Důvodem koridorů je "zamezení nežádoucího přenosu pylu geneticky modifikovaných rostlin (GMO) na rostliny sousedních ploch".

Vyplývá to z materiálu, který vytvořila pracovní skupina LARK-Gentechnik (Zemské pracovní sdružení agrárních referentů) pod vedením Agentury pro zdraví a bezpečnost výživy Rakouska.

Čeští zemědělci by tak například nesměli nejméně kilometr od rakouských hranic pěstovat modifikovanou řepku, kukuřice by směla být k hranicím nejblíže 200 metrů. Zelený koridor do Rakouska by v některých případech dosahoval až 3,5 kilometru.

Potvrzuje to mimo jiné místopředseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Pešán, který byl jedním z poslanců, na něž se rakouští ekologičtí zemědělci s dokumentem obrátili. Na téma "zelených koridorů" kolem česko-rakouských hranic proběhlo již také meziparlamentní jednání ve Vídni, přičemž rakouská strana zatím nehodlá svůj přístup změnit.

Opatření je diskriminační

 "Rakouská strana nemá dosud vyřešen princip "soužití" klasického zemědělství a zemědělství produkující GMO suroviny ve svých zákonech a opírá se pouze o doporučení Evropské komise," konstatuje Pešán.

"My ale vše potřebné, a v souladu s legislativou Evropské unie, v zákonech máme," zdůrazňuje poslanec. Rakouským ekozemědělcům tedy podle něj nic nehrozí, naopak českým zemědělcům by hrozila podnikatelská újma.

Oblíbeným argumentem ekologických zemědělců, a platí to i v tomto případě, je riziko pylové  kontaminace pro jejich ekologicky čisté produkty. Biozemědělci totiž tvrdí, že v jejich produktech nejsou žádné stopy GMO, a kdyby se tam takové stopy našly, nemohli by své produkty označovat jako ekologickou produkci.

Ekozemědělci dezinformují

To ale není pravda. "Je to účelová dezinformace ekologických zemědělců," komentuje to emeritní profesor přírodovědné fakulty Karlovy univerzity a specialista na biotechnologie Jaroslav Drobník. "V zákonu o ekologickém zemědělství je napsáno, že biozemědělci nesmí používat GMO, to ale neznamená, že mají ve svých produktech nulovou koncentraci GMO."

"Ekologičtí zemědělci například také nesmí používat olovo, a přesto se v jejich produktech jeho stopové množství vždy najde. Kdyby měla být u všech kontaminantů v bioprodukci nula, neprodají ekologičtí zemědělci ani ředkvičku," zdůrazňuje Drobník.

Podle jeho slov není nulová hodnota modifikovaných organismů v čemkoli prokazatelná ani teoreticky. "Technický limit metody stanovující obsah látek je 0,1 procenta," říká biotechnolog.

Legislativa EU navíc podle něj počítá s možným limitem modifikovaných organismů v produkci ekologických zemědělců ve výši 0,9 procenta. "A především německá studie nedávno prokázala, že na ochranu před pylem do obsahu 0,9 procenta stačí dvacet metrů tak jaképak kilometrové koridory," uzavírá Drobník.

EU stojí proti Rakousku

Rakouský návrh navíc porušuje pravidla EU. Aniž by to totiž kdokoli z ekologických zemědělců zaznamenal, pohrozila Evropská komise v pátek 10. března 2006 členským zemím, které prosazují opatření obdobná rakouské iniciativě, že tím porušují pravidla volného obchodu EU.

Podle komise nebudou na celoevropské úrovni vytvářena žádná nová pravidla pro pěstování modifikovaných plodin, protože "pro to neexistuje váný důvod".

Mluvčí komisaře pro zdraví Markose Kyprianou Philip Tod konstatoval, že "vytvoření pravidel koexistence ekologického a klasického zemědělství je v kompetencích jednotlivých zemí a mělo by být navrženo tak, aby mohly být GMO plodiny pěstovány vedle klasických plodin, aniž by se navzájem negativně ovlivňovaly".

Podle komise tak lokální zákazy modifikovaných plodin, které byly vyhlášeny některými státy, nelze odůvodňovat na základě bezpečnostní doložky a komise tak odsuzuje pokusy členských zemí vyhlašovat regiony nebo dokonce celé státy za "GMO free zóny" (území prostá pěstování modifikovaných plodin).

Autor je spolupracovníkem redakce