V Lubenci se vášnivě diskutovalo o jaderném úložišti. Lidé se obávají radioaktivity

ČTK ČTK
7. 11. 2015 19:10
Lidé z Lubence na Lounsku v sobotu debatovali o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Lokalita Čertovka u Lubence na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje je totiž jednou ze sedmi vytipovaných oblastí. Lidé úložiště u obce nechtějí, bojí se radioaktivity. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je uklidňuje, že radioaktivita ionizujícího záření je aspekt, který lze zvládnout.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Helena Bucková

Lubenec - Obyvatelé z Lubence na Lounsku v sobotu debatovali o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Lokalita Čertovka na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje je totiž jednou ze sedmi vytipovaných oblastí, kde by mohlo úložiště vzniknout.

Obyvatelé se ale obávají nevratného poškození přírodně cenného území. Už v roce 2012 proto v referendu odmítli průzkumy, které mají založení jaderného "skladu" předcházet. Proti průzkumům se tehdy postavilo 517 lidí, dovolit je chtělo jen 111 lidí. Podle toho pak postupovalo i zastupitelstvo, které řeklo průzkumům ne.

V sobotu padaly hlavně technické dotazy, jak by to s jaderným odpadem bylo. "Lidé si mohli odnést svůj názor, mohli slyšet argumenty proti i pro. Byla to diskuse, byť někdy dost konfrontační," shrnul ředitel správy úložišť Jiří Slovák.

Radioaktivitu umíme zvládnout, uklidňuje Drábová

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová považuje situaci za patovou. Podle ní bude nutné o věci ještě dlouho s veřejností diskutovat. Konečná lokalita má být stanovena do roku 2025.

"Ta situace je naprosto patová. Všichni hráči na tomhle poli jsou zakopáni na svých pozicích a nikdo nemíní uhnout ani o kousek. To znamená, že to bude potřebovat ještě velmi dlouhé, trpělivé hledání dialogu, abychom se někam pohnuli," řekla Drábová.

Právě dialog od sobotní konference čekala. "Lidé přikládají hodně velkou důležitost a nebezpečnost otázce radioaktivity ionizujícího záření, což je aspekt, který umíme velmi dobře zvládnout. Skoro bych řekla, že z toho, čím by je to úložiště zatěžovalo, je to to nejmenší," řekla. Zdůraznila, že jaderné úložiště bude jednou Česká republika potřebovat. Bude muset vzniknout.

Ministr Brabec už povolil průzkumy lokalit

Průzkum v sedmi lokalitách povolil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) loni v říjnu, dotčené obce se však proti jeho rozhodnutí odvolaly. Letos v květnu ministr rozhodl, že průzkumy mohou začít v lokalitách Čertovka, Magdaléna a Čihadlo (Jihočeský kraj), Horka (Kraj Vysočina) a Kraví hora (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj).

V srpnu získala Správa úložišť radioaktivních odpadů povolení (SÚRAO) i pro Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji a posléze pro Hrádek na Vysočině.

"Na všech sedmi lokalitách, kde má SÚRAO povoleno provádět průzkumy, je situace stejná: jsou tam odpůrci i příznivci," řekl ředitel správy úložišť Jiří Slovák. 

Zprovoznění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů SÚRAO stále předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam má být uložen desetitisíce let.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 30 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy