Dvanáct měst se odvolalo proti rozhodnutí ministerstva o úložištích jaderného odpadu

ČTK ČTK
8. 1. 2018 18:32
Města protestují proti rozhodnutí ministerstva prodloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů povolení k průzkumu oblastí, kde by mohla vzniknout jaderná úložiště.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Pluhův Žďár (Jindřichohradecko) - Dvanáct měst a obcí a čtyři spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti se odvolalo proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP).

MŽP loni v prosinci prodloužilo Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dobu platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého paliva do konce roku 2017, řekl mluvčí platformy a starosta obce Pluhův Žďár Petr Nohava (BEZPP). Odvolání přezkoumá rozkladová komise MŽP, řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

SÚRAO měla loni povolení k výzkumným pracím, ne k průzkumným. Zpětné povolení k průzkumným pracím potřebuje, aby mohla vyhodnotit loni získaná data, řekl ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Nohava řekl, že díky zpětným povolením může stát vyplatit obcím z jaderného účtu přes 51 milionů Kč. Roubíčková již dříve označila tato slova za nehorázná. V podnělí řekla, že lhůta, dokdy musí MŽP o odvolání rozhodnout, není. Příprava úložiště má do roku 2020 stát 1,7 miliardy Kč.

"Pokud probíhaly výzkumné práce, jak říká SÚRAO, tak se žádné povolení prodlužovat nemusí. Je to vyloženě účelové, aby se do obcí dostaly peníze a pak se snáz získal jejich souhlas. Absurdita je, že chtějí povolení získávat na rok 2017, když žádost podali koncem prosince. Z našeho pohledu jsou to totožné práce, jednou se nazývají výzkumné, jednou průzkumné. Proč žádají o povolení, když práce proběhly a byly výzkumné?" řekl Nohava.

SÚRAO žádá zpětně o povolení proto, aby mohlo vyhodnotit data, jež loni na lokalitách nasbírala. Ukládá jí to zákon. Podle Slováka zákon uvádí, že vyhodnotit lokalitu lze jen na základě stanoveného průzkumného území.

Data lze získat v terénu i v archivech. "Nově jsme interpretovali i stará geofyzikální data, která vznikla v 80. letech. Abychom je mohli použít do vyhodnocení, tak zákon říká, že je stanoveno průzkumné území. Kdybychom to neudělali, hrozí, že budeme znovu napadeni; Calla (sdružení pro záchranu prostředí) loni podalo podání na ministerstvo životního prostředí, ve kterém se domáhá, abychom data z roku 2017 nepoužili do vyhodnocení, a pokud je použijeme, aby nám dal úřad pokutu, že postupujeme protizákonně. Je to dnes už absurdistán," řekl Slovák.

Kdy MŽP odvoláních obcí rozhodne, není jasné. Rozkladová komise, kterou tvoří právníci, projednává podle Roubíčkové případy postupně.

Povolení se týká lokalit Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Čertovka u Lubence na Lounsku, Magdaléna na Táborsku a Čihadlo u Lodhéřova na Jindřichohradecku. Mezi další zvažovaná místa patří Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Čtyři mají letos postoupit do užšího výběru, finální stát asi vybere v roce 2025.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na stavbu a provoz mají dosáhnout asi 111 miliard Kč.

 

Právě se děje

před 44 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy