Podle sociologů představují právě nerozhodnutí neočkovaní skupinu, kterou ještě lze k vakcíně přesvědčit. "Dvanáct procent nenaočkovaných je ochotných se očkovat nebo neví. Pokud nebude očkování povinné, lze je přemluvit. Nemá cenu se zaměřovat na lidi, kteří vakcínu úplně odmítají," popisuje sociolog z PAQ Research Daniel Prokop, který je spoluautorem série Život během pandemie, ze které statistiky vychází.
Z dat taky vyplývá, že se očkovaní a neočkovaní lidé zásadně liší v pohledu na výhody vakcinace. Zatímco 65 procent očkovaných věří, že vakcína chrání ostatní a brání šíření viru, neočkovaní takovým argumentům důvěřují minimálně. Zaměřují se totiž hlavně na pragmatické aspekty.
To potvrzuje i výpověď pětatřicetiletého Vojtěcha Koutného z Karviné, který se dosud neočkoval, protože má obavu z vedlejších účinků vakcíny. Nakonec se ale objednal na první dávku a v době, kdy ho redakce oslovila, váhal, zda na ni nakonec půjde. "Nejsem nadšený, že musím jít někam pro něco, co nechci, abych mohl svobodně žít. Nechci být omezovaný, vždyť jen za jeden týden jsem byl třikrát testovaný, nepustí nás pomalu nikam, do kina, na bazén či do restaurace," vysvětluje muž.
Na dotaz, co by mu v rozhodování pomohlo, říká, že by ho přesvědčili lékaři, kteří očkování rozumí, podle něj takové autority ale nejde vidět ani slyšet. Přestože podle průzkumu PAQ Research neočkovaní většinou společenské benefity vakcíny nevnímají, redakcí oslovení lidé často naznačují, že je to taky z toho důvodu, že jim o nich chybí informace.
Očkovaní přenašeči a prošlé vakcíny
Jedním z nich je i pětačtyřicetiletý podnikatel Tomáš Brychta ze středních Čech, který se dle svých slov o účincích vakcíny dozvěděl až od svého obvodního lékaře poté, co se ho na ně zeptal. "Na ten popud jsem o očkování začal přemýšlet. Ale počkám s ním až na příští rok, kdy už bude mít vláda nové vakcíny, ne těsně před nebo s končící expirací," vysvětluje Brychta. Dezinformace o tom, že lékaři nebo očkovací místa některým lidem podávají prošlé očkovací látky, se často objevují ve facebookových skupinách věnujících se zkušenostem lidí s koronavirem či s očkováním.
Brychta se domnívá, že se v poslední době virus hojně šíří mezi očkovanými. "Nijak je neodsuzuji, mám je i v rodině, ale mohou kamkoli, setkají se s nákazou a nemusí se ani testovat, a tudíž ji vesele roznášejí," míní muž.
Nicméně nynější čísla nakažených ukazují nejen skutečnost, že očkovaní lidé jsou odolnější vůči nákaze a jejímu těžšímu průběhu, ale také, že vakcína snižuje šíření nákazy dál. "Jasně se potvrzuje, že nejvíce nakažených je mezi neočkovanými. Stejně je to v nemocnicích. Přicházejí nové studie, které potvrzují vysokou účinnost vakcíny zabránit přenosu případného viru z očkovaného na neočkovaného," říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Vakcína je tak podle něj klíčová pro vytvoření kolektivní imunity. U lidí, kteří se nechali naočkovat a nemají žádné příznaky, je nepravděpodobné, že budou nákazu šířit dál. Chlíbek odkazuje například na nizozemskou studii, která prokázala 75procentní účinnost vakcíny proti přenosu varianty covidu alfa a 63procentní proti přenosu varianty delta z očkovaných na neočkované. K podobným závěrům došly i další odborné studie.
Sedmadvacetiletá Gabriela Ch. se na rozdíl od podnikatele Tomáše Brychty zatím nejspíš očkovat nebude. Tvrdí, že covid sama prodělala i s manželem a ročním synem. Přiznává sice, že onemocnění u ní doprovázely bolesti na hrudi a ještě dva měsíce po prodělání nemoci se jí motala hlava, avšak očkování moc nevěří. "Manžel se nechal naočkovat jen kvůli práci. Poslední dobou potkávám hodně lidí, kteří mají po očkování problémy," říká.
A pokračuje stejně jako předešlý respondent údivem nad tím, že se očkovaní málo kontrolují. "To, co předvádí vláda, je tragické. Vláda si asi myslí, že očkovaný není rizikový, toho si škrtá. Takže bude chodit do práce dál. Ale že covid tenhle očkovaný člověk pak donese domů a šíří dál, protože všude může, to je druhá věc," říká žena a uzavírá, že by ji k vakcíně přesvědčilo její viditelné fungování.
Pokud se nakazí očkovaný, je méně infekční
Odborníci, mezi nimi například viroložka Ruth Tachezy z Karlovy univerzity, upozorňují na to, že mezi účinky vakcíny patří i fakt, že nakažení očkovaní jsou infekční kratší dobu.
"Vakcíny, které jsou dostupné, jsou primárně určené k zabránění těžkých průběhů onemocnění a úmrtí. Jako přidanou hodnotu vnímáme to, že sice nezabraňují infekci, ale očkovaní, pokud se nakazí, mají na svých sliznicích menší množství viru a vylučují ho po kratší dobu a tím se riziko přenosu na další osoby snižuje," vysvětluje Tachezy. Bez vakcíny by podle viroložky zemřelo mnohonásobně více lidí a mnohonásobně více by se potýkalo s pozdními následky prodělaného onemocnění.
