Sedmi protestů proti úložišti se zúčastnily stovky lidí

ČTK ČTK
18. 4. 2015 20:59
Ministerstvo životního prostředí loni v říjnu povolilo průzkum pro úložiště ve všech místech, o která správa úložišť žádala.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Lubenec - Do sobotních pochodů a akcí proti úložišti radioaktivních odpadů se podle údajů od organizátorů zapojily někde desítky a jinde stovky lidí. Protesty se konaly na sedmi místech Česka zvažovaných pro stavbu úložiště. Lidé šli po cestách, na které by mohl být v budoucnu vstup zakázán.

Na Klatovsku se hodinu po poledni rozezněly zvony, u Budišova na Třebíčsku vytvořilo 300 obyvatel živý řetěz ve tvaru NE. Akci nazvanou Den proti úložišti pořádaly obce a nevládní organizace.

Protesty ve všech lokalitách vytipovaných státní Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro stavbu trvalého úložiště se ke stejnému datu konaly poprvé. Největší podporu měly na Klatovsku a na Třebíčsku.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že se státu podaří najít takové řešení, proti kterému by lidé neprotestovali. Pokud se v zemi využívá jaderná energetika, je podle něj třeba počítat i s produkcí odpadu.

"A pokud se máme chovat odpovědně vůči budoucnosti, tak bychom měli zajistit trvalé úložiště, které nebude ohrožovat životní prostředí. Lokalitu pro trvalé úložiště hledáme a já pevně věřím, že najdeme takové rozumné řešení, proti kterému nebude nutno protestovat," řekl České televizi premiér.

Státní správa bude podle něj komunikovat se všemi obcemi ve vytipovaných lokalitách, a dostanou od ní všechny informace, které budou potřebovat.

V prvních dvou místech se odpůrci úložiště sešli dopoledne. V lokalitě Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska dalo asi 300 místních lidí svůj názor najevo spojením do živého řetězu ve tvaru NE. Podle Jany Nožičkové ze sdružení Zdravý domov Vysočina jim vadí možné zásahy do krajiny i přístup státu, který chce úložiště prosadit.

"Je to vlastně taková bezmoc nějakým způsobem si vydiskutovat svoje podmínky, práva a možnost odmítnutí, když se nám to nebude líbit," řekla.

Odpůrce případného úložiště v Čertovce u Lubence na Lounsku přišlo podpořit kolem 140 lidí. Deštěm a zimou se nenechala odradit sedmdesátka turistů, kteří si vyšlápli na pochod z Blatna přes Lubenec ke kostelu sv. Jiljí v Libyni. Další se připojili na koncertě u kostela.

Na dalších pěti místech začaly akce po poledni. Během Dne proti úložišti, které by mohlo být v lokalitě Březový potok na Klatovsku, se na petičních listinách sešlo 925 podpisů, uvedl starosta Pačejova Jan Vavřička. Jen do štafety z Pačejova do Chanovic se zapojila stovka běžců, další lidé přišli na koncert. Protest doprovodilo tříminutové vyzvánění zvonů v dotčených obcích. "My jsme tady v Pošumaví a všechny naše obce leží v místě, kde je nádherná krajina. Takováhle gigantická stavba by to prostředí nenávratně narušila," řekl Vavřička.

V lokalitě Čihadlo na Jindřichohradecku putovalo z Lodhéřova na Čertův kámen na 80 lidí. Okružní Pochod krajem, kde se plánuje úložiště v další jihočeské lokalitě Magdalena, vyšel z Makova, postupně se sešlo 70 lidí.

Na Kraví horu na Žďársku přišla stovka odpůrců úložiště. Happeningu na vrchu Čeřínek u Jihlavy se jich zúčastnilo zhruba 150. Program s protijadernou taškařicí tam pořádaly obce a aktivisté z lokality Hrádek.

SÚRAO si podle svého prohlášení z tohoto týdne uvědomuje rozdílnosti názorů na úložiště. "Postoj odpůrců respektujeme, přičemž jejich výhrady jsou pro nás důležitým indikátorem toho, jakým oblastem musíme v komunikaci s lokalitami věnovat více pozornosti," uvedl ředitel správy Jiří Slovák.

Kvůli úložišti na vyhořelé palivo z jaderných elektráren chce správa úložišť zahájit průzkumy v lokalitách Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok u Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, Čihadlu na Jindřichohradecku a na třech místech na Vysočině: Kraví hoře na Žďársku, Hrádku na Jihlavsku a Horce na Třebíčsku.

Ministerstvo životního prostředí loni v říjnu povolilo průzkum pro úložiště ve všech místech, o která správa úložišť žádala. Kvůli odvolání občanských sdružení a obcí se záležitost vrátila na ministerstvo a SÚRAO teď čeká na konečný verdikt. Lokalita pro stavbu úložiště by v Česku měla být vybrána kolem roku 2025. Rozsáhlý podzemní komplex pro uložení radioaktivního odpadu pak má být budován v letech 2050 až 2065.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy