a distributorů, které zveřejnil obchod ekolo.cz. Češi za elektrokolo utratí v průměru 77 tisíc korun.
Mírnější zima bez sněhu způsobila, že trh začátkem roku opět ožil a poptávka po elektrokolech se zvedla o desítky procent, citovala ČTK v únoru Jaroslava Kremína z e-shopu Alza.cz. To ukázala i data od půjčoven. Na Lipně letos na jaře vítězila elektrokola oproti běžným bicyklům v poměru 80 : 20.
Všímají si toho i na blízké Šumavě. "Elektrokola jednoznačně zahustila cyklotrasy a cyklostezky na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Díky elektrokolům se samozřejmě lidé dostanou dál, výš a jejich akční rádius se velmi zvýšil," říká mluvčí parku Jan Dvořák.
Už tak hojně navštěvované hory jsou ještě zatíženější. Zatímco dříve se lidé po krajině více rozprostřeli, na elektrokolech jsou schopní za jeden den navštívit daleko více míst. "Teď jsou tak nějak všichni všude," říká Tomáš Korytář ze Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
A to je problém. "Pokud půjdete pěšky, zanecháte za sebou nějakou stopu třeba na 15 kilometrech krajiny. Když pojede rodina na kole, stihne nějakých 35 kilometrů. Na elektrokole ale i člověk, co nemá žádnou fyzičku, bez problému zvládne ujet 60 kilometrů. A je tak pro krajinu větší zátěží," vysvětlil před časem Aktuálně.cz ředitel moravskoslezského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny František Jaskula.
Rozmach elektrokol je jeden z dalších projevů overturismu na českých horách. Kombinaci rušivých faktorů včetně kol dávají beskydští ochranáři za vinu například "zmizení" jeřábka z radhošťského hřebene. Nebo přesuny jelenů, kteří z nedostatku klidu okusují stromy. To jednak komplikuje obnovu lesa a jednak nutí lesníky chránit stromky pletivem, o které se pak mohou zranit či zabít ptáci.
Před velkým počtem elektrocyklistů část pěších turistů hledá klid na neznačených cestách. I tam ale často zajíždějí majitelé terénních modelů elektrokol. Přesto, že je pohyb mimo značené cesty v národních parcích nebo rezervacích přísně zakázaný.
I nejdrobnější vyrušení přitom může mít pro zdejší chráněné druhy fatální následky. Typickým případem je podle ochranářů tetřev hlušec nebo jeho příbuzný tetřívek. Ten nejprve potřebuje naprostý klid pro tok a poté pro výchovu mláďat. Stačí málo a kuřata se mohou rozutéct. Slepice je už poté nemusí znovu najít. Pokud se toto stane za deště či chladnějšího počasí, mohou malí tetřevi bez ochrany matky prochladnout a zemřít.
Řešením je osvěta a vhodné trasy
Ochránci přírody přemýšlejí, jak těmto negativním dopadům do budoucna zabránit. "Současná legislativa neumožňuje jiná omezení elektrokol, než o jakých hovoří zákon o provozu na pozemních komunikacích. Přesto ale, i když nárůst elektrokol je velký, asi není v současnosti namístě ihned řešit zákazy. Spíše je to pro nás nová výzva lépe vysvětlovat ochranu přírody těmto skupinám návštěvníků," míní Jan Dvořák ze šumavského národního parku.
Řešením může být dostatečná nabídka tras v oblastech, kde k výraznému ohrožení přírody nedojde, míní Stanislav Koukal z Agentury ochrany přírody a krajiny. "Ve spolupráci se starosty Podivína a Lednice hledáme dobré řešení pro cykloturisty v Lednicko-valtickém areálu a budoucí chráněné krajinné oblasti Soutok, ale je to v začátcích. V národním parku Podyjí mají dobrou zkušenost s lávkami přes Dyji," dodává.
Hustá síť bezpečných cyklotras se osvědčuje například v Českém středohoří. "Nemáme informace, že by nárůst využívání elektrokol působil v území problémy zvýšenou návštěvností dříve nedostupných míst," uvádí za správu oblasti Vladislav Kopecký.