Na argument, že vakcína i u naočkovaných zpomaluje šíření viru a brání před těžkým průběhem onemocnění, Tomáš Brychta odpovídá, že takové informace nikde ve veřejném prostoru neslyšel a nevšiml si jejich propagace.
Sociolog Daniel Prokop říká, že jsou společenské výhody vakcíny komunikovány nedostatečně. Vysvětlovat její benefity pro společnost má však podle něj ještě smysl a může to přispět k přesvědčení některých neočkovaných. "Spousta z nich si není jista. Na dotaz, zda očkování brzdí šíření viru, hodně z nich odpovídá, že neví, je tam tedy prostor je přesvědčit," vysvětluje. Podle průzkumu jeho společnosti třetina neočkovaných neví, zda očkování snižuje přenos viru.
"Aspekty, které jsou důležité pro mladé, tedy že má očkování společenský význam, protože třeba zabrání i šíření mutací, se vůbec nezdůrazňují. V Česku se taky neřeší téma long covidu (takzvaných dlouhodobých následků po prodělaném onemocnění) na rozdíl třeba od USA," vytýká vládní strategii sociolog Prokop.
Další respondentka redakce, pětačtyřicetiletá Lenka C., není o očkování přesvědčena hlavně kvůli svým zdravotním problémům, které by podle ní měly být považovány za kontraindikaci k očkování. Avšak potvrzení od lékaře se jí nepodařilo získat. "Mám anafylaxe (náhle vzniklé závažné až život ohrožující reakce, které se většinou objevují na více místech těla, pozn. red.) na řadu léků a potravin. Nejsem kvůli tomu očkovaná ani na tetanus," říká žena.
Od lékařů se však podle svých slov dočkala protichůdných doporučení, zda očkování podstoupit, nebo ne, proto je teď zmatená. "Nikdo mi nebyl schopen zodpovědět moje otázky ohledně očkování. Nejprve stačily dvě dávky, nyní už tři, a kolik jich bude dál?" ptá se žena. "Nátlak ze strany vlády ničemu nepomůže, očkování je stále dobrovolné, placené testy považuji za diskriminaci. Chodila jsem na ně každý týden, jelikož jsou již placené, tak nechodím," přiznává Lenka. Dodává, že zbytek její rodiny je naočkovaný, chtějí prý hlavně normálně žít.
Zaveďme plnou nemocenskou po vakcíně, lidé nemohou mít výpadky z práce
Data PAQ Research ukazují, že takzvané měkké negativní motivace, za které výzkum považuje například vymáhání covid pasů či testování neočkovaných v práci, mohou v kombinaci s motivacemi pozitivními zvýšit ochotu k očkování u dospělých až na 80 procent. Šlo by tak o sedmiprocentní nárůst ochoty.
Koncem října by se totiž podle PAQ nechalo naočkovat proti koronaviru či již alespoň jednu dávku dostalo 73 procent dospělých. Dosud má za sebou obě dávky vakcíny 68 procent dospělých. Pozitivními motivacemi se rozumí taková opatření, jako je například možnost výběru vakcíny či plná nemocenská po očkování.
"Rizika nežádoucích účinků po vakcíně nese zaměstnavatel a očkovaný, proto je třeba zavést stoprocentní nemocenskou ve dnech po aplikaci vakcíny. Náklady za nežádoucí účinky by měl nést stát, jde o férový přístup," míní sociolog Prokop. Vysvětluje pak, že mezi zmíněnými 12 procenty váhajícími, zda se očkovat, jsou výrazně častěji zástupci nižší třídy, chudší či méně vzdělaní lidé.
"Mají taky nižší důvěru v instituce a experty, nejsou tolik aktivní, moc necestují. Strachují se z naprosto pragmatických důvodů. Mají rovněž vyšší náklady pojící se s výpadkem z práce," zdůrazňuje Prokop a podotýká, že si často nemohou dovolit například tři dny nepracovat, pokud by se jim udělalo špatně po očkování. Některé od očkování může odrazovat i nedostupnost. "Chudší lidé jsou z regionů, kde musí na očkování jet třeba půl hodiny," dodává sociolog.
Pozitivně motivující opatření by třeba přesvědčila další ženu, již redakce Aktuálně.cz oslovila, třiatřicetiletou Markétu A. z Vysokého Mýta, jít si pro vakcínu dříve. "Ze začátku jsem byla odpůrkyní očkování. Vzhledem k aktuálním nařízením jsem nad ním však začala přemýšlet. Poslední dobou se snažím v informacích ohledně očkování zorientovat a v hlavě jsem zaujala postoj, že je to správný krok," popisuje. Zdůrazňuje ale, že kdyby necítila velký nátlak, očkovat by se nešla.
"Vláda by se měla více orientovat na rizikovou skupinu a měla by neočkované motivovat kladně. Očkování nepodstupuji z plně svobodné vůle, přitom by stačilo více cukru místo biče," míní žena.
Pokud se jedná o negativní motivace, Dan Prokop se domnívá, že dosud pořádně nefungovaly ani ty. "Nebyl jsem pro zpoplatnění testů na covid, důležitější je totiž vymáhat covid pasy a pokutovat. Neočkovaní lidé mají kontakty hlavně v práci, v rodině a hospodách, nechodí tolik za kulturou. Je tedy nutné covid pasy kontrolovat v práci a v hospodách," doplňuje.
