Ministerstvo nepovolilo další průzkum míst pro ukládání jaderného odpadu

ČTK ČTK
1. 3. 2017 19:22
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nesmí pokračovat v hledání míst vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí, protože žádost o prodloužení průzkumu nebyla doručena v dostatečném předstihu. To znamená, že správa úložišť musí požadavek vznést znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území. Průzkum tak musí být pozastaven, protože platnost předchozího rozhodnutí ministerstva skončila koncem loňského roku. Platforma proti hlubinnému úložišti, společenství obcí a spolků, kterým se plánovaná výstavba úložiště nelíbí, zastavení průzkumu vítá.
(ilustrační foto)
(ilustrační foto) | Foto: Economia

Praha - Ministerstvo životního prostředí nevyhovělo žádosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o prodloužení průzkumu ve všech sedmi lokalitách vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Žádost byla podána pozdě. Průzkum tak musí být pozastaven, protože platnost předchozího rozhodnutí skončila loni k 31. prosinci.

Platforma proti hlubinnému úložišti, společenství obcí a spolků, kterým se plánovaná výstavba úložiště nelíbí, zastavení průzkumu vítá.

"Žádost o prodloužení nebyla MŽP doručena s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být o požadovaném prodloužení doby platnosti rozhodnuto do konce roku 2016, kdy uplynula doba platnosti předchozího povolení," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková. To znamená, že SÚRAO musí požadavek podat znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území, dodala mluvčí.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Sedm míst má být prozkoumáno povrchově a z nich se vyberou čtyři, posléze dvě a nakonec jedno místo, kde by se hlubinné úložiště mohlo začít budovat kolem roku 2050. SÚRAO předpokládala, že práce na prvním průzkumu skončí v roce 2018. 

Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek uvedl, že společenství usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. Podle ní je třeba nejprve probrat a přijmout novou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a upravit legislativu, zejména přijmout zákon posilující práva obcí. Ve všech sedmi lokalitách podalo už dřív 18 obcí a šest spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.

"Budeme se nyní snažit, aby práce skutečně nepokračovaly a mohli jsme tak s představiteli státu začít jednat o pravidlech pro hledání úložiště," sdělil dnes Klásek v tiskové zprávě.

Náklady na stavbu a provoz uložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy